Eduard Stehlík, historik

Eduard Stehlík, historik | foto: ČTK

Čekali jsme to, další na ráně je Žáček, soudí odvolaný historik Stehlík

  • 669
Známý vojenský historik Eduard Stehlík dostal v Ústavu pro studium totalitních režimů výpověď poté, co nové ředitelce do očí řekl, že si nepřeje personální změny vzhledem k jejímu časově omezenému mandátu. Soudí ale, že nakonec změny přijdou a že z ústavu bude muset odejít i jeho někdejší první ředitel Pavel Žáček.

Jak proběhlo vaše odvolání? Už jste se nechal slyšet, že to nebylo vaše rozhodnutí. Paní ředitelka Foglová říká: "Jednali jsme spolu třikrát, ale svoje budoucí setrvání v ústavu nevidí pan Stehlík reálně. Takže jsme se domluvili, že přijme odvolání z funkce a následně výpověď."
S paní ředitelkou jsem se poprvé viděl v pátek. Potom si mě pozvala na pondělí v devět dopoledne, to mi dala návrh, abych setrval ve funkci prvního náměstka. Domluvili jsme se, že se za hodinu vrátím a řeknu jí své rozhodnutí. Po hodině jsem přišel a řekl, že na funkci prvního náměstka bych setrval za předpokladu, že paní ředitelka, která má časově omezený mandát, nepřikročí k nevratným personálním krokům.

Zmínil jste nějaké konkrétní?
Řekl jsem, že nechci, aby odvolávala ředitelku Archivu bezpečnostních složek paní doktorku Zlatuši Kukánovou, což je vynikající odbornice a klíčový člověk pro naplňování zákona 262 o odboji a odporu proti komunismu. Na to mi paní ředitelka řekla, že tím pádem mě odvolává z funkce. Zároveň mi dala výpověď.

Ta výpověď tedy byla připravená.
Samozřejmě, paní ředitelka měla připravené jak odvolání, tak výpověď. Vytáhla desky, položila to přede mě, já jsem to podepsal. To bylo celé, odehrálo se to maximálně během pěti minut.

Šustrová on-line

Předsedkyně rady Ústavu pro studium totalitních režimů Petruška Šustrová bude hostem on-line ve středu od 15 hodin.

Jaká panovala v posledních týdnech na ústavu atmosféra? Cítili jste, že je odvolání ředitele "ve vzduchu", projevilo se to na práci?
Snažili jsme se samozřejmě plnit veškeré povinnosti tak, jak nám ukládá zákon, aby vše fungovalo, jak má. Tlak, pod kterým jsme byli od 3. ledna - od prvního zasedání nově jmenované rady - byl ovšem enormní. To ovzduší houstlo, očekávali jsme, že k odvolání pana ředitele dojde. Byly nejrůznější náznaky od členů rady i jejího okolí, někteří členové rady panu řediteli přímo řekli, že usilují o odvolání a udělají pro to všechno. Jen jsme čekali, kdy se to stane.

Premiér Petr Nečas říká, že po sérii personálních změn hrozí i překrucování výkladu nejen třetího, ale i druhého, protinacistického odboje. Souhlasil byste s tím vyjádřením?
Tiskovou konferenci jsem neviděl. Domnívám se ale, že pokud máte dobře pracující instituci a začnete dělat naprosto zásadní personální zásahy do jejího vedení, aniž by se paní ředitelka detailněji seznámila s jejím chodem, tak i kdyby tam žádné podobné "zadání" nebylo, instituce bude po nějakou dobu ochromena a bude trvat, než se z toho vzpamatuje. Paní ředitelka totiž ještě neprošla jednotlivá pracoviště, má svou kancelář a několik málo lidí, ve funkci je čtvrtý den.

Jak vlastně celkově hodnotíte kroky nové ředitelky Pavly Foglové?
Domnívám se, že špičkový manažer nedělá takto unáhlená rozhodnutí během několika málo dnů ve funkci, aniž by se seznámil s chodem instituce.

V souvislosti s novým obsazením rady a postu ředitelky jste použil i slova jako lži, zkreslování, plivání na dobrou práci lidí, kterou tu odvádějí. To jsou hodně silné výrazy.
Stojím si za nimi. Musím se ohradit proti tomu, že někdo tady uráží zaměstnance instituce, kteří tvrdě pracují na naplňování zákonů, které se ústavu týkají. Pokud předsedkyně rady paní Petruška Šustrová ve svém vyjádření z 10. dubna na ČT hovoří o zaměstnancích instituce jako o špíně, kterou je třeba vymést, tak promiňte, to slušný člověk nedělá.

Říkáte, že ve výpovědi, kterou jste dostal, byla textová chyba, z níž usuzujete na brzké odvolání dalších pracovníků ústavu. Koho?
Paní ředitelka má očividně připraveno několik výpovědí a odvolání z funkce. Část mého odvolání je evidentně zkopírována - začíná sice "odvolávám z funkce prvního náměstka", ale je tam další odstavec, který hovoří o tom, že se mám zdržet výkonu povinností týkajících se ředitele kanceláře ústavu. To je místo, které zastává pan doktor Žáček. Předpokládám proto, že on je další na ráně.

Připouštíte nějaké chyby, které rada chodu ústavu vytýkala? Radní Lukáš Jelínek například argumentuje případem zprávy, podle níž bratři Mašínové chystali atentát na prezidenta Klementa Gottwalda...
To je z období Pavla Žáčka, ale to byla jedna zmínka, kterou - promiňte - při vší úctě k médiím - si média vzala a dál s tím pracovala (ve skutečnosti to byly jen úvahy, jak MF DNES řekl Ctirad Mašín zde). Stejně tak kauza Milana Kundery, ta se také odehrála dávno před příchodem Daniela Hermana na post ředitele a opět to byl článek v soukromém periodiku, nevydávaném ústavem, kde figuroval jeden ze zaměstnanců ústavu.

Jestliže má rada výhrady tohoto typu, tak to svědčí o tom, že v zásadních věcech nic nenašla. Kdyby něco našli, tak to uvedli, ale oni uvádějí naprosto podružné důvody.

A pokud jde o digitalizaci materiálů?
Pokud ze strany rady zaznívá, že digitalizace na ÚSTR probíhá pomalu... Naše pracoviště digitalizuje 25 tisíc stránek za den, Národní archiv dělá 13 tisíc stránek za rok. Proboha, my jsme ti pomalí? A my to děláme za 2,30 Kč a Národní archiv za 2,80? My jsme ti špatní? Tomu snad nemůže nikdo věřit. Tady se místo relevantních informací používají smyšlenky a někdy opravdu vyložené lži. A nebo se zneužívají věci, které jsou dávno staré a vytahují se věci, které nemají s chodem instituce nic společného.

V jaké fázi vlastně digitalizace a její zveřejňování je? Kolik z plánovaného objemu digitalizace má archiv za sebou?
Bylo by to na detailnější rozhovor s paní ředitelkou archivu, ale nyní máme digitalizovaných zhruba 30 milionů stránek, což je za pět let úžasný výsledek. Nevíme přesně, kolik bude celkový objem těch stran, ale nyní se pohybujeme mezi osmi až deseti procenty toho celkového objemu. Naši lidé chodí do práce i o sobotách, intenzivně se na tom pracuje.

Když premiér Nečas mluví o zakrývání toho, co by se někomu hodilo, aby zůstalo skryto, co se může stát s výstupy, které Archiv bezpečnostních složek už dal na web? Můžou být staženy, případně zcela skartovány, respektive smazány?
To bych se pouštěl do spekulací. Je tady obrovské množství informací, které jsou přístupné přesně podle zákona, je možné je studovat po vyplnění badatelského listu, celá řada věcí je pověšena na webu. Je nám vyčítáno, že máme zdigitalizováno, ale není všechno na webu. Nemůžeme ale na web pouštět věci, které obsahují citlivé osobní údaje. Když někdo přijde studovat k nám, tak mu je předložíme, ale musíme mít kontrolu nad tím, kdo to studoval - pokud by došlo k trestnímu stíhání, aby byl jasný viník. Je velký rozdíl mezi zveřejněním a zpřístupněním. Zpřístupňujeme úplně všechno, ale pokud to někdo zveřejní, tak nese veškeré následky s tím spojené.

Nelitujete, že jste změnil působiště a odešel z Vojenského historického ústavu do ÚSTR? Co budete dělat teď?
Rozhodně nelituji. Ten necelý rok práce na Ústavu pro studium totalitních režimů mě nejen odborně, ale i po lidské stránce a po stránce vyznání se v lidských vztazích nesmírně obohatil. Byla to velká škola života, myslím, že jsem udělal velký kus práce. Musím se přiznat, že mě až šokovalo, kolik lidí mně v několika málo uplynulých hodinách nabídlo práci. Mám jednu nabídku, která padla už o víkendu, a té se budu držet. Zatím ale nebudu říkat, jakou.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue