Přijíždíme na předem ohlášenou návštěvu, a ještě než stačíme zmáčknout zvonek označený příjmením Hany a Martina K., zastavuje nás jedna ze sousedek. "Měl by být zavřený a ona v blázinci. Aspoň bych před nimi nemusela hlídat svého dvanáctiletého kluka," spustí s tím, že ze svých sousedů má strach. Jméno ale uvést nechce. Stejně tak odmítá mluvit na kameru.
Názor vyjadřují i chlapi sedící nad pivem v nedaleké hospodské zahrádce. "Přijďte si natočit poctivou práci řemeslníka a ne někoho, kdo ubližuje děckám," pokřikují, když vidí kameru a fotoaparát.
"Potíž je v tom, že lidi povrchně soudí. Vidí článek v novinách a hned z vás udělají tyrana, aniž by o vás cokoliv věděli. S tím jsem se setkal i ve vězení," popisuje šestatřicetiletý Martin K.
Na začátku letošního roku jej soud poslal na osm let do vězení za týrání dvou synů. Jeho manželce Haně K. soud uložil podmínku a ambulantní psychiatrickou léčbu.
Tehdy ročního Vítka a dvouletého Martina úřady rodičům odebraly loni v dubnu. Případ je známý jako kauza "vlčích dětí". Rodiče existenci svých synů utajili před rodinou, úřady i lékaři. S kluky navíc až na jednu výjimku vůbec nevycházeli z bytu v centru Prahy.
Martin K. se proti rozsudku odvolal a nedávno jej Vrchní soud v Praze propustil z vazby. Na verdikt odvolacího soudu proto čeká na svobodě (více o propuštění obžalovaného čtěte zde).
Kauza "vlčích dětí"Znalci u soudu uvedli, že děti jeví známky opožděného vývoje. Chyběl jim kousací reflex, měly opožděný kostní vývoj, slabé svaly a místo snahy tvořit slova a hlásky vydávaly jen skřeky. U soudu zaznělo i to, že nedokázaly kromě pláče jinak projevovat emoce. Podle znalců se nedokázaly například smát. Otce dětí označili psychiatři za manipulátora, který si zcela podmanil svoji manželku a vymyl jí mozek (více o posudcích znalců čtěte zde). |
"Jsem ráda, že je doma. Bylo to překvapení, a když ho rodiče přivezli, bylo to veselé shledání," popisuje Hana K.
Vazbu Martin K. podle svých slov nenesl lehce. "Na celé té věci mi vadilo hlavně odloučení od mé ženy," říká a už poněkolikáté svoji ženu bere za ruku a dává jí pusu.
Hana K. se po rozsudku odstěhovala z Vinohrad. Nyní oba bydlí v bytovce v nedalekém Mníšku pod Brdy. Na léčení nedochází, protože rozsudek zatím není pravomocný.
Vztahy se sousedy jsou podle manželů zatím bez šrámů. Nejspíš proto, že do očí se jim nikdo neodváží cokoliv říci. Při rozhovoru před domem nás míjí sousedka, která se před chvíli svěřovala s obavami z přítomnosti člověka nepravomocně odsouzeného za týrání dětí. "Držte se, hlavně vy, paní, a jezte hodně sladké, choďte ven a držte hlavu vzpřímenou, aby vás místní respektovali," prohodí k manželům. Po předchozí kritice není ani památky.
Stejně jako na Vinohradech (kde iDNES.cz loni hovořil s Hanou K.), mají v brdském bytě pečlivě uklizeno. Stěnu a jídelní stůl v kuchyni zabydleli fotkami obou chlapců. Snad i proto, že u soudu se probíraly hygienické podmínky, ve kterých vychovávali své syny, a z úst policistů či znalců zaznělo, že děti byly v době, kdy je policisté v bytě našli, špinavé a nemyté.
Byt v Mníšku pod Brdy je na rozdíl od toho na Vinohradech malý jako dlaň. Vejde se do něj jen úzká předsíňka, malá kuchyň a ložnice. Balkon chybí. Manželům to nevadí, brdskou přírodu mají za humny, před okny malý park se vzrostlými stromy. "Máme to tu blíž do přírody, za byt navíc neplatíme tolik a je to blíž k dětem," vypočítává výhody nového místa Martin K.
Oba chlapci stejně jako jejich čtrnáctiletá sestra od loňska vyrůstají u Martinova bratra. Ten požádal o svěření dětí do opatrovnické péče. Rodiče s tím souhlasí, sami o výchovu dětí usilovat nechtějí. "Sice se nám stýská, chtěli bychom je zpátky, ale to už bychom se nikdy nezbavili sociálních úřadů," tvrdí Martin K. s tím, že časem by se do domu bratra a jeho rodičů chtěli přistěhovat. Aby vypomohli s rodinnou brašnářskou firmou, jejich jediným zdrojem obživy.
I s manželkou pak vypráví o tom, jak často syny navštěvují a jaké dělají oba kluci pokroky. O tom, že jsou jejich rodiče, jim zatím ovšem neřekli. "Jsme pro ně strýc a teta. Situaci jim vysvětlíme časem. Až se na nesmysl s vlčími dětmi zapomene, nebude žádná potíž si s nimi promluvit," je přesvědčený Martin K.
Se čtrnáctiletou dcerou Lenkou je vztah složitější. "Hledáme k sobě cestu. Je to v podstatě, jako bychom měli nové dítě. Teď se blíží prázdniny, tak doufáme, že bychom si spolu během nich mohli vytvořit dobrý vztah," popisuje obžalovaný muž.
To, že výchova obě děti v batolecím věku poškodila, si jejich rodiče nepřipouštějí. "Děti byly zdravé, takže chodit k lékaři by bylo k ničemu," míní jejich otec. Podle něj na vycházky s malými dětmi nechodili, protože ty by z toho neměly žádný rozum: "Pokud se podíváte třeba na dítě v sadech na Vinohradech, tak je sice venku, ale v kočáře a úplně zakryté. Takže ono nic nevidí a nikdo ho nevidí. Takže se venku protřese, vrátí se zpět a spí. To je vše."
A podobně Martin K. odmítá také to, že by se mohl do vězení vrátit. "Něco takového neočekáváme, protože je to nesmysl. Posudky byly lživé a rozsudek je jedna velká bublina," tvrdí více než dvoumetrový hubený muž, který budí respekt.
V celé kauze lituje otec dětí jen dvou věcí. "Že jsem existenci dětí zatajil svým rodičům a tolik let se neviděli s naší dcerou," přemítá muž, kterého další soudní stání čeká na konci června.
