Na začátku pandemie jste zkoumal původce nového koronaviru, nyní se věnujete přenosu na zvířata a pracujete i na nových testech na covid-19. Pojďme na to postupně, vaše studie k původci koronaviru mluvila o tom, že na člověka se dostal virus z cibetek.
Ano, studie ukazovala, že SARS-CoV-2 se mohl dostat na lidi i z cibetek. Viry neumí tvořit vlastní proteiny. Využívají k tomu aparát hostitele. Jsou většinou adaptované na to, aby používali triplety - série tří po sobě jdoucích nukleotidů, které používá jejich hostitel. Takže v té době jsme se dívali na to, které triplety z jakého zvířete jsou nejpodobnější tripletům, které používá koronavirus. A často užívané triplety u cibetky byly podobné těm, které často používá i koronavirus.
V souvislosti s koronavirem se ale mluvilo zejména o netopýrech a luskounech.
To ano. Cibetky pro nás byly rozhodně překvapením.
Proč je důležité vědět, jak to celé s koronavirem začalo?
Takovou otázku si kladli i lidé okolo roku 2003, když se objevil SARS. Když odhalíme původce, můžeme se připravit na další takové pandemie, nebo další průnik viru do populace.
Po SARSu se začal dávat pozor, jaké koronaviry cirkulují v oblasti východní Asie a začaly se výrazně zkoumat. Ukázalo se, že se tam vyskytuje mnoho dalších podobných virů, které mohou potenciálně po krátké evoluci nakazit i člověka. Ten dohled, odborně se říká surveilance, se ale evidentně nedělal dostatečně, protože tento virus nám unikl a do lidské populace se dostal.
Obrovská chyba co se nesmí opakovat
Kolik podobných virů tedy cirkuluje ve světě?
Vypadá to, že koronavirů ve východní Asii cirkuluje poměrně dost a do budoucna budeme stále ohroženi tím, že by mohla obdobná pandemie vypuknout. Musí se také tlačit na Čínu, aby si dávala pozor na své trhy se živými zvířaty.
Také je důležité, aby země, které budou mít byť jen stín podezření, že se u nich podobná epidemie začíná objevovat, to transparentně hlásily ostatním státům. Nesmí to být jako v Číně, kdy už v prosinci 2019 věděli, že jim tam mezi lidmi cirkuluje virus, který způsobuje závažné zápaly plic, a snažili se tuto informaci zatajit. To byla obrovská chyba, která se nesmí opakovat.
Jiří Černý Vystudoval molekulární biologii, genetiku, mikrobiologii a virologii na PřF UK a na Jihočeské univerzitě. V minulosti pracoval na zahraničních univerzitách v Götingenu, Lübecku, Kodani, São Paulu a na Yale University. V současné době působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity, kde se zabývá studiem virových onemocnění zvířat a onemocnění přenosných ze zvířat na člověka, ale i těch přenosných z člověka na zvířata.  |
Podobných míst, kde se vyskytují takové viry, je ale více. Jinými slovy, není to jen problém Číny. V Africe před několika lety vypukla epidemie eboly, v Latinské Americe se objevil virus zika.
To ano, nemusíme se bavit jen o Číně. Podobné emergentní viry (nově se objevující, pozn. red) tady jsou a do budoucna budou. Člověk pro ně svou činností vytváří ideální podmínky. Máme ale i způsoboy, jak na hrozby odpovídat. Musíme ale jednat rychle, ne jít ruku v ruce s politickými ideologiemi.
Když přejdeme ke zvířatům, na čem pracuje na Fakultě tropického zemědělství?
Spolupracujeme se Zoo Dvůr Králové, která nám pomáhá sbírat vzorky sér z nejrůznějších zoologických zahrad z Česka, Slovenska či Maďarska. Sérum bychom chtěli do budoucna využít ke hledání protilátek na SARS-CoV-2. Zoologické zahrady jsou na tuto studii poměrně dobrým místem, protože na jednom místě máte velké množství živočišných druhů, a i poměrně velké množství lidí, z nichž někteří mohli být infikovaní a tím pádem zdrojem infekce pro zvířata.
Jenže co když se zvíře infikovalo v březnu. Bude ještě mít protilátky?
Nevíme, jak dlouho trvá protilátková odpověď. Studie se pak bude muset dobře interpretovat, ale je to víceméně to nejlepší, co se s tím dá dělat. Podobné studie se dělaly s kočkami a psy v Itálii. Tam se ukázalo, že spousta zvířat měla protilátky. Už se ale nezjišťovalo, zda to byly protilátky přímo na covid-19, nebo na jiné infekce a se SARS-CoV-2 reagovaly jen náhodně.
Dokážete říct, zda se nový koronavirus přenese stejně lehce ze zvířete na člověka, jako z člověka na člověka?
To říct nemůžeme. Studie zahraničních kolegů prokázaly, že různé druhy zvířat jsou různě vnímavé k infekci tímto virem. Například se ukázalo, že prasata nebo hovězí dobytek jsou imunní vůči koronaviru SARS-CoV-2 a nemohou se nakazit. Jejich receptory neumožní viru vstup do buněk.
Pak jsou tady další zvířata, jako třeba psi, kteří se nakazit můžou, ale viru produkují strašně málo a vlastně jsou koneční, slepí hostitelé pro virus. Z nich se už nedostane, třebaže se v nich trošku pomnoží, ale to je vše. U psů se však nikdy neukázalo, že by byli zdrojem infekce pro další živočichy.
V Nizozemsku nakazili člověka koronavirem norci. Virus přenášejí i kočky |
Vím, že o psech se mluvilo jako o prvních zvířatech, která se nakazila.
První psi byli z Hongkongu. Žili v jedné domácnosti s pozitivním člověkem. Smutná příhoda byla, že jeden z prvních pozitivních psů byl hodně starý, bylo mu tak dvanáct, třináct let, a kvůli infekci ho dali do karantény. Uhynul, nicméně ne na virus, ale na stres, který mu způsobila samotná karanténa.
Co třeba kočky, jsou na tom stejně?
U nich naopak víme o velkém množství zaznamenaných infekcí. Na rozdíl od psů kočkovité šelmy obecně produkují vysokou míru viru. Mohou se ale nakazit i třeba křečci, fretky, norci.
Norci?
Ano. V rámci lasicovitých šelem jsou tady případy z Dánska a z Holandska, kde stále ještě existují kožešinové farmy. Právě tam došlo k případu, kdy člověk nakazil kočku, kočka nakazila norka a od norka se zpátky nakazil další člověk. To je asi jediný známý případ, kdy se člověk nakazil od zvířete. Pokud tedy vynechám ten úplně první přenos viru, ke kterému došlo někdy v říjnu, či listopadu 2019 v Číně.
Nevíme, jak virus ovlivňuje psí čich
Jak běžný chovatel pozná, že se jeho zvíře nakazilo koronavirem?
U zvířat je to těžké. Tam se vlastně neví, jak velké množství zvířat může být bezpříznakových. Například u psů nejsou téměř žádné příznaky, u koček se infekce projevuje jako běžné respirační onemocnění, hůř se jim dýchá.
Pracujete také v nově vzniklém Centru infekčních nemocí zvířat. To bude ve spolupráci s Centrem pro výzkum chování psů vyvíjet metodiku identifikace lidí nakažených covidem-19 pomocí psů. Opravdu psi dokáží vycítit virus?
Mají fenomenální čich. Dost často se stává, že funguje daleko líp, než naše nejlepší přístroje a jejich nasazení je jednoduché a levné. Budeme pracovat na tom, jak pro psy připravit vzorek, který bude inaktivovaný.
Aby se pes nemohl nakazit?
Ano. Infekce u psů probíhají velmi mírně, nicméně nemáme zprávy o tom, jaký má vliv na jeho čich. V případě, že by infekce tento smysl ohrozila, byl by to velký problém.
Kvůli služebním psům?
Správně. Ti hledají na letištích výbušniny a jiné nebezpečné látky, slouží také ve věznicích, u policistů, na dohledávání ztracených osob a tak dále. V případě, že by se ukázalo, že virus oslabuje jejich čich, musel by se dávat velký pozor na to, aby se nenakazili.
Je tohle jeden z důvodů, proč se zkoumá vliv koronaviru na zvířata?
Jeden z mnoha. Také se může stát, že nějaký druh zvířat by naopak dál fungoval jako přenašeč a ohrožoval lidi. Pokud nezjistíme, jaký vliv na ně virus má, může to také způsobit vymření nějakých ohrožených zvířecích populací. Na co také nesmíme zapomínat, je, že v případě, kdy by byl virus schopný infikovat důležité druhy hospodářských zvířat, mohlo by to vést k velkým ekonomickým ztrátám nebo až k nedostatku některých potravin.
Prymula: Testy na covid budou do měsíce za pětistovku, vakcína už v říjnu |
Pojďme k trošku pozitivnějším zprávám. Váš tým vyvíjí LAMP testy ze slin. Na tom samém pracuje také tým doktora Karla Drbala na Přírodovědecké fakultě UK. Proč nespojíte své síly?
S panem Drbalem spolupracujeme, domlouváme, co a jak komu fungovalo a tak. Do budoucna plánujeme intenzivnější spolupráci. Každý jsme museli na začátku splnit své vlastní výzkumné cíle, které jsme definovali, když jsme o sobě na začátku vůbec nevěděli. Což je na jednu stranu smutné, že jsme v té době spolu nespolupracovali, na druhou stranu je strašně povzbuzující, když vidíte, že někdo dělá to samé, co vy a má také dobré výsledky. To znamená, že to, na čem děláte vy osobně, není úplná blbost.
Vyvíjíme levnější a rychlejší testy
Jaký je tedy rozdíl mezi PCR testem a LAMP testem?
PCR se dělá při třech hlavních teplotách. Přístroje, které jsou na to využívané, musí být velmi kvalitní, protože každý krok testování trvá 15 vteřin až minutu, pak musí přístroj rychle a naprosto přesně přeskočit na velmi odlišnou teplotu. Taková zařízení jsou drahá, jejich cena se pohybuje v řádech statisíců korun.
A LAMP metoda funguje jak?
Při té pracujeme s jedinou teplotou. Záleží, jaká testovací sada se použije, teploty mohou být různé. Teplota reakce se ale nemění a je stejná. To znamená, že není potřeba až tak dokonalý přístroj, abyste tu teplotu udržela, protože nemusíte dělat teplotní skoky. Vyrobit takového zařízení je daleko jednodušší, kolegové nám postavili prototyp za 1 500 korun. To je první věc, že je daleko jednodušší LAMP test provést.
Jaké jsou ty další?
Používají se jiné enzymy, které mají svá specifika. Ty, které se používají na PCR, jsou poměrně náchylné k čistotě vzorku. To znamená, že existuje velké množství molekulárních látek, které ve vzorku mohou být a reakci znehodnotí.
Aby se tomu předcházelo, je nutné izolovat nukleové kyseliny, které budete analyzovat - DNA, nebo v případě koronaviru RNA. To je ten nejnáročnější krok celého testování, stojí nejvíce peněz a práci. LAMP testování není tak citlivé na kontaminace. To znamená, že reakci můžete dělat na hrubém vzorku, třeba přímo ze slin. To testování výrazně urychlí a zlevní.
Na kolik by tedy mohl vyjít jeden test?
Celkově si troufnu říci, že tržní cena by se mohla pohybovat okolo 500 korun.
O jaké rychlosti testování se tady bavíme?
U LAMP testů je možné určit výsledek za 40 minut až jednu hodinu. Po jedné hodině už by se tam mohly objevit falešné pozitivní výsledky, takže je potřeba to ukončit včas.
Procenta sem, procenta tam: jak to je s rychlotesty, nejen čínskými |
Proč zrovna testy ze slin?
Je to výzva. Dříve jsme chtěli udělat test, který umožní detekovat přenášené patogeny v klíšťatech. Kdyby na člověku sálo klíště, dalo by se snadno určit, jestli bylo pozitivní na boreliozu, klíšťovou encefalitidu, nebo na nějaké další patogeny. Testovat jsme chtěli už letos, ale přišel koronavirus a najednou byla větší poptávka po testech na něj. Takže jsme prostě jen přehodili na jiný patogen a šlo se dál s tou samou metodou.
Dají se LAMP testy použít i na jiné viry, nemoci?
Je otázkou, co by se chtělo ve slinách testovat. Sliny obecně mohou být zdrojem dalších virů, které se replikují v horních cestách dýchacích. Určitě bychom rádi vyzkoušeli tuto detekci v souvislosti s chřipkou a podobnými patogeny. Vzorky slin se používají třeba k detekci vztekliny.
Přemýšleli jste, kde a jak by se daly využít vaše testy?
Naším cílem je, aby se tento test dělal přímo v ordinaci praktického lékaře. Nebo v jednoduše vybavené laboratoři, která bude třeba v okresní nemocnici, aby se vzorky nemusely posílat někam dál.
O výhodách LAMP testů jsme se bavili, co jejich negativa?
Je důležité si uvědomit, že ne všechny vzorky jsou si rovny. Některé jsou daleko kvalitnější, protože jsou ze tkání, kde se vir množí víc. To je například odběr z nosohltanu. Ty jsou opravdu kvalitní a citlivé téměř ze sta procent.
V praxi to znamená, že když je člověk infikovaný, tak to u něj zjistíte v 98 procentech. Tedy dvě procenta pozitivních lidí vám utečou. U vzorků ze slin některé studie ukazují, že vám může utéct až 8 procent pacientů, kteří mohou být pozitivní, což může být problém.
Co nějaká ústní hygiena, je u vzorků ze slin potřeba?
Ano. Musíte se připravit na ten test, tedy vyčistit zuby a nesmíte před testem zhruba 20 - 30 minut jíst. Když jsme LAMP testovali, tak jsme měli planý poplach. Dvě kolegyně z laboratoře nám poskytly vzorek, u kterého jsme si mysleli, že bude negativní. A pak nám LAMP test ukázal pozitivní výsledek, PCR naopak negativní. Nakonec se ukázalo, že kolegyně si daly chvíli před testem kafe.
Znát podobné faktory má pro testy obrovský význam, jinak můžete mít falešně pozitivní i falešně negativní výsledky. Nicméně sliny jsou cestou, kterou se chceme do budoucna vydat. Nejde jen o ně, ale i o další materiály, které by bylo pěkné využívat. To mohu být třeba roušky, které nosíte nějakou dobu. Rouška filtruje všechen vzduch z vás a v případě jednorázových papírových by bylo možné kousek vystřihnout a otestovat.
Kdy počítáte, že metodu LAMP testování dokončíte?
Pokud budeme pokračovat dál, tak budeme hotoví do konce roku.
Zdomácní ve světě nový koronavirus, nebo bude vymýcen, jako například SARS?
Já si myslím, že SARS-CoV-2 tady bude pořád. Nicméně věřím, že do budoucna se kolem něj nebude muset dělat takový poprask a začneme ho vnímat například jako chřipku. To podle mě může nastat ve chvíli, kdy budeme mít dostupnou vakcínu, kterou bude proočkováno dostatečné množství populace, aby nevznikaly velké nekontrolovatelné vlny epidemií, jako je tomu v současné době. Druhá možnost je ta, že tady opravdu dojde k nějakému promoření části populace.
Brzy budou 4 tisíce nakažených denně. Zavřete školy, míní parazitolog Flegr |
Je důležité si také uvědomit, že všechna opatření, které tady nyní máme, jako nošení roušek, rozestupy, omezení akcí s velkým počtem návštěvníků, tu nejsou proto, aby virus zastavily a zničily. Tohle fungovalo SARS-CoV(-1), kde se nám ho podařilo zničit karanténami.
Jenže SARS se u lidí mnohem lépe rozpoznával a karantény byly účinnější. Současné izolace mají za cíl, aby se tady neobjevilo velké množství nemocných, které by pak naše zdravotnictví nezvládlo. Proto tady s námi covid-19 bude pořád, my se ho nesnažíme zastavit, ale zpomalit.
Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr nedávno uvedl, že brzy můžeme očekávat až 4 tisíc nakažených denně. Podle něj běžíme závod o existenci lidstva. Vnímáte to stejně?
Já si rozhodně myslím, že lidstvo jako druh SARS-CoV-2 ohroženo není a rozhodně na toto nevymře. Můžeme běžet závod o množství lidí, kteří tady zemřou na koronavirus. Ono to snad nikdy mezi mladými lidmi v reprodukčním věku nebude závratně veliké číslo, ale každá lidská smrt je tragédií, které je dobré předcházet.
Obávám se jen toho, že bude veliké množství úmrtí mezi seniory. Zbytečně a předčasně nám tak odcházejí lidé s unikátními životními zkušenostmi a znalostmi, naši blízcí, rodiče, prarodiče a podobně. Navíc, i když jste zrovna teď mladá a virus vás neohrožuje, jednou zestárnete a já sám se určitě chci dožít vysokého věku.
Redakce iDNES.cz se omlouvá za původní znění titulku, který u rozhovoru s virologem Jiřím Černým použila. V něm bylo uvedené, že se lidé mohou nakazit koronavirem od koček. Tato informace je zavádějící, kočky mohou nový koronavirus přenášet. Doposud nebyl potvrzen případ, kdy by se člověk nakazil od kočky. |
