„Je třeba znovu otevřít Green Deal, ničí průmysl a naši ekonomiku,“ prohlásila jste, když hnutí ANO představovalo své politické priority. Jak ho budete chtít otevřít a co přesně by se v něm podle vás mělo změnit?
Pro nás je zásadní, aby se Green Deal vrátil na začátek, jak byl přijat jako rámec, abychom se starali o lepší životní prostředí. Na to se musí zaměřit nový Evropský parlament, protože se to trošičku zvrhlo k zelenému fanatismu.
Byla přijata opatření v rámci balíčku Fit for 55, která jsou v rozporu s tím, že to nesmí ohrozit konkurenceschopnost Evropy. Je třeba spíš motivovat lidi k elektromobilitě, než natvrdo zakázat spalovací motory. To rozhodnutí budeme chtít ještě zvrátit, protože je absolutně nesmyslné a celou Evropu poškodí. Pro Českou republiku to platí dvojnásob.
Politickou dohodu uzavřely státy EU. Mají europoslanci sílu ji změnit?
Nový Evropský parlament musí zadat Evropské komisi, aby revidovala nařízení a podívala se, jestli nás to nelikviduje. Protože tam (v opatřeních pozn. red.) jsou věci, například snížení počtu emisních povolenek, což je samozřejmě problém, protože budeme mít všechno dražší. Stejně tak je tam úplně popřeno to, že každá země má právo na vlastní energetický mix.
Druhá věc je zemědělství, tam je ještě spousta nařízení teprve v přípravě, takže samozřejmě vstoupit do toho bude daleko snazší. Nám všem přece musí jít o potravinovou soběstačnost Evropy jako takové, my si nesmíme likvidovat svoje vlastní zemědělství tím, že budeme říkat: „Snižme počet chovů, zabraňme zemědělcům hospodařit na určité části půdy.“
ANO schválilo kandidátku pro volby do europarlamentu, vede ji Dostálová |
Je revidování Green Dealu hlavní věc, které se chcete věnovat?
Ráda bych se věnovala několika oblastem. Určitě to bude Green Deal, určitě se musíme znovu podívat na migrační pakt, musíme se zabývat suverenitou jednotlivých států.
Prostě aby se Evropa vrátila ke kořenům a splnila své základní domácí úkoly, jako je třeba jednotný evropský trh. Určitě se budeme muset zabývat rozšířením Schengenu.
Spojení „povinná solidarita“ je šílené
Hnutí ANO se pokoušelo o mimořádnou schůzi k migračnímu paktu EU, na níž jste chtěla prosadit výzvu vládě Petra Fialy, aby učinila kroky k nepřijetí tohoto paktu v rámci Evropském parlamentu. Jaké kroky by to měly být, když jste zároveň mluvila o tom, že pakt bude s vysokou pravděpodobností schválen?
Česká vláda ani žádné kroky k zajištění blokační menšiny nedělá, takže samozřejmě pravděpodobnost je velmi malá, že bychom uspěli jenom prostým hlasováním. Tam musíte zapojit veškerý svůj diplomatický um a kontakty a snažit se přesvědčit státy, že je potřeba změnit nějaké věci.
Už jen to spojení „povinná solidarita“ je šílené, protože třeba, když to vztáhnu na Českou republiku, nám přece nikdo povinně nenařídil, že musíme přijmout Ukrajince a jak je Česká republika solidární národ.
Čistě na dobrovolné bázi jsme samozřejmě udělali pro uprchlíky z války, Ukrajince, maximum, co jsme všichni mohli. A já se ptám, proč se vlastně Evropská komise nedohodne na tom, že je třeba zabránit tomu, aby nelegální migranti vůbec vstoupili na území Evropské unie?
Paní místopředsedkyně, ale existuje vůbec něco, co by spolehlivě fungovalo, aby lidé, kteří žijí v méně bohatých částech světa, se nesnažili dostat tam, kde by se jim žilo trošku lépe?
To samozřejmě je vždycky rozhodnutí konkrétního člověka, ale my se musíme starat o to, abychom hodnoty Evropské unie udrželi. Podle mě jedním z prvních kroků mělo být, že se Evropská unie dohodne s nějakou třetí zemí, která by prostě řekla – ano, já tady mám takové zájemce o azylové řízení v Evropské unii.
Přece nemůže být migrační pakt postaven na to, že nám bude někdo říkat, kdo u nás může a nemůže žít. To si musí říct ta členská země. A jestli řekneme ano, potřebujeme migranty, legální migranty, kteří si skutečně požádají o azylové řízení, firmy řeknou, my potřebujeme určité profese, tak pak samozřejmě ta země musí být připravena se o tyto lidi postarat.
Ale ta nelegální migrace, kde v migračním paktu máte natvrdo napsáno, že prioritně se budou vyřizovat ti lidé, kteří jsou zachráněni na moři, no co to je? To je přece pozvánka, aby pašeráci sem ty lidi vozili ve velkém.
Migrační pakt je tisíckrát horší než povinné uprchlické kvóty, řekl Babiš |
Vláda hájí migrační pakt tím, že neobsahuje povinné přijímání migrantů, že země mají víc možností, jak by mohly pomáhat těm, kteří čelí největšímu náporu příchozích. Není právě to, že si partneři pomáhají, základem, na kterém fungují mezinárodní organizace, jichž jsme členy?
Jednoznačně s vámi souhlasím. Pomáhejme si, ale dobrovolně. Nemůže nám nikdo říkat, že migrační pakt neobsahuje slovo kvóty jako takové. Je tam natvrdo vzorec pro distribuční klíč a v podstatě v překladu jsou to stanovené počty. To se rovná kvótě.
Co byste udělala ve chvíli, kdy se zemí, které budou dobrovolně pomáhat, nenajde dost?
O tom právě je Evropská unie, aby říkala, co je potřeba. Já mám opravdu hrůzu z toho, že už západní Evropa trošičku zaspala dobu, že skutečně tím, že tam není jednomyslnost, ale kvalifikovaná většina, že se je budou za každou cenu snažit do těch států dostat, ale to je podle mě i velké nebezpečí.
Právo veta zesiluje tlak na jednání
A pokud je nějaká organizace, která má příliš velké množství členů a najde se tam jeden potížista, který třeba i funguje jako trojský kůň a skrytě podporuje někoho jiného mimo tu organizaci, jak byste to řešila?
Já to naopak vnímám tak, že pokud jsou některé věci pod právem veta, tak to zesiluje tlak na to, aby si země sedly k jednomu stolu a našly nějaké kompromisní řešení.
Samozřejmě, kdyby byly přijaly všechny státy Balkánu a všechny ty další země, tak nás bude 35, pak ta společná dohoda u jednoho může být složitější. Ale jsem přesvědčená o tom, že skutečně právo veta motivuje země k tomu, že musí hledat kompromis.
Překvapilo vás, když minulý týden předseda ANO Andrej Babiš řekl ve Sněmovně, že doufá, že nikdy nebude Evropská unie rozšířena o Ukrajinu?
My přece musíme, všechny členské země, chránit naši bezpečnost. To znamená ochranu států Evropské unie. Ukrajina je dnes ve válečném konfliktu. Má i obrovský problém s korupcí. Těch kritérií, které musí Ukrajina splnit, je opravdu celá hromada. Dokud se nevyřeší její vnitřní záležitosti, tak to není v zájmu Evropské unie.
V Česku je přes 380 tisíc uprchlíků z Ukrajiny před Putinovou válkou, kteří dostali dočasnou ochranu a budou si ji moci prodloužit až do března 2025. Co by se podle vás mělo dít potom? Zhruba 200 tisíc z nich tu podle ministra vnitra Víta Rakušana bude chtít zůstat. Byla byste pro, aby dostali povolení k pobytu, jestliže si dokázali sehnat práci?
Pokud to budou lidi, kteří tady mají práci, odvádějí daně, jsou trestně bezúhonní a projdou azylovým řízením, vůbec nevidím důvod, proč by tady nemohli zůstat.
My jsme vždycky spolupracovali s Ukrajinou i bez jakéhokoliv válečného konfliktu. Pro mě je jenom záhadou, jak vlastně to bude fungovat po té dočasné ochraně, jestli tedy opravdu Ukrajinci vstoupí do azylového řízení. Ptala jsem se několikrát ministra Rakušana. Nikdy mi nebylo odpovězeno.
Předseda ANO Babiš řekl, že doufá, že v europarlamentu nebudou po volbách sedět promigrantští a zelení fanatici. Součástí jaké frakce v Evropském parlamentu by podle vás ANO mělo po volbách být?
Tak my jsme součást Renew, to znamená v rámci ALDE. Já třeba sama za sebe, já jsem velmi liberální člověk, jsem pro tam zůstat. Je ale taky potřeba s Renew otevřeně komunikovat problémy, které my vnímáme.
To znamená, zda by byli ochotni revidovat Green Deal, zda by byli ochotni se vrátit k migračnímu paktu a hledat společné cíle.
Je nepřijatelné mít jakoukoliv spolupráci se stranou, která má v programu vystoupení z EU
Z nynějších zástupců ANO v europarlamentu odmítly už dřív kandidaturu. Dita Charanzová a Martina Dlabajová. Jako důvod uvedly příliš konzervativní a národovecké směřování hnutí a možné sbližování s SPD. Dovedete si vy osobně představit, že by ANO v budoucnu spolupracovalo s hnutím Tomia Okamury na vládní úrovni?
Od kolegyň Charanzové a Dlabajové je to velmi nefér, protože ta vyjádření začaly dávat, až když zjistily, že nedostaly ani jednu nominaci v rámci hnutí ANO z regionů.
A k té spolupráci s SPD - my samozřejmě budeme určitě po volbách jednat se všemi demokraticky zvolenými stranami, ale myslím si, že i pro hnutí ANO, stejně jako pro mě, je absolutně nepřijatelné mít jakoukoliv spolupráci se stranou, která má v programu vystoupení z EU nebo z NATO. To je prostě nepřijatelné, protože to není v zájmu České republiky.
Kandidujete za hnutí ANO, i když jste bez stranické příslušnosti. Zvažujete vstup do hnutí? Nenabízel vám to Andrej Babiš?
Musím říci, že spoustu lidí vůbec netuší, že nejsem členkou ANO. Pan předseda mě k tomu nikdy nenutil, říkal, že pro něj absolutně není důležitá stranická příslušnost, ale odbornost. Ministerstvo pro místní rozvoj s evropskými fondy, s regionálním rozvojem, to je moje profesní zaměření odjakživa.
Minule jste měli šest křesel v eurovolbách. Co by podle vás byl úspěch nyní a co naopak zklamání?
Tak určitě by zklamáním bylo cokoliv pod šest. Minimálně chceme obhájit. Úspěchem by bylo cokoliv nad šest.
Baví se ANO o tom, kdo by byl kandidátem na místopředsedu nebo na místopředsedkyni Sněmovny místo vás, až budete v europarlamentu?
Zatím jsme o tom nemluvili, ale máme velký klub, je více možností.
Vláda je pro mě uzavřená kapitola
Byla jste ministryní pro místní rozvoj ve vládě Andreje Babiše, teď míříte do europarlamentu. Nezavíráte si tím tak trochu dveře, kdyby se ANO vrátilo do vlády, k čemuž se chystá? Nebo ještě jinak. Není tím, že volíte evropskou cestu, to, že byste někdy v budoucnu byla ministryně, už uzavřená kapitola?
Pro mě to je uzavřená kapitola, protože já voliče skutečně nepodvádím, já jsem velmi přímý člověk. Máme mnoho komunálních politiků, kteří by mohli být starostové, hejtmani a kteří by byli velmi vhodnými kandidáty na ministra pro místní rozvoj, protože to je skutečně ministerstvo obcí a měst, takže by měli mít k tomuto co nejblíže.
U mě voliči jasně vědí, že skutečně když volí Kláru Dostálovou, volí člověka, který chce bojovat za české zájmy v Evropě.
Andrej Babiš několikrát řekl, že ANO má tři kandidáty na premiéra, kromě něj i Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou. Po sněmu ANO ale v televizi Prima řekl: „Ano, chci být premiér.“ Není to celé jen hra, že máte tři kandidáty na premiéra?
Není to hra, já samozřejmě budu ráda, když tím premiérem bude, když na to bude mít dostatek sil a energie, protože musím říci, že i moji vrstevníci by mu tu energii mohli mnohdy závidět. Zároveň ANO říká, že kdyby se pan předseda rozhodl z jakýchkoliv důvodů, že nikoliv, tak máme samozřejmě velmi dobré kandidáty, ať už Karla Havlíčka nebo Alenu Schillerovou.
Přijetí eura je politické rozhodnutí, tvrdí Dostálová. Bartošek oponoval |
Z těch dvou byste pak vybrala koho?
Každý umí trošičku něco jiného, takže asi by pak hodně záleželo i na koaličním partnerovi. Samozřejmě všichni vědí, že jsme kamarádky a že mně blízká je Alena Schillerová.
Ještě některé aktuality. Sněmovna hlasovala o partnerství osob stejného pohlaví. Když se člověk podívá podrobně na hlasování, řešilo se nejprve, zda budou mít LGBT páry nárok i na adopce. Vy jste se u této věci zdržela stejně jako většina hnutí, byli jste ale pro přiosvojení a pak podpořili zákon jako celek – tedy partnerství a s přiosvojením. Proč podle vás LGBT+ páry nemají mít nárok na adopce?
Tak ale oni ji mají, jenom je to složitější cesta. Je tam dvojí ověření a já si myslím, že když jde o děti, tak bychom měli být velmi obezřetní.
Nedávno dlouze projednávala Sněmovna návrh na korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraničí a vy jste řekla, že volba poštou prolamuje princip svobodné volby, že vzniká obrovský prostor pro manipulace. Ve většině zemí Evropy, což nepochybně víte, korespondenční volba je. Máte obavu, že mezi Čechy v zahraničí není dost sympatizantů ANO?
To vůbec, já jsem vždy argumentovala tím, že i Parlamentní institut upozorňuje poslance, že to bude narážet na principy takzvané rodinné volby, tam prostě je z tajnosti a svobodná volby trošičku ukrajováno, protože vám může někdo s nějakým nadřazeným postojem v podstatě vnutit tu volbu.
Od Pavla jsem očekávala víc
Prezident Petr Pavel, který porazil ve volbě hlavy státu Babiše, bude v sobotu přesně rok ve funkci. Jak si podle vás pan Pavel vede?
Musím říci, že jsem očekávala víc a omlouvám se za tu upřímnost, ale já jsem si skutečně myslela, když jsem pak poslouchala jeho projev po zvolení, že se bude snažit společnost spojovat.
Měl několik možností, kdy to mohl české společnosti dokázat. A bohužel ani jednou se to nepovedlo. Máme prezidenta, který se spíš přiklání k jedné politické reprezentaci a nesnaží se oslovovat i voliče té druhé politické reprezentace. Pro mě je zklamáním.
Něco pozitivního na jeho konání nevidíte?
Bohužel, protože prostě mně připadá, že rozdmýchává témata, která předem nemá rozjednané. Měl by vážit slova, viz to euro, teď zase ty administrativní odvody, prostě já nevím, jestli pan prezident dobře zná mentalitu českého národa.
Pro nás odvody, už jenom to slovo je samozřejmě velmi citlivé a spoustu lidí to vyděsilo. Já rozumím tomu, že pan prezident je voják, ale znovu říkám, prezident má být ten, kdo tady bude někdo jako tatíček.
Je tedy podle vás Petr Pavel horší prezident než Miloš Zeman?
Na to je pro mě to jednoduchá odpověď, já pana prezidenta Petra Pavla neznám, nikdy jsem s ním nehovořila. S panem prezidentem Zemanem jsem hovořila mnohokrát a vždycky budu smekat před jeho obrovským rozhledem, chytrostí, nadhledem, to se mi na panu prezidentu Zemanovi vždycky líbilo.
