Romové žádají po vládě, aby vypracovala zákon, který by řešil situace podobné té, která nastala v Břeclavi (ilustrační foto). | foto: Petr Topič, MAFRA

Došla nám trpělivost, říkají Romové. Chtějí zákon proti křivým nařčením

  • 2152
Romové po vládě žádají zákon, podle kterého půjde trestně stíhat původce vymyšlených případů namířených proti nim. Zástupci romských sdružení to uvádějí v otevřeném dopise adresovaném premiérovi Petru Nečasovi a vládě. Přiměl je k tomu případ chlapce z Břeclavi, který na ně svedl své těžké poranění.

Podle autorů dopisu se společenská atmosféra vůči Romům kvůli podobným případům velmi vyhrocuje, posiluje extremismus a ohrožuje bezpečnost romské menšiny.

"Rádi bychom vás také požádali, abyste se jako členové vlády mnohem více veřejně vyjadřovali ke škodlivosti vymyšlených nebo přehnaných kauz, protože ty nebezpečně vyhrocují společenskou atmosféru a zesilují averzi vůči Romům až na samou hranici snesitelnosti," stojí v prohlášení, které má iDNES.cz k dispozici.

Policie: Za smyšlený útok nelze chlapce potrestat

Dopis iniciovalo sdružení Romodrom. Podepsaly jej také neziskové organizace Romea, Čačipen či Slovo 21. Podle Romů je pravděpodobnější než dříve, že příště se budou bránit sami, protože od státu necítí žádnou podporu.

"Došla nám trpělivost. Pokud si někdo něco vymyslí, měl by za to být potrestán. Hodně mě to zvedlo ze židle," řekl iDNES.cz Robert Ferenc, předseda sdružení Čačipen, které působí na Šluknovsku.

Křivé nařčení je ale možné trestat už nyní, a to prostřednictvím trestného činu křivé obvinění. V takovém případě je v nejlehčí sazbě trest dvouletý, ale pokud pachatel způsobí škodu velkého rozsahu, je možné uložit i 10 let vězení. V úvahu připadá i křivá výpověď, pokud nařčení zazní před soudem, notářem, policií či vyšetřovací komisí parlamentu. I zde lze v nejzávažnějších případech uložit až desetiletý trest.

Romové chtějí návrat ministra pro lidská práva

Romové také žádají, aby vláda zvážila obnovení postu ministra pro lidská práva a národnostní menšiny. Ten byl obsazený ve vládách Mirka Topolánka a Jana Fischera, po rezignaci Michaela Kocába v březnu 2010 byl ale zrušený. Problematiku lidských práv má na Úřadu vlády nyní na starost vládní zmocněnkyně Monika Šimůnková.

"Máme dojem, že vaše vláda nevěnuje lidským právům dostatečnou pozornost. A že pro nápravu situace a zlepšení obrazu Romů v očích veřejnosti mnoho nedělá, což by odborník z pozice ministra dělat mohl," uvádí se v dopise.

Patnáctiletý chlapec z Břeclavi svá těžká zranění zpočátku zdůvodňoval útokem tří Romů. Jeho případ přivedl do ulic jihomoravského města na protiromskou demonstraci zhruba dva tisíce lidí. Policie však ve středu oznámila, že si mladík úraz přivodil sám (více o zvratu v případu čtěte zde).

Chlapcova matka Oksana Zhyvachivská se Romům ve čtvrtek omluvila (více zde). Předseda Celostátní asociace Romů České republiky Vladimír Galbavý přesto zvažuje trestní oznámení.

Podobných případů, ve kterých Romové neprávem figurovali jako agresoři, se v posledních měsících objevilo víc. Na začátku letošního roku například muž z České Lípy vypověděl, že jej napadli dva Romové. Posléze se ale ukázalo, že se pobodal sám (více zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video