Někdy si říkám, jestli přece jen nejsem taky trochu rasista. Když jedu tramvají a nastoupí parta Romů, začnu instinktivně dávat pozor na svou peněženku...
Dobře děláte.
Ale říkám si, že pokud to jsou kapsáři, seberou mi maximálně tak promile toho, o co mi může ukrást "běloch" v kravatě, když třeba vyvádí miliony z dopravního podniku.
Nebo rozhazovačný pitomý stát. Já se budu cítit v tramvaji podstatně hůř, když do ní nastoupí osm holohlavých kluků. Zlodějíčci z Rumunska mi můžou šlohnout peněženku, ale skindheadi by mě klidně ubili.
Hodně lidí se diví: když nechci Romy za sousedy, protože žijou jinak a chovají se hlučně, jsem proto rasista?
Rasismus začíná tam, kde cítím nenávist a předsudky vůči lidem jenom proto, že jsou jiní než já. Mít nepříjemného souseda je peklo, ale když mluvím o rasismu, mluvím o vztahu ke skupině lidí nacpaných do jednoho pytle.
Fedor Gál (68)Sociolog, v roce 1989 spoluzakladatel hnutí Veřejnost proti násilí. Byl spolumajitelem televize Nova, v Praze založil nakladatelství GplusG. V poslední době se podílí na natáčení televizních dokumentů, např. jako scenárista snímku 365 dní s Natálkou.  Fedor Gál na archivním snímku z roku 2009 |
Co vás nejvíc zneklidnilo na atmosféře posledních týdnů?
Nejde o poslední týdny. Byl jsem před pár lety v Janově, Litvínově, sledoval jsem Duchcov, navštívil jsem ostravská ghetta. Jsem zneklidněný atmosférou ve společnosti. Připomíná mi to 20. a 30. léta minulého století, kdy jasnozřiví lidé zřetelně cítili, že atmosféra houstne. Což je nyní docela neuvěřitelné, protože dnes žijeme v demokracii, relativním blahobytu. Od roku 1939 tady zřejmě nebylo lépe a lidi mají přesto pocit, že hůř nebylo, jsou permanentně naštvaní. A tak stačí jiskřička, například facka na pískovišti a máte v ulicích dav. Ukažte davu nabitému negativními emocemi na obětního beránka a začne se chovat pogromisticky. Romové jsou tradičně první na ráně.
Vidíte v téhle situaci nějaký nový prvek?
Zneklidňující pro mě je, jak se k této situaci staví někteří politici a další se na ní dokonce přiživují. Jak to, že ty politiky, kteří v médiích tak rádi mluví na téma sociální spravedlnosti a solidarity, nevidíme vlastním tělem bránit ohrožené ženy, děti a staré lidi? A pak jsou tu ti, kteří tuto kartu zneužívají, a ti jsou nejhorší z nejhorších, jsou nebezpeční. Těží z nenávisti - ne vůči konkrétním viníkům, ale ke skupině obyvatelstva. Já jsem Žid, narodil jsem se v Terezíně, mí nejbližší odešli z tohoto světa v krematoriích koncentračních táborů. Nemůžu pasivně přihlížet.
Takový Tomio Okamura je možná ten poslední, kdo by měl být rasistou, protože si sám prožil ústrky v dětství. Je špatně, že teď vyzývá Romy, aby na sobě "zapracovali", jak to udělal on?
Okamura je populista s velkým P. Znám spoustu Romů, kteří na sobě zapracovali, přestože žili v extrémně nepřátelském prostředí. Ano, člověk na sobě makat musí a je na něm, aby se dostal z problémů, ale v atmosféře, kde 44 procent dětí nenávidí Romy, aniž s nějakým promluvily tři věty, kde 90 procent lidí nechce mít Romy za souseda, musí Romové na sobě makat asi desetkrát víc než běžný občan.
Otto Chalopka z VV napsal: "Pokud se nedostavují žádané výsledky, hlavní vina leží na Romech samotných. Ono je velmi složité pomáhat někomu, kdo pomoc odmítá." Proč neexistuje romská elita, která by své požadavky - mimo jiné na svou komunitu - hlasitě a jasně artikulovala?
Nechtějte například po mně, abych antisemitům vysvětloval, že jsem sice Žid, ale jinak normální. Na řídkost elity strádáme všichni, nejenom Romové. Stejně jako na inflaci lůzy. Rasové a etnické charakteristiky lidí bych do toho fakt netahal.
Mohou se Romové "přizpůsobit"?
Já myslím, že jsou přizpůsobiví až až. Nikdy nevybudovali romskou gerilu proti extremistům, kteří je ohrožují na životech. Nikdy nevytvořili vlastní politické zázemí, které by hlásalo stejně agresivní a xenofobní teze, jaké šíří politici, kteří Romy nemají rádi, nebo je zneužívají na vlastní politickou kariéru - což je případ toho pána z VV.
Jaká je podle vás tedy motivace politiků, kteří se pouštějí do Romů?
Jestli někdo zvedá protiromské téma proto, aby se udržel v pozici, je zločinec, deviant. Přilévá olej do ohně, který jednou sežehne možná také jeho děti.
Hodně lidí nechápe, proč mají být označeni za rasisty, když chtějí, aby se Rom choval stejně jako oni...
Stejně jako kdo? Jako sympatizanti DSS? Jako chalupáři a zahrádkáři? Jako významná část městské střední vrstvy posedlé konzumním životním stylem? Jako já? Vy? Ne! Nepřátelé Romů by chtěli, aby nebyli, anebo aby je alespoň nebylo vidět. Proč by měl člověk, který se dokáže radovat z přítomnosti, odhodit tuhle svou vzácnou vlastnost? Většinová populace považuje za užitečnější trávit svůj život v nasranosti a v obavě, co bude za 20 let. Ta radost z každodenního života, přítomného okamžiku, jejich vztah k dětem a starým lidem, integrita romských rodin, je něco, co bychom se měli od nich učit. Já jsem poslední tři roky dělal s partou lidí dokument o rodině Natálky z Vítkova. A za tři roky se z těch lidí, kteří se kolem toho filmu motali, půlka rozvedla, rozpadly se přátelské vztahy. Takové to typicky české. A ta rodina je přes to trauma a stigma a to hrozné, co přežili, integrovaná jako hrom.
Je třeba zcela nelegitimní názor Okamury, který říká: podpořme dobrovolné vystěhování Romů do jejich státu v Indii, tak jak to bylo s Židy a Izraelem?
On ví, že co říká, je absolutní nesmysl. Ví, že když řekne, ať si Romové založí svůj vlastní stát, nepohne se ani lísteček na stromě, protože Romové jsou roztroušení minimálně po celé Evropě, tedy hlavně tam, kde po Okamurovi neštěkne ani pes. Takže je to výrok adresovaný ne ve prospěch vzniku samostatného romského státu, ale ve prospěch kariéry pana Okamury. Ale hlavně: vždyť oni jsou Češi, občané České republiky, oni jsou tady doma! Mimochodem, on existuje v Indii nějaký romský stát?
Při českobudějovických demonstracích se objevila nová věc: k pochodujícím extremistům se připojila i střední třída. Jak je tohle znepokojující?
Otázka je, kolik lidí ve společnosti musí projevit tento typ negativní emoce, aby došlo k požáru. Kolik? To nemusí být 12 procent voličů, někdy stačí pro překročení kritické hranice mnohem menší procento lidí, a na konci je Václavské náměstí plné hajlujících a vítajících Hitlera. Nedávno jsem ty fotky viděl.
Myslíte, že jsou účelně využívány peníze, které na "romskou problematiku" přicházejí z evropských fondů a z našich daní?
Já jsem například odpůrcem rozdávání peněz na osobní spotřebu. Dáte-li chudému člověku tisícovku, zůstane chudým dál. Jeden slovenský novinář vystopoval, že z peněz dislokovaných na řešení takzvaného romského problému se k Romům dostala jen desetina - a to nemyslím do jejich peněženek.
A jakou tedy vidíte cestu?
Za prvé ve vzdělání romských dětí. Od útlého věku - když je jim patnáct, už je pozdě. Fascinuje mě, jak se k problému staví církev. Romové jsou věřící lidé, z drtivé většiny katolíci, a jen sem tam se objeví faráři, kteří jdou do terénu. Jestli je v Česku napočítáte na prstech jedné ruky, tak je to hodně. Mělo by to být téměř přikázání - běžte do terénu, zakládejte mise v těch čtvrtích, ghettech, nabídněte dětem osvětu, zaplňte jim volný čas, ale nevymývejte jim při tom mozky. Za druhé jde o vytváření pracovních příležitostí. A ptejme se také, jak se povedlo dostat na kandidátky politických stran lidi z romské elity.
A dál?
Zajímejme se, kdo ti Romové jsou. V obecném podvědomí vystupuje Rom jako grázl, zloděj, nefachčenko, a romská holka rovnou jako prostitutka. To je šíleně deformovaný obraz těch lidí. Když se ocitnu náhodou vedle Roma, neměl bych se bát, že dostanu vši anebo že mi šlohne peněženku, ale aspoň se zeptat: Co děláš, jak žiješ, kolik máš dětí, jak se jmenujou?
Zmínil jste podobnost s předválečnou dobou. Tehdy ale byly ekonomické problémy vážnější. Co je ve srovnání s tehdejšími časy tedy stejné a co odlišné?
Já tehdy nežil, ale čtu knížky z té doby, od Fallady, Rotha, Máraie... Ti lidé cítili ve vzduchu katastrofu. Signálů bylo mnoho. Zhoršování životního standardu byl jen jeden z nich. Ale měnil se třeba duch médií, která umožňovala šíření negativních emocí, rétorika politických elit, naladění davu, mobilizovala se lůza. A najednou se objevili vůdcové kteří si dav osedlali a ty ostatní zahnali do kouta. Jenom slepý a hluchý si může myslet, že to povede jinam, než do pekel.
29. června 2013. Asi největší protiromský protest v Českých Budějovicích:
