"Škola bude téměř čistě romská, protože zde žije osm set obyvatel, z nichž je polovina Romů, zbytek Ukrajinců a Čečenců. Proto bude segregační, což je proti všem principům integrace," tvrdí Jiří Hanzl, předseda občanského sdružení Lampa z Mimoně.
Toto nízkoprahové zařízení pro děti a mládež od šesti do dvaceti šesti let situaci v Ploužnici dobře zná, protože tam provozuje zájmové kroužky.
"Taneční má dvacet členů, z toho nejsou Romky jen dvě holky. Podobné to je u fotbalu a ping pongu," upřesnil Hanzl.
Školu přitom odmítají i někteří Romové, kteří v Ploužnici bydlí. Například Růžena Bílá, která má dva syny. "Nikdy bych je do takové školy nedala, nemohou přeci vyrůstat jen mezi Romy. Když se radnici podaří školu prosadit, bude to pro naše děti katastrofa," soudí.
Z jiného důvodu nechce školu v Ploužnici opoziční zastupitel Ralska Miloš Tita: "Je to ekonomicky chybné rozhodnutí, zvlášť, když nejsou školy v Kuřívodech a v Mimoni plné. Vedení města chce školu za dvacet milionů postavit za dotace, ale nikdo se nezabývá, jak a z čeho by byla financovaná."
Hlavní námitku, že by škola byla segregační, ovšem zásadně odmítá starosta Ralska Miroslav Králík.
"Já jsem vyrůstal v Praze na Františkově. Měli jsme ve třídě víc než polovinu Romů a žádné problémy jsem s tím v životě neměl. Záleží to hlavně na učitelích a na sociálních pracovnících."
Ralsko podle starosty novou školu potřebuje, protože se ročně rodí na území města, které je rozlohou čtvrté největší v České republice, padesát dětí a škola v Kuřívodech na to stačit brzy už nebude.
