Kandidoval jste už před pěti lety, kdy jste s devíti procenty skončil pátý. Proč do toho jdete znovu?
Protože chci, aby příštím prezidentem byl člověk, který je nezávislý, nadstranický a kterého na Hrad nevyslaly nějaké mocensko-ekonomické skupiny, které si snaží přivlastnit politiku na úkor občanů. To splňuji a chtěl jsem to i před pěti lety. Od té doby jsem navíc nabyl zkušenosti v Senátu, takže mohu nabídnout i politický rozhled.
Před pěti lety se o vás mluvilo jako o kandidátovi z ulice. Stále se tak vnímáte, i když jste se stal senátorem?
Ano, protože jsem tak začínal. Do politiky jsem se dostal z ulice tím, že jsem se před pěti lety přihlásil do prezidentské volby. V ní jsem získal 450 tisíc hlasů. To byla velká podpora, na kterou ve volbách často nedosáhne ani řada politických stran. A také závazek, kvůli kterému jsem poté kandidoval do Senátu. Mám ale stále nezávislost člověka z ulice, protože jsem nevstoupil do žádné strany, nemusím být nikomu vděčný a nikomu nic vracet.
Člověk z ulice, občanský kandidát... Jak to jde dohromady s tím, že jste občanskou podporu, tedy 50 tisíc podpisů pro kandidaturu, nesehnal a musel jste využít podpisů kolegů ze Senátu?
Pokud chcete získat 50 tisíc podpisů, tak potřebujete minimálně tři miliony korun nebo velkou propagaci a marketing. Je iluze si myslet, že občanský kandidát bez těchto prostředků může získat potřebnou podporu. Svou občanskost spíše vnímám jako nezávislost na mocenských skupinách a naopak na vstupu do politiky přes občany a jejich podporu při mé první kandidatuře.
Vnitro pustilo do boje o Hrad jen devět z 21 kandidátů, odmítlo třeba Janečka |
Spousta lidí tvrdí, že kandidujete, abyste se zviditelnil před senátními volbami v roce 2024, ve kterých budete obhajovat mandát. Není tomu trochu tak?
Během kampaně jsem objel asi 40 měst napříč Českem. Kdybych dělal kampaň do Senátu, tak tohle vůbec nemusím dělat. Stačilo by mi, abych objel svůj senátní obvod na Praze 2 a 3, který čítá nějakých 100 tisíc lidí. Já ale jezdil po celé republice. Kandidaturu na Hrad beru opravdu vážně, chci se stát prezidentem, který bude stát za lidmi, a to je můj primární cíl.
Jak tedy vidíte své šance? Podle průzkumů jste až na pátém místě se značným odstupem na vedoucí trio Pavel, Babiš, Nerudová…
Je měsíc a půl do voleb. To je v politice dlouhá doba. Určitě se ještě dozvíme řadu věcí, které vyplavou na ostatní kandidáty. Třeba v televizních debatách, které také ještě neproběhly. Zároveň si musíme uvědomit, že tu působí silný politický marketing ve prospěch některých kandidátů, do jejichž kampaně investovaly velké peníze právě ony mocensko-ekonomické skupiny. Za mnou nikdo nestojí. Občané vědí, že když volí Marka Hilšera, tak nedávají hlas žádné advokátní kanceláři, oligarchovi či skrytým zájmům nějakého zbrojaře.
Myslíte si tedy, že proti kandidátům, kteří na kampaň využijí zákonný limit 40 milionů, máte vůbec šanci?
Když jsem kandidoval před pěti lety, tak všichni říkali, že bez peněz nemám šanci. To mě jako občana štvalo. Politika se tím vzdaluje lidem. Vypadalo to, že občan, který nemá miliony, nemůže vstoupit do politiky. A já to chtěl nalomit, byť to může znít idealisticky. Už tehdy jsem se neohlížel na šance a neohlížím se ani nyní. Jde mi o princip. Kdyby mě měla odradit ta hysterie, která se tu vytváří podle průzkumů, tak bych nikdy ničeho nedocílil. Štěstí přeje odvážným a odhodlaným.
S mazlíčky, s prutem, na motorce. Pěkný obraz na sítích stojí kandidáty statisíce |
V poslední době slýcháte ze všech stran, že byste měl po vzoru Roberta Mistríka na Slovensku odstoupit z volby ještě před prvním kolem a podpořit některého z kandidátů, kteří mají ve druhém kole větší šance porazit šéfa ANO Andreje Babiše. Uvažujete o tom?
Tato volba by neměla být a priori vedena proti někomu, ale na základě hodnot a toho, co kandidáti představují. Výzvy k odstoupení vnímám spíše jako snahu těch, kteří favority onálepkovali už dávno, díky ročnímu ovlivňování veřejného mínění skrze peníze. To představuje velký problém pro naši demokracii, nechtěl bych, abychom upadli do nějaké „průzkumokracie“. Mezi kandidáty navíc ani žádnou českou Zuzanu Čaputovou (kterou odstoupením podpořil Robert Mistrík, pozn. red.), tedy člověka, který by už léta pracoval pro občanskou společnost a za něco se bral, nevidím. Takový kandidát tu není.
Takže vydržíte až do voleb?
Můžete se mnou počítat (smích). Navíc takovéto úvahy a kalkulace pokládám za manipulativní. Prezidentské volby jsou totiž nevyzpytatelné a často je rozhodují až poslední televizní debaty. Už v minulosti tu byli velcí favorité, které protežovala i média. Třeba Jan Fischer či Jiří Drahoš. A oba neuspěli. Já věřím, že lidé budou volit podle srdce a hodnot, a nikoliv podle dobře zaplacených průzkumů.
S milostmi opatrně. Podle Marka Hilšera by je prezident neměl udělovat například lidem odsouzeným za korupci.
Pojďme už dál. Jaké jsou vaše hlavní vize, se kterými kandidujete?
Být nezávislý a nadstranický. Nebýt závislý na mocensko-ekonomických skupinách, které se snaží přivlastnit stát ve svůj prospěch na úkor veřejného zájmu. Přesně tohle od 90. let podrývá důvěru v demokracii a vzdaluje ji lidem. Je důležité, aby prezidentem byl někdo, kdo vrátí demokracii běžným lidem a úřadu prezidenta podlomenou důvěru. Bez toho nemůžeme čelit krizím, které nás nyní i v budoucnu čekají.
A jak byste to chtěl udělat?
To závisí na osobě prezidenta. Lidé musí vidět, že pracuje pro veřejný zájem, a nikoliv pro finanční skupiny, lobbisty nebo právní kanceláře. V tom je ta důvěra. Získává se sice strašně těžko, ale myslím, že mám dobrý základ, protože nejsem v ničem z toho namočen.
Už se nemusím svlékat, abych něčeho dosáhl, řekl kandidát na prezidenta Hilšer |
Už víte, jaký tým byste si vzal na Hrad?
Jako senátor pracuju s řadou odborníků v různých oblastech, od energetiky přes exekuce až po zdravotnictví. Zabývám se s nimi také problémy obchodu s chudobou. Na Hrad bych si vzal lidi, kteří jsou odborně na výši, nemají žádný reputační problém a snadno získají bezpečnostní prověrku. Prozradím, že kancléřku už mám vybranou a že to bude žena. A obecně do všech institucí se budu snažit jmenovat vyvážený kolektiv, co se týká zastoupení mužů a žen.
A konkrétní jména kancléřky či třeba mluvčího do voleb neodtajníte? Odtajním, ale ještě je brzy.
Dobře, pojďme dál. Jakým směrem by se za vás ubírala zahraniční politika?
Česko patří do demokratické Evropy. Máme být součástí Evropské unie, která je zárukou naší prosperity. Tendence k vystupování považuji za sebevraždu. Jsem také kritikem všech diktatur, ať už se to týká té čínské, či putinovské v Rusku. To nakonec ukázalo, že je teroristickým režimem, který masakruje civilisty. Já se proti Putinovu režimu vždy stavěl. Už před osmi lety, kdy jsem protestoval před ruskou ambasádou, jsem měl na těle napsáno, že je Putin zabiják. Někteří se nám tehdy smáli, ale pravda se ukázala. Bohužel se potvrdilo, že se proti zlu musí bojovat hned v jeho zárodku, jinak nám přeroste přes hlavu. Kdybychom už tehdy začali pracovat na naší energetické nezávislosti na Rusku, tak dnes nemáme takový problém, jaký máme.
Zahraniční politika je oblast, kde prezident může být aktivní a vidět. Jak byste toho využil?
Je třeba říct, že zahraniční politiku vytváří vláda a je za ni také zodpovědná. Vláda vychází z demokratických voleb, takže prezident musí takovou politiku respektovat a měl by být jakýmsi jejím razicím štítem. Takže se nechystám, že bych byl v zahraniční politice „aktivista“, ale je jasné, že hodnoty, o kterých hovořím, tedy podpora demokracie, lidských práv, by u mě byly na prvním místě. A v případě, že by se v Česku objevila taková vláda, která by šla proti demokracii a svobodě, tak pak bych se jako prezident vzešlý z přímých voleb musel ozvat. Ale věřím, že na takové cestě nejsme a že to nebude potřeba. Rozhodně bych se snažil otvírat cestu také našim podnikatelům. Ekonomická diplomacie mi není cizí.
Co se týká komunikace s vládou, tam by za vás nebyl problém? Ptám se i s ohledem na to, že vás na rozdíl od tří protikandidátů nepodpořilo SPOLU...
Od začátku tvrdím, že je důležité, aby prezident byl nezávislý a nadstranický. A to se může podařit jen prezidentovi, který nebude spojen s žádnou ze soupeřících stran, ať je to Andrej Babiš, pětikoalice, nebo kdokoliv jiný. Prezident musí být v tomto ohledu spravedlivý a měřit všem stejně. A to bych dělal vůči jakékoliv vládě.
KOMENTÁŘ: Startovní výstřel na Hrad. Počet uchazečů může uškodit favoritům |
A co říkáte na kroky vlády v současné energetické krizi a vysoké inflaci? Myslím, že už předchozí vlády dělaly proinflační kroky. Paradoxně to byla vláda Andreje Babiše a opoziční ODS, kdo zrušil superhrubou mzdu. Dnes je právě to velký problém. Už tehdy jsem proti tomu v parlamentu vystupoval, dokonce jsem podával pozměňovací návrhy. Tehdy slibovali, že to má být jen na dva roky, ale v zákoně to uvedeno nebylo, takže jsem k tomu dal pozměňovací návrh.
Dneska se ukazuje, že to nazpátek nepůjde už nikdy. Co se týče současné krize, ta je bezprecedentní a každá vláda, která by se do ní dostala, by měla velmi těžkou situaci. Ale aspoň bych se snažil opatření více cílit a více pomáhat těm, kteří to potřebují. A nedělal bych opatření tak plošně. Třeba úsporný tarif je příliš plošný a pomáhá i těm, kteří to nepotřebují. Třeba mně jako senátorovi, který má dostatečný plat, aby mohl platit energie. Za to bychom měli více cílit na mladé rodiny s dětmi, občany s nízkými příjmy a seniory, na které dopadá velké zdražování.
Myslíte, že právě to zvedá nepokoje?
Ty zvedá samozřejmě strach a obava. Ale přispívá k tomu i to, že u nás působí lidé, kteří jsou spojeni s Putinovým režimem. Jakási pátá kolona, která se snaží nepokoje vyostřit. V této situaci je to snadné, protože při zdražování a při obrovské inflaci je pochopitelné, že lidé mají strach. A že nemají perspektivu, když jdou do obchodu a všechno je dvakrát, někdy i třikrát dražší. Proto lidé potřebují pomoc.
Současný prezident Miloš Zeman budil kontroverze svými milostmi, například pro šéfa lánské obory Miloše Baláka. Jak byste s milostmi nakládal?
Milosti je potřeba zachovat, protože umožňují řešit zvláštní situace, kdy se justiční systém nemůže dobrat nějaké spravedlnosti, ať už z jakéhokoliv důvodu. A může se týkat každého z nás. Rozhodně by prezident ale neměl dávat milost svým přátelům nebo lidem, kteří byli odsouzeni za korupci. Udílení by mělo být transparentní, konzultoval bych to s ministerstvem spravedlnosti, takže bych dodržoval postup, který kdysi navrhoval Miloš Zeman, ale sám ho nedodržoval.
