ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Koronáčelník nás zaprymuloval do harantény. O novotvarech s jazykovědkyní

  • 73
Pandemie koronaviru ovlivnila nejen naše životy, ale i naši slovní zásobu. Nových slov souvisejících s koronavirem v češtině jsou už stovky. Od korošky, přes koroniál, prymulex až po koronáčelníka. „Jít na adama v době koronavirové epidemie znamená jít naopak bez roušky, tedy s odhaleným obličejem,“ popisuje v rozhovoru pro iDNES.cz Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.

Již několik týdnů je snad nejskloňovanějším slovem v Česku slovo „koronavirus“. Jak reagovala čeština na tuto skutečnost?
Změny v aktuálním společenském dění, nové události či výjimečné situace mívají největší vliv na oblast slovní zásoby. Vzhledem ke koronavirové epidemii a novým hygienicko-epidemiologickým opatřením, která s epidemií souvisejí, se spontánně vyrojila celá řada nových slov i slovních hříček. 

KVÍZ: Víte, co je to koronáč nebo prdom? Otestujte své znalosti

Důvodem pro expanzi neologismů související s tak nepříjemnou záležitostí, jako je koronavirus, může být právě snaha odlehčit vážnost situace, ulevit si v psychicky náročné situaci a pobavit ostatní. Vždyť o Češích se i často říká, že v krizových situacích jim vždy pomohl humor a nadsázka. A protože je čeština jazyk hravý a kreativní, stejně jako jsou hraví a kreativní její uživatelé, vyrojila se v současné době opravdu přehršel nových českých slov.

Dokážete uvést příklady slov, které v poslední době vznikly?
Internetový slovník Čeština 2.0, ve kterém aktuálně najdeme na čtyři sta nových slov či slovních spojení souvisejících s epidemií koronaviru, zaznamenal už v lednu výrazy koronténa, koranténa či koroška.

To má nějakou souvislost s karanténou? 
Ano. Jde o karanténu osob podezřelých z onemocnění koronavirem a také pobyt doma během koronavirové epidemie. Dále například skoronavirus, tedy chřipka tak silná, že máte podezření na koronavirus, a kolonavirus-kolony tvořící se na dálnicích kvůli uzavřeným hranicím. 

Markéta Pravdová

Markéta Pravdová (45)

Jazykovědkyně, bohemistka. Od roku 2001 působí v Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy pak i mediální studia. 

V Ústavu pro jazyk český vedla oddělení jazykové kultury a redakci časopisu Naše řeč; je zástupkyní ředitele. Od roku 2017 je členkou Akademické rady Akademie věd, v níž se věnuje i popularizaci vědy. Odborně se zabývá jazykovou kulturou, normou a kodifikací jazyka.

Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český v diskusním pořadu Rozstřel. (10....

S počátečním korona- se setkáme například ve slovech – dokonce koronaslovech – jako je koronakrize, koronapanika, koronadeprese, ba i koronamánie, koronašílenství, koronahysterie, koronapokalypsa či koronavirvál (humbuk okolo koronaviru, pozn. red.). Člověk nakažený koronavirem je koronovaný, kovidní – nebo také koronoš, koroš, korouš, kovoš či koviďák. Na koronavirus se hledá koronavakcína. 

Český koronaboom

Vznikala nová slova i s ohledem na jednotlivá opatření vlády?
Vznikla. Vláda zřídila poradenské koronalinky a otvírací koronadoby pro seniory v obchodech, slíbila finanční podporu takzvané kovidné, osoby, které se vracely ze zahraničí, byly podrobeny koronoskopii, tedy prohlídce spojené s měřením teploty. V době takzvané korodovolené musí řada lidí pracovat z domova. Takzvaný home-office dostal žertovnou českou podobu prdom. Děti mají koroprázdniny nebo koronáče, podobně jako jarňáče, tedy jarní prázdniny.

Po koronavirových dovolených údajně nastane koronaboom, narodí se pak hodně koroňátek, z nich vyroste generace koroniálů, podobně jako mileniálů. Ovšem koroniál může být i obchod, který zůstal během koronavirových opatření otevřen – ať už s maskami a respirátory, nebo třeba obchůdky s potravinami. Nezodpovědný člověk, který v pandemii nedodržuje bezpečnostní opatření, popřípadě též hromadí trvanlivé potraviny, toaletní papír a další zásoby, si vysloužil označení koronaidiot či jednoduše a krátce covidiot [kovidiot].

To je dost dlouhý seznam. Jaké je vaše nejoblíbenější nově vzniklé slovo?
Oblíbila jsem si haranténu. Myslím, že ji prožívá snad každý rodič, který má děti školou povinné a tráví s nimi pobyt v karanténě. Ta zlatíčka nám dávají občas zabrat. Existuje i podobné slovo parchanténa, ale to už mi tak půvabné nepřipadá.

Jaké nově vzniklé slovo vás naopak nejvíce překvapilo?
Nedávno jsem zaznamenala poměrně vtipné spojení trojdílné plavky. Je to označení pro bikiny dovybavené rouškami. Pevně doufám, že v období bikin už snad budeme moci roušky odhodit.

Uvedla jste poměrně dost nových slov. Které z nich se nyní používá nejvíce? 
Pochopitelně se používají slova koronavirus a název onemocnění covid-19. Další slova od nich odvozená patří spíše mezi okazionalismy. Vznikají příležitostně, ad hoc, ve snaze spíše zaujmout, pobavit a většina z nich po odeznění nákazy patrně zanikne.

Bavíme se tu spíše o užívání při mluvené řeči, nebo se tato nová slovíčka používají spíše na sociálních sítích?
Obojí, mluva na sociálních sítích má často prvky mluvenosti. A novým slovům se při neformální komunikaci na sociálních sítích velmi daří. Jsou to slova spontánní, převážně hravá, často nespisovná a někdy i vulgární. 

Zatímco pro alkohol užívaný v pravidelných malých dávkách jako opatření proti koronaviru mají Češi výraz kontravirus, na Slovensku si někteří dají antivirus. A zatímco se Češi mohou obávat, aby jejich peněženky nenapadl korunovirus nebo korunavirus, slovenské kasičky může napadnout eurovírus.

Jaký vliv mají v současné době na vznik nových slov cizí jazyky?
Vliv cizích jazyků, zvláště angličtiny, se v nových slovech jistě objevuje. Například pro denní zpravodajství o koronaviru existuje výraz koronews či koronanews. Mohli bychom přidat i koronatime, tedy čas koronavirové epidemie, koronaboom, tedy baby boom, který nás údajně čeká po takzvaných koronavirových dovolených, nebo koronavirál, tedy příspěvek o koronaviru, který se mohutně šíří na sociálních sítích.

Koronáč a jepičí život

Jsou podobně kreativní ve vzniku nových slov i jiné jazyky?
To zajisté ano. Stačí se podívat k našim východním sousedům. Také ve slovenštině najdeme hodně slov odvozených od slova koronavírus, například koronakríza, koronténa či koroňák – člověk infikovaný koronavirem. A ani slovenským neologismům nechybí humor. 

Zatímco pro alkohol užívaný v pravidelných malých dávkách jako opatření proti koronaviru mají Češi výraz kontravirus, na Slovensku si někteří dají antivírus. A zatímco se Češi mohou obávat, aby jejich peněženky nenapadl korunovirus nebo korunavirus, slovenské kasičky může napadnout eurovírus.

Umíte říci, na kolik nových slov a slovních spojení v posledních týdnech již vzniklo?
Jsou to již stovky, ale odhaduji, že většina z nich bude mít jepičí život.

Jak taková nová slova vlastně vznikají? Musí například první část slova tvořit „korona“, nebo to není pravidlem?
Řada slov skutečně vznikla odvozením či skládáním s počáteční částí koro-, korona-, eventuálně covid-, například koroňák, koronténa, koronakrize, kovidné, covidiot, dokonce i korosádlo, které v době korontény nabereme, pokud se nebudeme hýbat. 

Řada slov a slovních hříček ovšem vznikla také přenášením významů – v počátcích se koronaviru říkalo čínská chřipka nebo čínská rýmička, soubor vládních opatřeních proti pandemii koronaviru dostal označení virokracie, lidé, kteří předvídali pandemii, dostali žertovné označení virozvěstové. Zmínila jsem již slova haranténa a parchanténa a neměli bychom zapomenout na spoustu slov souvisejících s rouškami, které musíme nosit v době takzvaného maskopustu. Roušky a respirátory jako ochranné pomůcky se staly koronovačními klenoty.

O rouškách jsme se ještě moc nebavily. V Česku se velmi řešily v tom ohledu, že jich byl nedostatek a lidé si je museli šít sami doma. Vedlo i tohle ke vzniku nových slov?
Ženám, které šijí roušky, se říká roušičky. Rouška ušitá od maminky je mateřírouška. Sloupům, na kterých visí roušky k volnému odběru, se říká rouškovník. Vznikly také prodejní automaty na roušky – rouškomaty. Při vyváření roušky vaříte rouškovku. Tím, že nosíte roušku, vlastně hrajete rouškovanou. Pokud ostatní nevidí grimasy, které pod rouškou děláte, můžete jim roušku dabovat. Nošení roušek si mnozí užívají – koronarcisové zahlcují sociální sítě svými koronaselfíčky, jak vypadají v roušce.

Dokážete vůbec zpětně dohledat autory jednotlivých slov?
Autory slov lze dohledat těžko. V citovaném slovníku Čeština 2.0 jsou sice jména těch, kteří dané výrazy vložili, ale nepoznáme, zda jsou autory, nebo je někde slyšeli. Je také dost pravděpodobné, že někdy může nové slovo napadnout i více autorů naráz, aniž by o sobě vzájemně věděli – to bych čekala u hojně se objevujících slov koronténa nebo koronáč, tedy označení pro koronavirus.

Zaprymulovat se?

To, že vznikají nová slova, nechci nijak zpochybňovat. Zajímalo by mě, zda dokážete odhadnout, jak moc se vlastně tyto nové výrazy mezi lidmi využívají?
V tvorbě neologismů vyniká zvláště mládež. Těžko však říci, že by daná slova uživatelé používali masivně a že by je přijali za svá natrvalo. Často jde o takzvané okazionalismy. Vznikají spíše pro pobavení, někdy třeba jen v rámci malé skupiny přátel.

Vy sama jste v podcastu Akademie věd mluvila o tom, že v souvislosti s koronavirem a českými politiky a epidemiology vznikla nová slova, která se pojí například s premiérem Andrejem Babišem či náměstkem ministerstva zdravotnictví Romanem Prymulou. O jaká slova konkrétně jde? 
V Češtině 2.0 je zaznamenáno sousloví na babiše doslova ve významu „mít roušku s rozvázanými tkalouny“ podle premiéra Andreje Babiše, který takto přišel na tiskovou konferenci v rámci koronavirové karantény. Pan Prymula byl jakožto hlavní epidemiolog a šéf Ústředního krizového štábu označen za koronáčelníka, jeho jménem byla motivována slova prymulex – soubor vládních opatření kvůli koronaviru, zaprymulovat se, tedy zavřít se doma a nevycházet, a deprymulovaný – deprimovaný těmito opatřeními.

Můžeme v této souvislosti mluvit i o jiných politicích?
Zůstaneme-li u takzvané koronamódy, k níž patří stylová rouška jako módní doplněk, můžete si sice vyjít na babiše – s nedbale uvázanou rouškou, ale také se hodit do gala a jít na čaputovou, tedy barevně, stylově sladit roušku s outfitem, tak jak to dělá slovenská prezidentka.

Konečně můžete jít také na adama, což ale nesouvisí s ministrem zdravotnictví Vojtěchem Adamem, jehož roušky jsou vždy skvěle vyladěné s ostatními doplňky jako kravatou nebo kapesníčkem. Jít na adama v době koronavirové epidemie znamená jít naopak bez roušky, tedy s odhaleným obličejem.

Dokážete si vybavit jiné období v Česku z posledních let, které by takto kreativně reagovalo změnou slov, vznikem nových slovních spojení? Jaká slova tehdy vznikla?
Největší zvrat přišel po sametové revoluci. Vezměte si, kolik nových výrazů vzniklo za posledních třicet let díky novým pracovním činnostem, oborům, technologiím, novým koníčkům, sportu, jídlu, hudbě a módě. 

Z konkrétních kauz, které budily zájem ve veřejném prostoru a ovlivnily slovní zásobu, si vybavuji zavádění elektronické evidence tržeb. Vzrostla při něm frekvence požívání slova účtenka a účtenkovka - účtenková loterie neboli bonzačka, bonzlotynka. 

Objevily se neologismy buzerkasa nebo babiškasa – pokladna s podporou EET či E.E.T. mimozemšťan, tedy počítačově negramotný podnikatel, který si neví rady s instalací pokladny pro EET. Vzniklo také slovo eetébák, tedy člověk, který prostřednictvím účtenkovky donáší na své spoluobčany, a babišné či babišovné – poplatek za elektronickou evidenci. Podobných příkladů bychom našli opravdu hodně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video