Středa 22. září 2021, svátek má Darina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 22. září 2021 Darina

Mozek člověka s epilepsií funguje jako burza při kolapsu, říká vědec

  19:59
Epileptické záchvaty nepřicházejí náhodně. Předchází jim dlouhý a skrytý proces, při kterém mozek postupně ztrácí odolnost, říká lékař Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd. Doba, kterou potřebují aktivované nervové buňky k tomu, aby se „uklidnily“ a vrátily do normálního stavu, se prodlužuje a prodlužuje. Až přijde záchvat.

Lékař Přemysl Jiruška, expert na epilepsii | foto:  Michal Šula, MAFRA

Mezinárodní výzkum, který přišel s tímto novým pohledem na nevypočitatelnou nemoc, řídí právě profesor Jiruška.

„Změny, které jsme sledovali, mají charakter takzvaného kritického zpomalování. Jde o jeden ze základních přírodních principů, který je typický pro systémy ztrácející stabilitu,“ říká vědec. Podobný proces, jaký vysledovali v měření elektrické aktivity nervových buněk, podle něj v minulosti předcházel i změnám klimatu, vyhynutí živočišných druhů či kolapsu burzy.

Co je vlastně epilepsie?
Podle klasické definice jde o přechodnou poruchu funkce mozku, která je způsobená vysokou aktivitou nervových buněk. Mozek je přetížený, protože neurony generují vysokou aktivitu a všechny to dělají v jeden moment. Stejně jako když všichni fanoušci na stadionu skáčou do hesla „Kdo neskáče není Čech“. Aby byly všechny buňky aktivní najednou, je dobré pro činnost srdce, ale rozhodně ne pro mozek.

Přemysl Jiruška

Lékař Přemysl Jiruška, expert na epilepsii

Narodil se v roce 1976.

Po absolvování 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze působil dále na této fakultě na Klinice dětské neurologie v Ústavu fyziologie.

Po obhajobě dizertační práce se věnoval sedm let výzkumu ve skupině profesora Jefferyse na University of Birmingham.

V současnosti pracuje jako vědecký pracovník ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR.

Od samého počátku vědecké kariéry se zaměřuje na výzkum mechanismů, které jsou odpovědné za vznik epileptických záchvatů.

Proč je to špatně?
Jednotlivé části v mozku by měly spolupracovat, ne se překřikovat. Když se díváte na červené jablko, měly by být aktivní pouze neurony, které zpracovávají odpovídající informaci, rozpoznávají například barvu, tvar a vůni. V průběhu epileptického záchvatu se aktivují i ty buňky, které by měly být zticha. Místo jablka pacient může vidět záblesky, nebo nevidí vůbec.

Záchvat ale může mít komplexnější projevy podle toho, kde se epileptické buňky nacházejí. Když bude postižena oblast mozku zajišťující hybnost, bude pacientovi cukat protilehlá končetina, nebo může mít pocity pálení v případě, že jde o části mozku zajišťující citlivost na dotek.

Pak jsou tu zvláštní projevy u těch, kteří mají postižené oblasti důležité pro vytváření paměťové stopy či emocí. Pacient může cítit strach, přestat si uvědomovat sám sebe, může dělat věci, které neodpovídají dané situaci, například začít přerovnávat boty. Pak se probere a diví se, jak se k tomu dostal.

Může se takto pobláznit každý mozek?
Za určitých podmínek umí generovat záchvat každý mozek. U zdravého ale musí jít o podmínky extrémní. Způsobit to může například úraz, intoxikace, záchvaty doprovázejí i některé infekce v mozku. U lidí s epilepsií jsou ale v mozku trvale přítomny neurony, které jsou k záchvatu náchylné. Příčinou může být genetická dispozice, jež způsobuje, že jsou nervové buňky dráždivější, ale epilepsie se může rozvinout i po úrazu nebo po cévní mozkové příhodě.

V čem se tedy odlišuje epileptický mozek od zdravého?
Trvalou dispozicí k záchvatům. Buňky, které jsou k nim náchylné, se u většiny nacházejí v ohraničené části mozku, epileptickém ložisku. Podle toho, kde se vyskytuje, také vypadají záchvaty, které se z pacientova pohledu objevují náhodně. Neví dne, hodiny, minuty či vteřiny, kdy nastanou. Někteří pacienti, není jich mnoho, cítí to, čemu se říká aura, tedy že na ně záchvat jde. Dokážou ho někdy i zastavit, když se na něco soustředí. Ale ne vždy a je jich relativně málo.

Pomůže váš výzkum předvídat, kdy k záchvatu dojde?
Až tak daleko ještě nejsme. Náš výzkum se zaměřil na měření stability mozku, toho, jak odolný je vůči vnitřním či vnějším podnětům. Zjistili jsme, že v mozku lidí s epilepsií dochází v průběhu času k měřitelným změnám. Podobá se to procesům, které provázejí změnu klimatu či vedou ke krachu na burze.

Z pohledu zvenku vše vypadá v pořádku, ale pod povrchem je mozek málo odolný. V případě burzy se to může projevit častějšími a delšími výkyvy, v případě klimatu se ztráta stability může manifestovat jako větší teplotní výkyv doprovázený delším trváním. Tyto změny nemusí být na první pohled patrné. Po určité době je však mozek natolik nestabilní, že i malý podnět odstartuje záchvat. Je to jako s lesními požáry.

Jak to myslíte?
I stabilita a odolnost lesa vůči požáru klesá. Představte si zelený les, kde nedávno pršelo. Když udeří blesk, uhasí se oheň po chvíli sám. V létě ale pravděpodobnost požáru stoupne, a když přijde sucho, nemusí udeřit blesk, stačí jeden nedopalek a les hoří. A pokud bude sucho opravdu extrémní, nemusí tam být ani ten nedopalek, může dojít i ke samovznícení. My jsme prokázali, že podobnými procesy ztráty odolnosti vůči vnějším podnětům prochází i mozek. Pozorovali jsme, jak dlouho se mozek reagující na vnější podnět vrací do stabilního stavu. Čím déle mu to trvá, tím méně odolný vůči záchvatu je a zvyšuje se riziko, že k němu dojde.

Jak jste to dělali?
Sledovali jsme změny elektrické aktivity v mozku. Ta provází všechno, co se v něm děje. V období mezi záchvaty jsme aktivitu mozku „vychýlili“ pomocí elektrické stimulace a měřili jsme, jak dlouho mu trvá, než se navrátí z vychýlení do klidu. Potvrdili jsme, že v mozku zvířat i lidí s epilepsií dochází k procesu takzvaného kritického zpomalování. To znamená, že jak se blíží záchvat, tak se doba návratu do normálního stavu stále prodlužuje.

Když dojde k záchvatu, mozek se vrátí do rovnováhy a proces se opakuje?
Ano.

Proč jde o tak důležitý poznatek?
Dnešní léky míří proti záchvatům. Z našeho úhlu pohledu je ale klíčový nikoli samotný záchvat, ale dlouhodobý proces, který pro něj vytváří podmínky a který odpovídá za ztrátu stability. Když se vrátím k příkladu s lesem, chceme najít způsob, jak zabránit vysychání lesa. Nikoli tomu, aby se v něm od odhozeného nedopalku rozhořel požár. Ale to je ještě daleko.

Nyní víme, že proces, který vede k destabilizaci, v mozku probíhá. Ale co jej spouští a co jej řídí, to nevíme. Může se ukázat, že záchvatům lépe než léky proti dráždivosti zabrání léky, které budou léčit zánět nebo budou ovlivňovat některé hormonální procesy, které mohou ke ztrátě stability mozku významně přispívat.

Jak vás napadlo se do takového měření pustit?
Současný pohled na epilepsii je čistě lékařský, vidí záchvat jako izolovaný jev. A pojetí epilepsie vychází z toho, že záchvaty jsou náhodné. Tak je vnímá pacient i lékař. Ale pak si statistik vezme údaje z kalendáře, podívá se na intervaly mezi záchvaty a řekne si, že náhodné nejsou. Pro pacienta to nemá žádný význam, pořád neví dne a minuty, kdy záchvaty přijdou, ale pro vědu má zjištění, že ze statistického hlediska nepřicházejí náhodně, velký význam. Znamená to, že za nimi musí být nějaký proces, který kontroluje stabilitu mozku a náchylnost k záchvatům.

Jak ho hledáte?
Spolupracujeme s kolegy z Melbourne. Ti pacientům, kterým nebylo možné odstranit epileptické ohnisko, voperovali elektrody do mozku. Měsíce až roky pak sledovali jeho elektrickou aktivitu. Ukázalo se, že u každého pacienta se objevují záchvaty v nějakém cyklu, i když třeba s odchylkami. Úplně náhodné nebyly ani v jednom případě. Co proces spouští a ovlivňuje, to ale zatím nevíme. Může být navázaný například na hormonální změny, tak jako u typu epilepsie, který je u žen vázaný na menstruační cyklus. Ale to je jen jedna z mnoha možností.

Pomůže váš výzkum předvídat, kdy k epileptickému záchvatu dojde?
Prakticky by to mělo umožnit určit období, kdy je vyšší pravděpodobnost záchvatů, aby se například dala zvýšit dávka léků. Ale jak říkám, přínos spíš vidím v nalezení mechanismů náchylnosti k záchvatům, které se odehrávají v dlouhých časových obdobích a kterým doposud nebyla věnována pozornost vědců studujících epilepsii.

Kolik lidí na světě vlastně s tímto onemocněním žije?
V rozvinutých zemích je to od půl do jednoho procenta populace. V rozvojových zemích je četnost vyšší, kvůli vyšší úrazovosti i parazitálním infekcím. V Česku jde zhruba o 80 tisíc lidí s aktivní epilepsií, tedy přibližně tolik jako obyvatel Kladna.

Koronavirus

Parlamentní volby v roce 2021 se konají ve dvou dnech, v pátek 8. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 9. října od 8 do 14 hodin. Ve volbách vybíráme dvě stovky poslanců Sněmovny ve 14 volebních krajích.

Kandidátky stran a koalicí:

Nemažte špatné fotky, vyjadřují emoci, poradila Tereza Maxová v Rozstřelu

  • Nejčtenější

Lipovskou odvolali z Rady ČT. Tomio, ty nejsi krysa, volal Volný, pak se rval

Hana Lipovská byla v pátek odvolána z Rady ČT. Nezařazený poslanec Lubomír Volný se snažil za každou cenu zabránit...

Zemana i Klause hospitalizovali ve vojenské nemocnici

Prezidenta Miloše Zemana hospitalizovali v úterý v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Podle jeho poradce Martina...

Zeman se v nemocnici zdrží, doporučili mu nepřetržitou lékařskou péči

Prezident Miloš Zeman, který byl přepraven v úterý do pražské Ústřední vojenské nemocnice, se podrobí delší...

„Lezli, kam neměli.“ Peníze za záchranu bude pojišťovna vymáhat na horolezcích

Premium Pojišťovna UNIQA, u níž byla dvojice horolezců Jakub Vlček a Petr Macek pojištěna, odmítá uznat pojistné plnění. Úhradu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Drahou záchranu horolezců v Pákistánu odmítl platit stát i pojišťovna

Premium Ministerstvo zahraničí vyloučilo, že by stát uhradil náklady na záchranu dvou českých horolezců Jakuba Vlčka a Petra...

Talent funguje, když se nastartuje v mozku. Odemkněte ho, radí Jan Mühlfeit

Premium Dvaadvacet let pracoval ve firmě Microsoft po boku Billa Gatese. V byznysu se dostal na vrchol, ale také zažil strmý...

„Očkovat sa nechcu, je v tom sajrajt.“ Reportáž z obce, kde odmítají vakcínu

Premium Vyškovec je obec, kde se nejméně lidí z celé země nechalo očkovat proti koronaviru – jen necelých sedmnáct procent. V...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

  • Další z rubriky

Nejvyšší správní soud nestíhá a je pod tlakem. Ke covidové agendě přibudou volby

Premium Nejvyšší správní soud. Instituce, která se v posledních měsících řadě občanů vryla do paměti jako ta, která shazuje ze...

Zemědělci musí hospodařit, ne úřadovat, říká Holomčík za Piráty a STAN

Jihomoravskou formaci Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) vede do letošních voleb Radek Holomčík, kterého v dresu...

V úterý přibylo 599 nových případů nákazy. Číslo R opět mírně kleslo

V úterý testy odhalily 599 nových případů onemocnění koronavirem, je to o 44 víc než za minulé úterý. Zdravotníci...

Debata o zmrazení platů politiků je předvolební populismus, říká politolog

Premiér a šéf ANO Andrej Babiš chce ještě na poslední chvíli před volbami prosadit zmrazení platů politiků. Vláda jeho...

Grafton Recruitment Praha
Večerní směny ve výrobě | 17:00 - 1:30 | SLATINA

Grafton Recruitment Praha
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 24 000 - 26 000 Kč

Probudila mě bolest nehtů. Od té doby nemohu chodit, říká Alfred Strejček

Už téměř čtyři roky je Alfred Strejček (79) zcela odkázaný na péči druhých. Herci, recitátorovi, moderátorovi a...

Zhubla téměř 50 kilo, teď se zpěvačka Adele pochlubila novou láskou

Během posledních tří let se zpěvačce Adele (33) podařilo zhubnout téměř padesát kilogramů. Britka prožila od rozvodu s...

Legíny nejsou kalhoty. Jak je vybírat a nosit, abyste si neuřízla ostudu

Snad v každém dámském šatníku nalezneme alespoň jedny legíny. Kousek tkaniny se totiž stal miláčkem žen. Některé...

Zaměstnanci i OSVČ s více dětmi dostanou od státu daňovou vratku

Díky daňové novele se během letošního roku zvyšuje daňové zvýhodnění na druhé a další děti. Vyšší daňové zvýhodnění se...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...