Mimo manželství se loni v Česku narodilo 41 procent z celkového počtu 108 700 živě narozených dětí. Uvádějí to statistici na svém webu. Počty dětí narozených nesezdaným párům stoupají od konce sedmdesátých let, v posledních letech se nárůst ještě zrychlil. Podle odborníků to souvisí mimo jiné s tím, že páry stále častěji žijí spolu nesezdané, i když pak se o potomky starají společně.
Z dat statistiků také vyplývá, že rodičky "zestárly", nejvíce matek v přepočtu na 1 000 žen dané věkové skupiny bylo ve věku 30 až 34 let. Zhruba 17 procent dětí, celkem 18 500, se narodilo matkám starším 35 let.
Česko se nárůstem rodiček nad 35 let zařadilo mezi mnoho zemí západní Evropy, kde je v této věkové skupině žen nejvyšší plodnost. V evropském kontextu je tento poměr ale stále poměrně nízký, v Nizozemsku, Finsku, Španělsku a Švýcarsku se rodí okolo 20 procent dětí matkám nad 35 let.
Jména dětí |
Až do roku 1997 byla nejvyšší plodnost u žen ve věku 20 až 24 let. Právě u této skupiny ale nastal nejprudší pokles plodnosti, který stále trvá.
Loni také pokračoval dlouhodobý nárůst podílu porodů císařským řezem, bylo tak vedeno 25 300 porodů, téměř 24 procent. Podle statistiků to souvisí s rostoucím průměrným věkem rodiček, stále větším počtem žen po umělém oplodnění a stoupajícími počty vícečetných těhotenství. To vše přispívá k nárůstu rizikových a ohrožených těhotenství, u kterých by klasický porod nebyl bezpečný.
V porovnání s některými zeměmi západní a jižní Evropy ale není podíl porodů císařským řezem nijak extrémní.
Úhrnná plodnost žen v Česku klesla loni na 1,43, zatímco v předchozích třech letech byla 1,49. Tento ukazatel udává, jaký průměrný počet živě narozených dětí by připadl na jednu ženu během jejího reprodukčního období za předpokladu, že by specifické plodnosti podle věku zůstaly trvale na úrovni daného kalendářního roku. Specifická plodnost přitom zachycuje počet živě narozených dětí ženám v daném věku na 1 000 žen v této věkové skupině.
