První Čech obletěl svět. Akrobat Kramařík přistál po 46 dnech v Praze

Akrobat Roman Kramařík obletěl v malém letadle Cessna zeměkouli za 46 dní a v sobotu odpoledne přistál na letišti v Letňanech. Jednomotorovým hornoplošníkem překonal tři kontinenty, tři oceány a ve vzduchu strávil téměř 150 hodin. Na cestě se setkával s lidmi s vazbami na Česko, nejzajímavějším z nich byl dalajláma.

Mezi pocity Romana Kramaříka bezprostředně po návratu převládalo vyčerpání. „Znamená to pro mě splnění snu, dosažení určité mety a hlavně šest týdnů obrovského stresu a tvrdé práce,“ shrnul svoji výpravu.

Nejvíce stresujícím faktorem pro něj bylo počasí, ačkoliv mu podle jeho slov vycházelo nečekaně vstříc. „Párkrát jsem si říkal, že to snad není vůbec možné, jak může všude být špatné počasí a jenom tam, kde já letím, je dobré,“ řekl.

„Pouze dvakrát jsem musel udělat takzvané ‚no go‘ rozhodnutí a neletět ten den, protože by to nebylo bezpečné,“ uvedl Kramařík. Vyhýbaly se mu také technické problémy. „Jeden z nich mě hodně vystrašil, ale nakonec ta závada, zásek na vrtuli, až tak vážná nebyla.“

Na své cestě se setkal také s lidmi, kteří mají určité vazby na Českou republiku. Kramařík nad všechny vyzdvihl setkání s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. „Požádal jsem ho, aby zavzpomínal na Václava Havla, protože jeho stopu považuji za jednu z nejvýznamnějších českých stop ve světě v současnosti.“ Také velmi ocenil setkání s vnukem Jana Antonína Bati, podnikatele, který rovněž podnikl cestu kolem světa.

„Při přesunech mezi zeměmi bylo zajímavé sledovat, jak se mění kultury a nálada lidí. Jsou země, které jsou celé veselé, jiné jsou smutnější. Když člověk navštíví jen jednu zemi, nemá tohle porovnání a nemůže si to uvědomit,“ přiblížil Kramařík své zážitky. Jeho očekávání podle něj nejvíce předčily Izrael a Filipíny. 

Jeho let byl prvním samostatným obletem Země českým pilotem. Celkem musel Kramařík pro dosažení svého cíle urazit zhruba čtyřicet tisíc kilometrů. Příprava cesty trvala několik měsíců a plánovaná trasa se za poslední půl rok před odletem změnila zhruba čtyřicetkrát.

Na expedici se vydal při příležitosti oslav sto let od vzniku Československa.

Během cesty čekalo Kramaříka asi dvacet mezipřistání. Místa mezipřistání vybíral zejména podle toho, zda tam nabízejí vhodný letecký benzin. Malá letadla, jakým je jeho Cessna P210N OK-TGM, vyžadují specifický typ.

„Trasování bylo takové geopolitické. Jsou země, které jsou malým letadlům zaslíbené, jako třeba Spojené státy nebo Česká republika, a země, které jim zrovna zaslíbené nejsou, třeba Rusko nebo Čína,“ nastínil Kramařík před odletem. Euroasijský kontinent obletěl přes Blízký východ, Indii a Japonsko a pokračoval přes přes Pacifik a Spojené státy.

Český aviatik letěl v nízké části troposféry, kde bývá špatné počasí. „V Indii v období monzunů bouří od rána do večera a člověk si musí najít správný okamžik, kdy lze trať proletět. Na Aleutských ostrovech je zase častá nízká oblačnost, která komplikuje přistání, a chybí záložní letiště,“ obával se ještě před odletem Kramařík. Všechny potíže nakonec překonal a s úspěchem po 46 dnech znovu dosedl na rodné půdě. 

Roman Kramařík odstartoval na cestu kolem světa z Točné 25. července:

25. července 2018

Češi svět obepluli, objeli autem, na kole i motorce

Lodí:

• Prvním Čechem, který údajně uskutečnil lodí cestu kolem světa, byl v letech 1822-1824 českoněmecký cestovatel a přírodovědec Franz Wilhelm Sieber. Pražský rodák, který z cest po Egyptě a Palestině přivezl do Prahy mimo jiné tři mumie, se na cestu kolem světa vydal v březnu 1822: z Prahy jel do Londýna, poté kolem mysu Dobré naděje do Asie, Austrálie a Jižní Ameriky. Vrátil se v roce 1824, o cestě ale nenapsal žádný cestopis.
• Prvním Čechem, který prokázaně obeplul zeměkouli, byl řezník a cestovatel Jan Jílek. Litomyšlský rodák vykonal cestu v letech 1837-1841, když vyplul z Londýna a plavil se do Kapského Města, Bombaje, Singapuru a Sydney. Do Čech se vrátil přes Jižní Ameriku v roce 1841.
• Prvním Čechoslovákem, který obeplul svět sám, byl v letech 1972-1975 Richard Konkolski. Na vlastnoručně vyrobené jachtě Niké I ukončil plavbu po 342 dnech v roce 1975 v Plymouthu a později v polském Štětíně.

Autem:

• Prvním československým automobilem, který objel zeměkouli, byla sériově vyráběná Škoda Rapid. V něm objeli svět v roce 1936 Češi Břetislav Jan Procházka s Jindřichem Kubiasem za 97 dní.
• Zajímavostí byla expedice Tatra kolem světa, která koncem 80. let 20. století přitahovala velkou pozornost. Výprava, která vyrazila 18. března 1987 z pražského Staroměstského náměstí, se ale vrátila do úplně jiného prostředí. Do Prahy se výprava vrátila totiž až v květnu 1990 po třech letech, jednom měsíci a 15 dnech, tedy již po pádu komunistického režimu. Na tachometru měla tatrovka téměř 140.000 kilometrů.

Na kole: 

•  První Čech, který na kole objel zeměkouli na jízdním kole, byl v letech 1994-1997 Vítězslav Dostál. Cesta v sedle speciálně upraveného kola značky Velamos mu trvala tři roky a tři dny, za téměř 60.000 kilometrů navštívil Dostál 58 zemí.

Na motorce: 

• První Čech, který objel svět na motorce, byl v letech 2013-2014, Pavel Suchý. Na 35 let staré dvoutaktní Jawě 350, vyřazené z autoškoly, Ujel 49.000 kilometrů. Vyrazil koncem června 2013 na východ, jel přes Ukrajinu a Rusko, přejel USA ze Seattlu na jih a celou Ameriku, do Evropy se vrátil z Buenos Aires.