Nejvyšší správní soud (NSS) se věcí zabýval na základě stížnosti, kterou k němu podal řidič, jehož v březnu 2010 chytila policejní hlídka na okraji Děčína. Muž tehdy projel měřeným úsekem rychlostí 108 km/h, kromě toho navíc vjel do zákazu vjezdu. Šofér dostal několikatisícovou pokutu a přišel o řidičský průkaz.
Muž však pokutu odmítl; do města prý totiž vjel po silnici, u níž nebyla značka s názvem obce, a tudíž mohl jet rychleji. Obrátil se proto na krajský soud, který jeho žalobu zamítl. S tím se řidič nesmířil a stěžoval si právě u Nejvyššího správního soudu. I ten však stížnost 20. března zamítl.
Podle něj totiž není možné vykládat zákon čistě doslova. "Ryze gramatický výklad, že řidič je povinen dodržovat maximální povolenou rychlost v obci 50 km/h jen tehdy, projede-li kolem značky informující o začátku obce, by vedl k absurdním důsledkům. Řidič, který přijede do obce vlakem a v půjčovně si vyzvedne vozidlo, by podle výkladu zastávaného stěžovatelem neprojel kolem dopravní značky 'Obec', a proto by nebyl povinen dodržovat zákonem stanovenou rychlost 50 km/h," píše se například v rozsudku.
Podle soudců navíc zákon označuje za obec zastavěné území. A jak dodali, muž projel vysokou rychlostí "skrze hustě zastavěné území obce, jež je na pozemních komunikacích běžně značkami začátek a konec obce osazeno".
"Přijede-li řidič po pozemní komunikaci do zastavěného území, měl by s ohledem na bezpečnost ostatních účastníků provozu, potenciálních chodců, zvířat nebo ochranu majetku svoji rychlost přizpůsobit jízdě v zastavěném území, bez ohledu na skutečnost, zda projel kolem značky vymezující začátek obce či nikoliv," dodala soudkyně NSS Marie Žišková.
