Informace o tom, že nový prezident Miloš Zeman by rád ve funkci velvyslankyně na Slovensku viděl bývalou první dámu Livii Klausovou, unikla na veřejnost minulý týden. Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg však tento návrh odmítl a dodal, že by to mohla být jakási odměna za to, že Klausová v prezidentské kampani Zemana podpořila (více o tom čtěte zde).
"Pan prezident svoje přání řekl, mým úkolem je o něm jednat. Rozumím odmítnutí pana Schwarzenberga, nikoliv zdůvodnění," řekl k tomu v rozhovoru pro MF DNES ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček.
Co platí pro jednoho, musí podle něj platit stejně pro druhého. Každá dřívější politická nominace jakéhokoliv z předcházejících prezidentů pak musí být stejnou ránou uštědřenou kariérním diplomatům.
"Připomeňme si, že stávající diplomatický sbor přece obsahuje lidi z hned několika po sobě historicky jdoucích kanceláří pana prezidenta Havla. A všichni přišli na MZV právě na základě dnes tolik kritizovaných politických nominací prezidenta," říká Kmoníček.
Tvrdí, že by mohl jmenovat dlouhou řadu dnešních významných velvyslanců, ředitelů, vrchních ředitelů, náměstků a nikdo z nich není kariérní diplomat a nikdo z nich tak na ministerstvo nepřišel. "Takže, co bylo tehdejší praxí, když šlo tzv. o 'naše lidi', najednou nejde, když jde o lidi jiné a jiného prezidenta?" ptá se Kmoníček.
On sám je kariérní diplomat a podle jeho slov tyhle "rány" chytali z Hradu dvacet let a některé z oněch "ran" jim přinesla jména, na která jsou pyšní. Domnívá se, že je nutné hodnotit případ od případu a každá slušná diplomacie se s tímto druhem "ran z Hradu" dokáže vypořádat tak, aby je vstřebala a ještě využila k vlastnímu obohacení.
