Už jen měsíc a půl zbývá do chvíle, kdy se má na pět stovek dětí v nouzi stěhovat z azylu, který jim poskytuje Klokánek. Tato zařízení, které znáte třeba z případu týraných dětí z Kuřimi, totiž nesplňují požadavky nového zákona o sociálněprávní ochraně dětí. Dostaly dva roky, aby tento rozpor vyřešily, ale to se dosud nepodařilo.
Novela zákona totiž požaduje, aby v zařízeních, která mají být k dispozici dětem v nouzi, což jsou i Klokánky, bylo maximálně 28 dětí. Šest Klokánků má kapacitu větší.
„Pokud nedostaneme výjimku, museli bychom zrušit 105 míst a propustit 60 nadbytečných zaměstnanců. Na odstupném a dalších nárocích bychom museli zaplatit 7 milionů korun. Ty nemáme, takže bychom se dostali do takové krize, že bychom museli zavřít všechny Klokánky,“ varuje Marie Vodičková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí, jenž Klokánky provozuje. Podle Vodičkové by tak místo Klokánků musela stovky dětí přijmout státní zařízení, což podle ní nezvládnou.
Nikdo neříká, že děti musí do Klokánku, míní ministerstvo
Ministerstvo práce a sociálních věcí se však nebojí. Podle nich dětí fakticky tolik nebude. „A nikdo přece neříká, že děti musí jít do těchto zařízení. Máme tu pěstouny na přechodnou dobu, k nimž mají děti putovat, a navíc se snažíme o to, aby se děti z rodin tolik neodebíraly. Dnes se to mnohdy dělá zbytečně. Je dost případů, kdy děti mohou zůstat s rodiči, jen jim musíme umět pomoci jinak, ne tím, že jim vezmeme dítě,“ říká Marta Miklušáková, která má tuto problematiku na Ministerstvu práce a sociálních věcí na starosti.
Klokánky už navíc jednu výjimku dostaly, jinak by musely snížit kapacitu už v roce 2013. Díky ní dnes fungují. Jenže ta s novým rokem skončí. Klokánky požádaly o další výjimku. Jestli ji Ministerstvo práce a sociálních věcí udělí, se podle Miklušákové rozhodne v nejbližších dnech. Podle zákona to musí stihnout nejpozději do 5. prosince.
Situaci Klokánků řeší také politici. Příští středu má o jejich osudu jednat sněmovní Stálá komise pro rodinu. „Není možné je ze dne na den zrušit. Ale zároveň nelze stále zavírat oči nad tím, že Klokánky nefungují tak, jak by podle zákona měly. Ten problém je dlouhodobý a Marie Vodičková se musí s ministerstvem nějak rozumně dohodnout,“ říká předsedkyně komise pro rodinu Helena Langšádlová z TOP 09.
Zákon posílá děti k pěstounům. Někdy je to chyba
Nový zákon o sociálněprávní ochraně dětí se snaží dostat děti z ústavní péče k přechodným pěstounům. Ti jsou připraveni přijmout dítě okamžitě, když je to třeba. Zůstává u nich maximálně rok a pak putuje buď zpátky do rodiny, k adopci, nebo k dlouhodobým pěstounům.
V některých krajích, třeba ve Zlínském či Pardubickém, se daří alespoň ty nejmenší děti k pěstounům umisťovat. Tím je potřeba míst v nouzových zařízeních menší.
Ne všichni však s takto nastavenou praxí souhlasí. Kritikům vadí, že přechodní pěstouni pobírají více než dvojnásobné odměny než ti dlouhodobí. „To je potřeba vyrovnat. Ale budeme jednat i o jiných změnách. Nelíbí se mi, že sociální pracovníci mají přikázáno posílat děti k přechodným pěstounům automaticky. Jsou případy, kdy je dítěti lépe v ústavu s odbornou péčí,“ míní dětská lékařka a poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková. Změnu zákona chce řešit ve výboru pro sociální politiku.
