Jak jste se do kolony dostala?
Vyjížděli jsme okolo jedné hodiny z Prahy. Nejprve jsme zůstali dvě hodiny stát před Humpolcem asi na 90. kilometru. Poté jsme kousek popojeli a na 96. kilometru jsme viděli, jak před námi kamion zapadl do příkopu. Poté jsme zůstali stát.
Jaká byla na místě atmosféra?
Bylo to zoufalství, byla hrozná zima a neměli jsme vodu ani jídlo. Potřebu jsme řešili do přírody, jinak to nešlo. Atmosféra byla napjatá, děti plakaly, někteří lidé v autech měli i psy, museli je neustále venčit.
Jak se k sobě řidiči navzájem chovali?
Lidé si mezi sebou pomáhali, kamioňáci nám rozdávali třeba kávu.
Potíže na D1 pokračují. Kolony z Prahy na Vysočinu mají desítky kilometrů |
Projížděli v koloně sypači?
Kvůli zúžení, které je v místě v obou směrech, neměli sypači ani kudy projet. Řidiči byli velmi nervózní.
Jak situace řešila policie?
Policie projížděla v autě mezi námi. Ale jen zastavili a řekli nám, že je dálnice zablokovaná. Základní informace nám však podali. Šokovalo mě však jejich chování vůči řidičům kamionů.
Jak se k nim policisté chovali?
S řidiči kamionů jsme mluvili. Chtěli zůstat stát na místě, ale policie je po ledovce posílala pryč z dálnice. Nechtěli jet, ani jim to po tom náledí nejelo. Bylo to příšerné.
Jeli jsme za jedním kamionem a ještě že jsme zastavili! Jinak bychom byli v příkopě. Návěs vlál za řidičem ze strany na stranu. Kamion pak vjel jednou pneumatikou do příkopu, na tom náledí ho bylo těžké dostat ven. Přístup policie mě opravdu zarazil.
Jak se dá vydržet tak dlouhá doba na jednom místě?
Všichni jsme občas z aut vycházeli ven, ten stres byl na lidech samozřejmě vidět. Z aut vycházeli také kamioňáci. Ptali se nás, jestli někdo něco nepotřebuje.
Čeho jste se bála nejvíc?
Byla zima, ten stres byl hrozný. Bála jsem se, aby mi nedošla nafta.
