Co říkáte na to, že lidovci zvolili variantu dvojkoalice a odmítli vznik nové strany?
Vybrali si řešení, které je nejvíce riskantní, protože pro koalici dvou stran platí desetiprocentní klauzule, nikoli pětiprocentní (nutné pro vstup do parlamentu, pozn. red.). V současné době součet preferencí KDU-ČSL a STAN deset procent nedává, čili je to riskantní strategie. Zřejmě převážilo to, že kdyby zakládali úplně novou stranu, znamenalo by to nový název, nové logo a nutnost novou značku zpropagovat na veřejnosti. Museli by také zvážit, že část tradičních voličů - když by tam nebyla značka KDU-ČSL - by se mohla od strany odklonit.
Lidovci chtějí dvojkoalici se STAN a hrát první ligu, ne okresní přebor |
Očekáváte, že Starostové vznik dvojkoalice odsouhlasí?
Asi jim nic jiného nezbude, protože samostatně nedosahují pěti procent. Pro ně to může být řešení, jak se vůbec do parlamentu dostat. Navíc zřejmě očekávají, že tento dvojblok bude vnímán jako - jak oni říkají - třetí síla, a že tím naberou i další voliče, pro které bude toto nové spojení atraktivní. Že tedy nejde pouze o součet dosavadních elektorátů těchto dvou stran - chtějí to prezentovat jako něco nového. KDU-ČSL by se patrně samostatně do parlamentu, byť těsně, dostala, STAN podle aktuálních preferencí ne. Takže jim nic jiného příliš nezbývá.
Oni (STAN) by zřejmě odmítli tu variantu, že by se měli pouze ocitnout na kandidátní listině KDU-ČSL, to by pro ně bylo příliš málo. Stavělo by je to do nevýhodné pozice. Ale myslím si, že spolupráce jiná než varianta s kandidátkou, je pro ně určitě výhodná. Ale závěr jednání lidovců je pouze ten, že o tom mají jednat, je tu tedy ještě manévrovací prostor.
Pokud dvojkoalice vznikne, lze odhadnout, kdo z partnerů by na ní více vydělal?
Ta aliance je pro lidovce potenciálně výhodná, protože jsou silní na Moravě a slabí v Čechách. U Starostů je to zase obráceně. Mohou tedy počítat s tím, že STAN bude částí koalice, která bude nabírat hlasy v Čechách. Tato spolupráce odpovídá i tomu, že v krajských nebo komunálních volbách lidovci v Čechách často volí vytváření koalic s různými subjekty. Někdy to má podobu přímo volební strany, někdy koalice samostatných subjektů. Lidovci jsou v komunální i krajské politice dosti úspěšní v české části České republiky právě díky vytváření koalic se subjekty podobnými STAN. Pokud to chtějí přenést na celostátní úroveň, mají už zkušenosti z regionální politiky. Výhodu mohou vidět právě v tom, že tím získají relativně silného partnera, který je, ve srovnání s nimi, potenciálně silnější v Čechách.
Josef MlejnekPhDr. Josef Mlejnek, PhD působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Zabývá se přechody k demokracii, ústavními a volebními systémy, historií, kulturou i politikou střední a východní Evropy. Jako komentátor domácího i zahraničního dění spolupracuje s řadou tištěných i elektronických médií.  Politolog Josef Mlejnek |
Budou se také muset dohodnout na pořadí kandidátek. Voliči v ČR však mají možnost kroužkovat a dávat preferenční hlasy. Zřejmě tedy budou muset vyzvat voliče, aby dodržovali domluvené pořadí. V roce 2002, když kandidovala dvojkoalice KDU-ČSL a Unie svobody, disciplinovaní voliči lidovců kroužkovali a nakonec měli lidovci více poslanců než Unie svobody. Lidovci na tom vydělali právě díky kroužkování. Toto řešení by se tedy mohlo ukázat nevýhodné pro STAN, protože i v Čechách nakonec mohou lidovci vykroužkovat své kandidáty nahoru. Na druhou stranu, když zůstanou sami, hrozí jim, že se do parlamentu nedostanou vůbec.
O spojenectví KDU-ČSL, STAN a menších subjektů se hovoří jako o třetí síle, má skutečně šanci konkurovat ANO a ČSSD?
Nemyslím si, že mají velkou šanci dostat se do rozmezí 20 až 30 procent. Pokud však chtějí udělat tuto koalici, stejně musí mít přes 10 procent. Jim tedy nezbývá nic jiného, než se touto třetí silou stát. Vycházím z toho, že ČSSD se pohybuje kolem 15 procent. Dvojkoalice by tedy pro jistotu úspěchu musela dosáhnout preferencí přibližně 12 až 13 procent. Když budou mít jen 10 nebo 11 procent, může působit psychologická bariéra a může se stát, že je voliči nebudou volit, protože se budou bát, že jsou to vyhozené hlasy. Musí v těch preferencích trochu vyletět a tím se stát výzvou pro ANO a ČSSD. Když se jim to podaří, bude to úspěch, když ne, bude to bankrot, protože se vůbec nedostanou do parlamentu. Zvolili takovou riskantní hop nebo trop strategii.
Podle průzkumu CVVM z minulého týdne (zde) mají lidovci a Starostové dohromady 7,5 procenta. Nakolik by bylo pro dvojkoalici obtížné překonat nutnou hranici 10 procent?
Docela dost. Oni se snažili na podzim - to souviselo i s kauzu ministra Hermana a jeho strýce - nastartovat nějakou vlnu, vytvořit právě tu třetí sílu. Týkalo se to i té alternativní oslavy 28. října. Ale moc se to „nakopnout“ tehdy nepovedlo. Dostat se nad 10 procent může být tedy docela problém.
Jakým stranám může dvojkoalice vzít nejvíce voličů?
Pokud někde mají potenciál, tak si myslím, že u TOP 09, která se potácí kolem pětiprocentní laťky. Mohou cílit na to, že se stanou pro jejich voliče atraktivnější a že část voličů už topku opustí a přejde k nim. Mohou také začít více propagovat předsedu STAN Gazdíka nebo Danu Drábovou. Asi by pro ně bylo výhodné získat nějaké další kandidáty, lidi, kteří nejsou příliš spojeni se stranickou politikou a mají nějaký profesní kredit. To by z nich mohlo dělat subjekt atraktivní pro voliče topky, kteří už jsou přesvědčeni, že Karel Schwarzenberg je takřka v politickém důchodu a že Miroslav Kalousek svůj potenciál už vyčerpal a oni tedy mohou přejít. Největší loviště voličů bude tedy elektorát uvadající TOP 09.
V minulosti snahy o vznik volebních koalic někdy ztroskotaly na řevnivosti jednotlivých partnerů, nehrozí to i v tomto případě?
Hrozí, že se budou obtížně dohadovat na složení kandidátní listiny. Dále hrozí, že se sice dohodnou, ale voliči svým kroužkováním z těch dohod udělají cár papíru. Může se stát i to, že když se dvoukoalice v průzkumech nechytí, budou se chtít lidovci nebo STAN na poslední chvíli odpojit. Může to vyvolat dost zlé krve. Potenciál konfliktu je tam poměrné velký.
