Když jsme o vás naposledy psali, byl jste několik týdnů zavřený v podtlakovém stanu a přes obrazovku jste smutnil, že jste propásl šestnácté výročí svatby i synovy narozeniny. Jaký to byl pocit, když jste rodinu po třech týdnech konečně objal?
Z Bulovky jsem letěl rovnou domů a manželka mě čekala už na letišti v Dulles. Děti jsem viděl až druhý den ráno, protože byly zrovna na rodinné sešlosti v Západní Virginii. Věděly sice, že se už brzy uvidíme, ale netušily, kdy přesně dorazím. Bylo úžasné je takhle překvapit.
Někdo jiný by se tam možná zbláznil, a ačkoli mi moc chyběla rodina, ta izolace mi nakonec vlastně vůbec nevadila.
