Ministři Jan Fencl a Jaromír Císař totiž spočítali, že by na zbourání vepřína bylo potřeba 600 až 700 miliónů korun. "Já jsem požadoval 300 miliónů korun," řekl dnes Uhl, jenž připouští, že výpočty ministrů jsou nadnesené. "Navíc prostředky měly jít nikoli z letošního, ale z rozpočtu na příští rok,"dodal Uhl.
"V současnosti to rozpočtové možnosti nedovolují," řekl na tiskové konferenci místopředseda vlády Pavel Rychetský. "Vláda vzala v úvahu naprosto všechny souvislosti jak zahraničněpolitické tak vnitropolitické. Je možné, že se k tomu vrátí někdy příště. Dnes ne neznamená nikdy ne," dodal.
Kabinet bude ale usilovat o to, aby lokalita, kde byl za druhé války pracovní tábor pro Romy, bylo pietně upraveno. Stejně tak chce postupovat v případě dalšího romského koncentračního tábora v Hodoníně u Kunštátu.
"Přestože si je kabinet vědom dluhu, který má česká společnost k Romům, shodil ze stolu i kompromisní řešení. Podle něho by si vláda každý rok dala "na stranu" asi dvacet miliónů, které by pak použila na vykoupení vepřína. Chyběly dva hlasy," postěžoval si Uhl.
Zamítnutí Uhlova návrhu v podstatě očekával prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. "Tak trochu jsem s tím počítal, ale zarazilo mě, že vláda nepodpořila ani sbírku," prohlásil zklamaně. Růžička ale nehodlá nechat rozhodnutí nejen této vlády, ale i těch předchozích, jen tak bez povšimnutí. "Mám v úmyslu se obrátit na Ústavní soud a určitě vyrozumím Evropskou unii," řekl.
Vláda podle Růžičky ale každopádně přehnala cenu, jež by na vykoupení vepřína byla potřeba. "Ta částka je přemrštěná, 170 miliónů je například jenom na rekultivaci, ale to by se dalo udělat daleko levněji. Mám dojem, že to je záměr," naznačuje Růžička, že náklady na zbourání se propočítávaly na koleně a na poslední chvíli.
Částku, kterou vyčíslil Fencl, považuje za absurdní také exministr Vladimír Mlynář. "Mohu potvrdit, že tržní odhad, který si v loňském roce na mojí objednávku vyrobila sama společnost Agpi zněl na 156 miliónů. Proto jsem jim nabídl 200 miliónů, ale například znalecký soudní odhad byl 50 miliónů korun," řekl Mlynář.
Místopředseda vlády Pavel Rychetský připomněl, že vláda hodlá poskytnout masivní humanitární pomoc v souvislosti s konfliktem Kosovu a musí řešit i vnitrostátní sociální otázky. Pietní úprava obou míst ale bude hrazena ze státního rozpočtu a vláda na ni nezamýšlí uspořádat veřejnou sbírku.
 Tábor v letechTábor byl v provozu od 2. srpna 1942 do 6. srpna 1943. Měl půdorys obdélníku, v zimě roku 1943 byl rozšířen o další "trojúhelník", který podle Uhlem řízené komise zřejmě zasahoval i pozemek, na němž je dnes jedna z hal velkovýkrmny. "Je těžké říct, kde tábor přesně stál, protože krajina se úplně změnila," řekl historik Ctibor Nečas. Dnešní vepřín však rozhodně stojí na místě tábora jen z malé části. "Pach z velkovýkrmny ale narušuje pietu každého, kdo sem přichází uctít památku zemřelých," konstatovala komise. Pramen: Smíšená komise pro pietní úpravu míst někdejších táborů v Letech a v Hodoníně u Kunštátu. |
