Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Limity léků ve vodě nejsou, za život vypijete dva Ibuprofeny, říká expert

  11:27
Kohoutková voda po celém Česku je velmi kvalitní, nároky na ni jsou vysoké. I přesto by se však teplá pít neměla, a to ani převařená. „Cenu vody poznáme teprve, když nám přestane téct,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Václav Janda z Ústavu technologie vody a prostředí Vysoké školy chemicko-technologické.

Praha, 17.09.2020, Václav Janda, VŠCHT, FOTO MAFRA DAN MATERNA | foto:  Dan Materna, MAFRA

Objevily se zprávy, že se v Praze zvýšila cena pitné vody kvůli odlivu turistů během pandemie. Je to pravda?
Nesmíme se dívat na cenu pitné vody jen jako produktu, ale i té služby – vede vám domů až pod nos a je spolehnutí na to, že je kvalitní. Předpokládá se, že člověk denně spotřebuje 90 litrů pitné vody. Když to zaokrouhlíme na sto, jeden člověk za vodu denně zaplatí 10 korun, a to včetně stočného, tedy vyčištění odpadní vody. 

Takže cenu stoupla o několik procent, ale pořád je přijatelná, i když to bude 10 korun a 50 haléřů, což bude pětiprocentní zvýšení. Cenu vody poznáme teprve, když nám přestane téct, a musíme si uvědomit, že mnohokrát je dražší rozvod a údržba sítě. I když snížím spotřebu, budu platit téměř stejně, protože fixní náklady jsou tak vysoké, že provozní náklady běžného typu přebíjí. 

Jak tedy vypadá celý koloběh vody, která nám doma z kohoutků teče? 
Když si vezmeme třeba Prahu, koloběh vody je následující: největším zdrojem pitné vody je Želivka, ta je velmi kvalitní. Projde úpravou, dezinfekcí, ozonizací, chlorací a vede se čtyřicetikilometrovým přivaděčem do Prahy. V Jesenici a ve Vestci jsou obrovské zemní vodojemy, kde se voda shromažďuje, pak se distribuuje po Praze. 

Recykluje se pak voda a vrací přímo do oběhu? 
Ne, nevrací. Proteče domácností a kanálem na čistírnu. Většina čistíren nemá takzvanou oddílnou kanalizaci, to znamená, že tam splašková voda teče dohromady s dešťovou a splachem z ulic. Při hrubém předčištění se odstraní štěrk, písek, plovoucí nečistoty a tuky. Pak následují usazováky a biologický proces, kde směs mikroorganismů za přítomnosti vnášeného vzduchu rozkládá organické látky ze splaškové vody, tedy využívá je jako substrát. Na konci linky jsou umístěné dosazováky, kde se biomasa mikroorganismů odseparuje.

Taková voda se pak v případě Prahy vypouští do Vltavy v místě naproti zoologické zahradě v Troji. A je tak čistá, že ji lze vypustit. Mnohdy je dokonce čistší než voda v samotné řece.

Je možné, že tuto smíchanou vyčištěnou odpadní vodu s vodu z řeky vezme nějaké další město do oběhu?
To se stát může. Voda například po toku Vltavy nebo Labe se používá několikrát. Jsou i úpravny, historicky třeba v Podolí v Praze, které odebírají vodu z řeky. Berounka, která se vlévá do Vltavy, teče Plzní. Tyto vody pak přijdou do Prahy. Z toho by pak Podolská vodárna udělala pitnou.

Dnes má vyčištěná voda většinou takovou kvalitu, že je škoda ji vypouštět zpět do řeky. Existují proto projekty, třeba i u nás na škole, na znovuvyužití vyčištěných odpadních vod, například pro závlahy v zemědělství, městské zeleně nebo golfových hřišť. 

ilustrační snímek

Nepít teplou vodu by mělo být dogma

Teplá voda je, pokud vím, užitková. Jak to s ní tedy je? Používá se pro ni jiný zdroj než pro studenou pitnou vodu?
Bývá to ta samá voda. Na teplou užitkovou vodu jsou ve vyhlášce navíc extra parametry. V podstatě bude mít vždy kvalitu pitné vody, ale kvůli ohřátí tam může dojít ke změnám. Například se může porušit vápenato-uhličitanová rovnováha, takže se může něco vysrážet. Poškodit se může i ve smyslu toho, že vyšší teplota urychlí rozklad dezinfekčních činidel. Z více důvodů proto není dobré teplou vodu pít.

Václav Janda

Praha, 17.09.2020, Václav Janda, VŠCHT, FOTO MAFRA DAN MATERNA
  • Inženýrské studium dokončil na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT Praha) v roce 1977
  • Doktorské studium dokončil v roce 1981 v oboru Technologie vody na Katedře technologie vody a prostředí na VŠCHT.
  • Do roku 1993 pracoval na Ústavu technologie vody a prostředí jako odborný asistent a vědecký pracovník. 
  • V roce 1993 se habilitoval a působil jako docent. 
  • V roce 2000 byl jmenován profesorem v oboru Chemie a technologie ochrany životního prostředí. 
  • Zabývá se chemickými a biologickými způsoby úpravy vlastností vody a analýzou organických látek ve vodách a obecně životním prostředí. 

Ani převařenou, když se někdo rozhodne ušetřit a natočit si do konvice teplou?
Lepší je dělat všechno ze studené, brát to jakési dogma, že teplá užitková není určená na pití. Převaření má smysl jen pro bakteriální znečištění.

Je v Česku někde místo, kde by kvalita pitné vody nebyla moc vysoká a voda nebyla vhodná k pití?
Z veřejných vodovodů u nás taková oblast není. Kvalita pitné vody musí podle vyhlášky splňovat 54 chemických a 10 mikrobiologických parametrů. V případě nesplnění limitů některého z těchto parametrů se situace řeší. 

Podle závažnosti neplněného parametru se musí zvolit způsob. V nejtvrdším případě voda nemusí být uznána za pitnou. To se však většinou nestane. U nás jsou vodovody a kanalizace provozovány skutečně profesionálně.

Tvrdá voda je na pití zdravější

Ale kvalita se může lišit? Třeba v Brně je voda hodně tvrdá, znamená to, že je horší?
Tvrdá voda znamená, že obsahuje hodně vápníku a hořčíku. Naše vyhláška pro kvalitu vody dokonce určuje minimální koncentraci těchto prvků. Taková voda je velmi dobrá na pití. Dokonce existují souvislost mezi výskytem kardiovaskulárních chorob a takzvanou tvrdostí vody. Čím je voda tvrdší, tím nižší je výskyt těchto chorob. 

Na druhou stranu, když se na pitnou vodu díváme jako na užitkovou a používáme ji na mytí, sprchování, splachování, osobní hygienu, tam dobrá úplně není, protože se velmi snadno narušuje vápenato-uhličitanová rovnováha, a sráží se takzvaný vodní kámen, tedy uhličitan vápenatý. To pak způsobuje různé problémy, třeba obrůstání a zanášení teplostěnných ploch. Když je voda hodně tvrdá, může vytvářet i inkrusty v potrubí.

Je možné, že by voda byla v pořádku, ale trubky v tak špatném stavu, že by kvalitu vody snižovaly?
To se stát může. Když je drsné potrubí, mohou tam lépe přežívat různé mikroorganismy, i když je voda dezinfikovaná. Takové krusty nemají na kvalitu vody vliv, ale můžou se třeba uvolňovat a způsobovat zákal. Vždycky je lepší, když má potrubí hladké stěny, pak je nižší odpor proti proudění.

Zrezivělé přepadové trubky v bývalém vodojemu pod Žlutým kopcem v Brně, které sloužíly pro případ poruchy plnění vodojemu.

Na hormony a léčiva dosud neexistuje limit

Ve vodě se mohou mimo jiné objevovat léčiva, hormony, těžké kovy, mikroplasty, pesticidy. Začněme třeba těmi pesticidy. Jaké to jsou látky a jak se do zdrojů vody dostávají?
Pesticidy jsou široká skupina látek, chemicky jsou velmi rozdílné. Odstraňování univerzálními metodami neexistuje. Jsou problematické i z hlediska oblasti, kde se vyskytují. Pár let zpátky ještě byly považovány za uzavřenou kapitolu, protože se myslelo, že se ve vodách ve významnějších koncentracích už nevyskytují

Co se změnilo?
Nastoupily sofistikovanější analytické metody i pěstování takových rostlin, jako je třeba řepka, kde se používají speciální pesticidy. Najednou se zjistilo, že naše podzemní vody jsou pesticidy velmi silně zasaženy. 

Určila se jakási limitní hodnota půl mikrogramu na litr, ale to je dáno možná jen provizorně. Je velmi složité ji určit z toxikologického hlediska, a ještě pro každou oblast trochu jinak. Podzemní vody jsou zasaženy, i když to v naprosté většině není přes limitní hodnotu. Pravda však je, že pesticidy začínají být všudypřítomné.

Dají se nějak odstranit?
Ano, máme technologie, jak je odstraňovat, ale to bude stát více peněz. A kdo to zaplatí? Spotřebitel.

Co můžou znamenat pro lidské zdraví?
Mohou mít různé účinky, můžou být třeba karcinogenní, mutagenní. Jsou to látky, které primárně slouží k hubení plevele, hmyzu, hub nebo plísní. Je důležité, aby působily selektivně, ale to se nemusí vždycky povést. To se pak může týkat působení na vyšší organismy, včetně člověka.

Jsou studie na dopady?
Víceméně ano. Často však chybí data o jejich společném působení. A látky přibývají. Prochází složitým schvalováním, ale přibývají. Za cenu toho, abychom uživili lidstvo, tyto látky vyvíjíme a aplikujeme, ale jde o to najít kompromis. Riziko nikdy nebude nulové, ale musí být únosné.

A co zmíněná léčiva a hormony?
S těmi je to velmi podobně. Dostávaly se do vody kvůli nekázni lidí, kteří je splachují, ale dnes už je osvěta taková, že se to spíše neděje. Spousta léčiv se však používá ve vysokých dávkách a v lidském těle jsou málo nebo špatně metabolizovány, takže je organismus vylučuje močí nebo stolicí do splaškových vod. V přítocích na čistírny jsou koncentrace těchto látek nejvyšší, tam to bývají řádově desítky až tisíce nanogramů na litr. 

Jak velkou část zvládne odstranit čistírna?
Během čištění odpadní vody se některé tyto látky, které jsou biologicky dobře rozložitelné, odstraňují, jejich koncentrace ve vodě se alespoň snižuje. Jsou ale některé, kterých se to netkne. Takže potom se mohou vyskytovat na odtoku z čistírny v koncentracích řádově desítek až stovek nanogramů na litr. A u jiných se hodnota blíží nule. 

Samozřejmě potom v řece, tedy v Praze ve Vltavě, se odtok stokrát, tisíckrát naředí. V těchto povrchových vodách se pak vyskytují jen nanogramy, desetiny nanogramů na litr. Bude-li tato voda použita jako zdroj pitné vody, konvenční postupy její úpravy koncentraci mnoha léčiv již příliš nezmění.

Za život vypijeme dva Ibuprofeny, v odpadních vodách je nejčastěji kofein

Kolik toho tedy člověk za život vypije?
Dá se říct, že když budu pít dva litry takové vody denně, bude to, jako bych za celý život vypil zhruba dvě pilulky Ibuprofenu. Když to někdo bude chtít bagatelizovat, jistě si najde argument. Protiargumentem je, že léčiva a hormony typicky působí účinně i v nízkých koncentracích. Rozhodně to jsou látky životnímu prostředí cizí a měli bychom se snažit, aby ve vodách nebyly. Jejich limity však dosud nebyly stanoveny. A myslím si, že dlouho nebudou. Musí se to odvíjet od něčeho exaktního, což trvá dlouho.

Jaká jsou léčiva, která se nerozloží?
Látka, která sice není léčivo, ale v odpadních vodách se velmi často vyskytuje, je kofein. Také se objevuje kyselina salicylová, tedy metabolit kyseliny acetylsalicylové – aspirinu. Pak tam bývají látky, které se používají ve vysokých dávkách, například léky pro onkologické pacienty. Ti je užívají v dávkách až v gramech na den, které se nemusí metabolizovat. Pak samozřejmě analgetika, antipyretika (léky proti bolesti a horečce, pozn. red.)

Takže skoro všechno.
V odpadních vodách najdete skutečně širokou paletu nízkých koncentrací nejrůznějších léčiv.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) 19. března 2020 vyzval lidi, aby...

Když se to takto vrací, byť v malé koncentraci, do řeky, jak to působí na vodní organismy?
Právě u odtoků z čistíren se zjistilo, že se tyto látky pro některé organismy, například pro ryby, chovají jako takzvané endokrinní disruptory, tedy ovlivňují hormonální činnost organismu. Byly zaznamenány i případy, že ryby měnily pohlaví.

Působí to i na zvířata, která vodu z řeky pijí?
To je jednoduchá otázka, ale složitá odpověď. Čím je organismus vyšší, tím jsou vyšší i jeho schopnosti opravy. To, co platí pro ryby, nemusí platit pro savce. Člověk je v tomto nejvýš, takže se může stát, že to na něj nebude působit třeba vůbec. Ale to rozhodně není důvod, abychom to bagatelizovali nebo podceňovali.

V pitné vodě jsou mikroplasty. Máme se jich bát? Zeptali jsme se odborníka

A co tolikrát zmiňované mikroplasty?
Tyto částice se chovají velmi inertně (nic škodlivého se z nich neuvolňuje, pozn. red.). Zatím nebylo zaznamenáno, že by to na naše buňky působilo nějak mechanicky, jako třeba azbest. 

Největší problém plastů ve vodě je ten makroskopický, že třeba někde v oceánu ryby polykají PET lahve, protože si myslí, že je to kořist. Hygienické limity nejsou, je to relativně nová věc. Zase se tedy přesně neví, jak budou působit. Běžné úpravny vody je z 80 procent odstraní. Z hlediska problematičnosti bych je řadil až po hormonech, léčivech, řasách a sinicích.

Zmínil jste řasy a sinice. Jak je to s nimi?
Ty byly problémem vždycky. Existuje jev, kterému se říká eutrofizace, tedy že se sloučeniny fosforu a dusíku dostávají do vod. Tyto prvky jsou limitující pro rozvoj řas a sinic. Když se objeví, ten jev všichni známe – rybníky se zazelenají a nedá se tam koupat, dokonce to může být nebezpečné. To se může stát i ve vodárenských nádržích, kde kvalitu povrchové vody hlídáme. Dostávají se tam třeba vyčištěné vody z malých čističek, které tyto prvky obsahují. 

Pak je to závod s časem, zda se vodní květ dostane až k odběrovému místu. Můžeme aplikovat některé procesy, ale vlastní zařízení úpraven není dělané na to, aby si se sinicemi poradilo. Respektive to zvládne, když jsou buňky pohromadě. Když začnou hnít a praskat, běžné procesy už bývají krátké. Něco se aplikovat dá, ale zase je to krok navíc, který vše prodražuje. Nejlepší je tedy prevence.

Jak se tam fosfor hlavně dostává?
Lidské tělo vylučuje denně několik gramů fosforu, potřebujeme ho pro množení buněk, tvorbu kostí. Hodně ho vyloučíme ven stolicí. Ten se pak dostává do odpadních vod, a pokud se neodstraňuje, dostává se zpátky do vodního prostředí, kde ho právě využívají řasy a sinice.

A co koronavirus ve splašcích?
V pitné vodě nebude, protože by se do zdrojů dostával obtížně. Navíc běžné metody desinfekce virus spolehlivě ničí. Může se ale nacházet ve splaškových vodách, protože ho člověk vylučuje ve stolici. Nyní testujeme odpadní vody po celém Česku. I zahraniční prameny ukazují, že se tam vyskytovat může, přinejmenším jeho RNA. 

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

ANALÝZA: Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha. Ten musí něco udělat

25. března 2024

Premium Sotva týden poté, co si Putin zajistil páté prezidentské období, masakr v Moskvě rozbil moderní...

Tajemný pan Pacička z Tábora. Příběh muže, který spojil velké korupční kauzy

29. března 2024

Premium Dlouhá léta byli hlavními tvářemi velkých kauz v Česku kontroverzní podnikatelé z Prahy. Například...

Útok Hamásu byl ozbrojený odpor, řekla ikona feminismu. Ničíte levici, vyčítají jí

29. března 2024

Premium Jedna z nejznámějších feministických autorek, americká filozofka židovského původu z Kalifornské...

Předali si to v Praze. Německý poslanec Bystroň podle BIS přijal peníze od Rusů

28. března 2024  22:03

Německý poslanec strany Alternativa pro Německo Petr Bystroň byl podle české Bezpečnostní...

Vyřizování účtů, nebo ruská vlivová operace? Polské odvolání generála šokuje

28. března 2024  21:10

Varšava náhle odvolala generála Jaroslawa Gromadzińského z prestižní funkce velitele evropského...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...