S testováním jste začal minulý rok na jaře. Nejdříve jste měl pouze PCR, nyní i antigenní testy. O které je větší zájem?
Je to jedna ku jedné. Vzhledem k tomu, že naše ordinace sídlí v pohraničí, navštěvuje nás hodně pendlerů, kteří potřebuji negativní test pro vstup do Saska. Vychází přibližně jeden PCR test na jeden antigenní test. Německo navíc zpřísnilo podmínky pro vstup, proto je zájem ze strany pendlerů větší.
Dřív to tak nebylo?
Dříve chodili lidé častěji před návštěvou příbuzných, například mezi Vánocemi a Novým rokem.
Jak funguje takové objednávání na testy u vás?
U nás nemáme objednávkový systém. Ze zkušenosti odhadneme, kolik lidí asi přijde a podle toho se připravíme. Zveřejníme hodiny, kdy provádíme odběry, a lidé přijdou. Využíváme Facebook. Zveřejníme, že testujeme v pondělí dopoledne a lidé přijdou v pondělí dopoledne. Na nás pak je, aby nás na stěrech bylo dostatek, aby se netvořily dlouhé fronty.
Mluvil jste o pendlerech. Vy sám kvůli své druhé ordinaci musíte přejíždět do Německa. Máte statistiku, kolik již za sebou máte testů na koronavirus?
Já se testuji každý druhý den, a to zejména kvůli pacientům. Setkávám se se seniory a rozhodně nechci být tím, kdo je nakazí. Testů bylo hodně, přesné číslo vám ale neřeknu.
Vratislav Prejzek (36) Je praktický lékař a internista s ordinací v České republice i v Německu, kde slouží také na záchranné službě. Vystudoval medicínu na 1. lékařské fakultě, třetí ročník absolvoval v rámci výměnného studijního pobytu Erasmus na univerzitě v Hamburku. Na Pražské mezinárodní manažerské škole při VŠE získal titul DBA, což je nejvyšší dosažitelná úroveň vzdělání v manažerské oblasti. Je ženatý, s manželkou má tři dcery. |
Byl nějaký z nich pozitivní?
Mně se zatím koronavirus vyhýbá.
Vyplatí se v pohraničí vůbec zakládat odběrové místo?
To se určitě vyplatí. Od pojišťoven dostaneme za antigenní zaplaceno tolik, jako kdybychom testovali v Praze, Brně nebo Hradci. Pojišťovny nerozlišují, zda jsou pacienti z Prahy, Olomouce nebo odněkud z pohraničí.
Stěry na PCR testy honorované nemáme, vnímáme je jako službu lidem ve výběžku. Nyní testuje i nemocnice v Rumburku, ale část roku 2020 jsme byli ve výběžku jediným odběrovým místem. Další byla až v Děčíně a České Lípě.
Na jaře byla vaše ordinace praktického v celé republice jedinou, která testovala lidi na koronavirus. Máte nyní informace, že se do testování zapojilo více praktiků?
Do PCR testů ne, z nich praktičtí lékaři nemají benefit. Antigenní testy se účtují pojišťovnám, jenom v našem výběžku vím o dalších dvou ordinacích, které testy provádějí.
Na testování není nic těžkého
V Německu mohou testovat všechny ordinace praktického lékaře. Je to podle vás efektivnější než testování pod nemocnicemi nebo ve speciálních odběrových místech?
Antigenní testy v Německu dělají i nezdravotničtí pracovníci, například větším firmám se vyplatí zaškolit vlastní zaměstnance. PCR testy jsou odebráním vzorku sliznice z nosohltanu, jeho uložení do transportního media (zkumavka s tekutinou, pozn. red.) a transport do laboratoře. Nic jiného to není.
Čím si tedy vysvětlujete, že podobný systém není ani v Česku, když na tom nic složitého není?
To netuším.
Vidíte vy osobně ještě nějaký zásadní rozdíl v přístupu české a německého zdravotnictví vůči koronaviru, ať už z hlediska testování či očkování?
Nemyslím si, že se český a německý přístup zásadně liší.
Měsíc očkování v Česku. Spustil se registrační systém, kampaň stále není |
V České republice je nyní největším tématem očkování proti koronaviru. Mluví se také o pomoci ze strany praktických lékařů. Kolik telefonátů s dotazy k očkování denně vyřizujete?
Telefonátů vyřizujeme strašně moc. Dovolat se k nám do ordinace, obzvláště třeba v pondělí, vyžaduje velkou dávku trpělivosti. Většinou jsme neustále obsazení. Za čtyři hodiny máme přes 30 telefonátů jenom ohledně očkování.
Kolik telefonátů k dotazům o očkování nebo koronaviru musíte vyřizovat?
Za čtyři hodiny vyřídíme kolem stovky telefonátů. Protože máme hodně registrovaných pacientů, museli jsme už před třemi roky zřídit recepci.
A pondělky jsou v tomto ohledu o něco horší?
Pondělí je třeba v tomto ohledu velmi specifické. Telefon neustále zvoní a my na něm ani nemůžeme sami navolit číslo. A to i přesto, že jsme zřídili speciální covidovou linku, kterou všude uvádíme. Další telefonistku si nemůžeme dovolit, jednak proto, že na ni nyní nemáme v ordinaci místo, jednak proto, že pacienty osobně nezná.
Snažíme se udržet nepozměněný chod ordinace, ostatní nemoci nevymizely. Lidé mají i nadále angíny, infarkty, rakoviny a mrtvice. To koronavirus nezastavil. Snažíme se dělat i běžnou práci jako minulé roky, do toho máme odběrové místo a k tomu všemu lidé volají, ptají se na očkování, testování a na další věci ke koronaviru. Blázinec.
Kvalita péče nesmí upadat
Jak moc náročné to je? Řešit na jedné straně v dnešní době koronavirus, na druhé právě další nemoci?
Snažíme se, aby i během pandemie kvalita naší péče neupadala. A to náročné je. Máme výborný kolektiv lékařů a sester, právě dobré vztahy v kolektivu nám všem velmi pomáhají.
Jaké jiné nejčastější nemoci řešíte?
Necovidové respirační infekty, bolesti zad, pravidelné prohlídky diabetiků.
Vím, že právě kvůli koronaviru praktici omezovali svou činnost a spíše chtěli, aby jim lidé volali a řešili své problémy primárně po telefonu. Bojovali jste i s tímto, že k vám třeba chodili lidé, i když neměli?
To jsme našim pacientům ani neříkali, naše ordinace běžela normálně. Většina lidí situaci pochopila a chová se zodpovědně ke svému okolí. Stalo se nám i, že jsme měli pacienta, který měl být v karanténě, byl pozitivní na koronavirus a přišel do ordinace. S tím musíme žít, nemá cenu se ani rozčilovat.
Jak jste takovou situaci řešili?
Normálně jsme ho ošetřili. Byli jsme rádi, že ostatní pacienti nepanikařili. Dotyčný měl na sobě alespoň roušku. Musel jsem ho ošetřit, co jiného jsem měl dělat.
Jak se zatím díváte na postup v očkování proti koronaviru v Česku?
Očkování nikdy nebude efektivní, když ho bude provádět stát skrze očkovací centra. Kdyby ho převzali praktičtí lékaři, kteří lidi znají, vědí, o koho jde, všichni by se naočkovali během několika měsíců. Důležité je si uvědomit, že očkovací látky nelze koupit na volném trhu, jsou distribuovány státem.
Bývalý národní koordinátor Blahuta nicméně mluvil o zapojení praktických lékařů v očkovacích centrech. Vám to nepřijde jako dobré řešení?
Nejlepší by bylo, kdyby se očkovací centra decentralizovala. Máme kvalitní síť praktických lékařů, ani nemusejí očkovat všichni. V každém okrese se jistě najde dostatek ochotných lékařů, kteří pomohou očkovat i pacienty svých kolegů. Já bych si naočkoval své pacienty, případně pacienty kolegů, kteří by očkovat nechtěli. Vše bez nefunkční registrace, podobně jako při očkování na běžnou chřipku nebo FSME.
První oxfordské vakcíny dorazí v sobotu. Únorovou dodávku firma zdvojnásobí |
Je to příjemnější i pro samotné pacienty, že je očkuje lékař, jehož znají i oni?
Určitě. Vezměte si, kdyby šlo o očkování jako každé jiné, například proti tetanu či chřipce. Co kdybychom očkovali úplně stejně, co by se změnilo? Nic! Prostě bychom zájemce naočkovali, nic by se nikam složitě neregistrovalo, nepsalo, vše by bylo jednodušší.
Někteří starší praktici poukazují na to, že přibylo administrativy i co se týče očkování. Tedy zjednodušeně řečeno, zatímco dříve stačilo člověka pouze naočkovat, nyní k tomu praktičtí lékaři musí vyplňovat několik papírů. Máte i vy takovou zkušenost?
Ano, mám. Byrokratických povinností je čím dál více. Například antigenní test je rychleji proveden než následně zadán do ISIN (Informační systém infekčních nemocí. Slouží k získávání epidemiologických údajů o výskytu pacientů s infekčními onemocněními, pozn. red.) a vykódován pojišťovnám.
Vy tedy osobně plánujete začít očkovat, až tu možnost praktičtí lékaři v Česku dostanou?
Samozřejmě. Já podnikám ve službách čili sloužím lidem a za to jsem honorován. Pokud lidé budou chtít očkovat, já je samozřejmě naočkuji. Od toho tady jsem. Pokud chtít nebudou, nebudu je nutit. Ať se každý rozhodne sám.
Naše životy už nebudou nikdy stejné
Všeobecná zdravotní pojišťovna odhadla, že praktici se budou moci zapojit do očkování přibližně v březnu, tedy až tady budou i jiné očkovací látky. S ohledem na praktiky se mluvilo o tom, že by nemohli očkovat například s vakcínou společností Pfizer a BioNTech, protože ta má být skladována v minus 70 stupních.
Osobně si nemyslím, že by to pro praktické lékaře byl až tak velký problém. Ta vakcína minus 70 stupňů Celsia nepotřebuje neustále, před vlastní aplikací může být i ve vyšších teplotách.
Podle hejtmana Grolicha vláda zakázala očkování u praktiků, Babiš to popřel |
Představme si, že by bylo auto či dvě na jeden okres, které by nabralo očkovací látky. Praktik by měl vždy na každý den připraven seznam lidí, které by naočkoval. Očkovací látka by byla v ordinaci každý den například v devět, lidé by přišli přesně na čas, naočkovali by se a druhý ten by proběhlo to samé. To přece není těžké.
Za měsíc to bude rok, kdy se v České republice objevily první případy koronaviru. Podíváte-li se zpětně na to, co se všechno stalo, jak moc se za ty měsíce změnila práce praktického lékaře?
My se ve Šluknově hlavně snažíme, aby se nezměnila. Snažíme se dále udržet péči, kterou jsme nabízeli v době předkoronavirové. To je naše práce.
Dokážete sám odhadnout, kdy se vše vrátí zpět do normálu?
Myslím, že vše se už nikdy do normálu nevrátí. Naše životy už nikdy nebudou stejné jako před rokem 2020.
