„Pokud bereme explozivní nárůst, u nemocných ho zatím nevidíme. Je ale zřejmé, že tam je čtrnáctidenní až třítýdenní zpoždění. V posledních dnech máme nárůst deset denně. Tento trend logicky přinese počty (těžkých průběhů nemoci, pozn. red.), které jsme tady měli na jaře,“ řekl Prymula v Otázkách Václava Moravce.
„Pokud by u nás epidemie pokračovala takto explozivně, můžeme dojít na hranici kapacity lůžkového systému,“ řekl Prymula. Upozornil na to, že lůžka nejsou po republice rozprostřena rovnoměrně, problém tak může přijít už dřív. Na hranici limitů by se podle něj ČR mohla dostat na konci října, pakliže by nezavedla žádná opatření.
Současná nařízení jsou podle Prymuly snad dostatečná k oploštění křivky, klíčová je ale osobní zodpovědnost lidí a nošení roušek. Pokud by se to za zhruba tři týdny nepovedlo, mohla by se v nemocnicích znovu otevřít i covidová oddělení, řekl dále Prymula. Lidé by se alespoň měsíc měli vyhnout oslavám, aby se rostoucí křivku nakažených podařilo snížit. K poklesu ale podle něj navzdory současným opatřením nedojde.
Třeba zavírání základních škol nyní není podle Prymuly na místě. Vhodné by ale bylo, aby učitelé dostali respirátory FFP2, děti zase měly i ve třídě roušky. Dále by se podle epidemiologa mohl stanovit maximální limit pro pořádání hromadných akcí.
Druhá vlna již podle Prymuly začala, považuje to však spíše za formalitu. „Je to komplexní věc, za kterou mají zodpovědnost vlastně všichni,“ řekl Prymula a vyjmenoval vládu, média i samotné lékaře.
Do poloviny října je podle Prymuly reálné dostat se ke kapacitě 40 tisíc testů na koronavirus denně. Během několika týdnů by se totiž na trh měly dostat nové rychlotesty ze slin, tzv. Lamp-testy, které rozšíří dosavadní škálu. Nyní jsme podle něj na asi 18 tisících. Zapojit by se ale měla akademická sféra, která pomáhala už na jaře. Tato čísla se ale týkají samotného klinického testování. Kapacity odběrových míst jsou podle Prymuly o něco menší.
Nemáme přehled, kdo je v karanténě
Předseda praktiků Petr Šonka poukázal na to, že hygiena nestíhá. „Máme informace od pacientů, že se jim hygiena ozývá až pátý či šestý den po kontaktu,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Ocenil práci hygieniků, dodal ale, že je zjevné, že jsou na hranici svých možností. Poukázal také na nedostatečnou komunikaci mezi hygieniky a praktiky. „Děláme nějaké rozhodnutí o karanténě pouze na základě ústního sdělení pacienta,“ kritizoval.
Připomněl také, že statistiky o počtech lidí v karanténě jsou podhodnocené. A to připustil i Prymula. „Jsou tam (ve statistikách, pozn. red.) osoby, které jsou v karanténě na základě nařízení hygieny, nebo kterým praktici vypsali eNeschopenku se štítkem karanténa,“ potvrdil. Ze systému tak vypadnou studenti, lidé na home office či OSVČ.
To přitom může být problém v souvislosti s blížícími se volbami. Jak totiž upozornil Michal Bláha z Hlídače státu, třeba takzvaná drive-in volební místa budou moci použít jen lidé s nařízenou karanténou.
