ilustrační snímek
Zatímco ještě na počátku devadesátých let mladí lidé brali vstup do manželství a založení rodiny jako samozřejmost, v průběhu času vzrostla tolerance k alternativním rodinným modelům a manželství přestalo být základem rodinných vztahů. Uvádí to Zpráva o rodině 2020, kterou si objednalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Vývoj rodiny lze charakterizovat také rostoucí rozrůzněností forem rodinného soužití včetně nerodinných forem i života singles. Narůstá však také nestabilita rodiny a křehkost partnerských vztahů.
Změny probíhají také na rovině ekonomické. Domácnosti se více zadlužují, a to především na bydlení. A rovněž přibývá seniorů a samoživitelů ohrožených chudobou.
Bezdětnou ženu odsuzuje polovina Čechů
Část dnešní společnosti ještě stále považuje za odchylku od normy či podivínství i bezdětnost. „Bezdětnost jako volbu nacházíme spíše u lidí orientovaných na práci a profesi, pro něž hodnota rodiny nemá tak velký význam jako pro jiné, anebo se obávají, že nelze nebo oni by nedokázali skloubit práci s rodinou,“ uvádí zpráva. Kriticky se k bezdětnosti pak staví lidé zejména v případě žen.
Bezdětnost u žen uvádí jako špatnou 44,8 procenta lidí, jako velmi špatnou 16,3 procenta. Neutrálně ji hodnotí 33,6 procenta dotázaných. Stav singles pak odsuzuje 48,9 procenta lidí.
O něco uvolněnější názory pak panují, co se týče nesezdaného soužití, které nevadí 55,5 procentům lidí. Za špatné ho považuje 21,6 procenta z nich, další jej hodnotí kladně.
„Kritičnost některých z těchto postojů se zvyšuje i s věkem, slabě závisí na rodinném stavu, jinak jsou spíše univerzální,“ podotýkají autorky a dodávají, že ideální představy o rodinném soužití se často rozcházejí s životními plány a skutečným demografickým chováním.
„Životní a rodinné dráhy zřejmě nejsou vždy výsledkem nezávislých, svobodných voleb v důležitých meznících života,“ zdůrazňují autorky.
