Rodiče chtějí své děti vést k pohybu, ty s ním ale někdy musí kvůli vysokým cenám přestat. „Vozím syna na plavání, za pololetí kroužek stojí dva tisíce korun, cesta tam a zpět je přes 90 kilometrů. Při představě zdražení o vyšší stovky korun bych možná i já začala uvažovat o zrušení a hledání něčeho jiného,“ říká učitelka Blanka Krpalová.
Většina rodičů se podle ní snaží dětem dopřát, co mohou. „Ale když děti chodí na dva kroužky a u každého dojde ke zdražení klidně o 500 - 800 korun, musí si děti vybrat a druhý kroužek vynechat, jelikož na něj rodina nemá,“ myslí si.
„Pořád slyším v televizi, že děti nesportují, sedí doma, nic nedělají a pak mi na začátku roku přijdou faktury a e-mail s tím, co budou potřebovat a já pochopím proč. Mám tři děti a nakoupit všechny dresy, florbalky, míče, chrániče, přilby, různé klubové sady je pěkná díra do rozpočtu. Prakticky na každý kroužek musí mít vybavení, jedny sportovní boty na tělocvik, další do haly, jiné na běhání ven nebo na turistiku a všechno to vynásobte třemi, protože ne všechno mohou děti podědit a třeba u bot je to problematické... A to nemluvím o tom, že stále stoupají i roční či pololetní poplatky,“ postěžoval si Jan Vojtěch z Prahy.
Do kroužků bude letos chodit méně dětí. Kurzy zdražily, rodiče šetří |
Zkušenost s příliš drahým sportovním kroužkem má také maminka dvou dívek z Jičína Miroslava Chalupová. „Mé děti měly v létě příměstský tábor zaměřený na inline bruslení. Od září bylo možné pokračovat ve sportovním kroužku. Jenže pět tisíc za dítě na kroužek prostě běžná rodina nemá. Svět sportu je přehnaně drahý, nejsou to jen peníze za kroužek, ale rodiče platí i vybavení, vozí děti na tréninky, na závody. Je to řehole, do které jsme odmítli jít,“ popisuje svou situaci.
Chalupová doplnila, že její dcery jsou ale naštěstí více zaměřené umělecky a chovatelsky, takové kroužky jsou podle ní mnohem levnější.
Museli jste kvůli cenám omezit kroužky pro své děti?
Ceny rostou kvůli energiím a nájmům
Provozovatelé kroužků si problém uvědomují. „Je smutné, že se setkáváme s tím, že stále více dětí kvůli finanční situaci rodin musí se sportem přestat. Odhaduje se, že až 30 % dětí v Česku kvůli tomu nemá přístup ke sportovním kroužkům. Dlouhodobý nedostatek pohybu má za následek nejen zhoršení fyzické kondice, ale také jejich duševního zdraví,“ řekl iDNES.cz zakladatel organizace Sport Kids Filip Zeman.
Děti, které nesportují, čelí zvýšenému riziku obezity, problémů s motorikou a mají omezené sociální interakce, které sportovní aktivity podporují. Navíc chybí příležitost rozvíjet týmového ducha a osvojit si zdravé návyky
Kroužky pro děti v pololetí zdražují až o tisíce kvůli energiím. Fungují příspěvky |
„Snažili jsme se udržet ceny našich kroužků co nejnižší. Nicméně i my jsme byli nuceni kvůli rostoucím nákladům upravit ceny některých aktivit. Sportovní kroužky bývají často dražší než například výtvarné, a to hlavně kvůli nákladům na vybavení, trenéry a pronájem sportovních prostor,“ objasnil.
Vedle nájmů hal vidí provozovatelé problém i v pracovní síle. „Nezdražily všechny kroužky, ale ty co ano tak průměrně o 5 – 7 procent. V posledních letech se výrazně zesložiťuje zaměstnávání externistů a stoupají také mzdové i administrativní náklady. A od nového roku to bude velmi pravděpodobně ještě složitější a dražší,“ obává se šéf Střediska volného času Lužánky Jan Ondroušek.
Podpora měst a kroužky na splátky
Ondroušek upozornil na podporu, kterou mohou rodiče využít. „Město Brno přispívá v rámci programu rodičovských kroužků. Je tu také iniciativa Darujeme kroužky. Zejména rodičovské vouchery jsou mezi zájemci o kroužky velmi oblíbené, ale je s nimi hodně papírování,“ objasnil.
Každoročně je velký zájem o volnočasové aktivity v Domech dětí a mládeže (DDM) po celém Česku. Ty nabízejí často kroužky o něco levnější. „U nás zdražily kroužky v průměru o 200 – 300 korun, je to hlavně kvůli zvýšení hodinové sazby za dohody o provedení práce a zvýšené platby za plyn, elektřinu a další komodity. S negativními ohlasy rodičů jsme se zatím nesetkali, ale je pravda, že naše sportovní kroužky jsou cenově srovnatelné s těmi ostatními,“ popsal ředitel DDM Rokycany Karel Vodička.
Praha odvolala ředitele DDM. Ignoruje nové postupy, vysvětluje naštvaným rodičům |
V táborském DDM jsou podle jeho šéfa Josefa Musila sporty o něco dražší než ostatní kroužky. „U nás se ceny za sportovní kroužky pohybují kolem 1000 korun za rok, což není tak ohromná suma, jako tomu bývá ve sportovních klubech, kde se trénuje několikrát do týdne, platí se turnaje a tak dál. Rodiče si na ceny nestěžují,“ řekl iDNES.cz.
Musil ale poukázal hlavně na podporu, kterou mohou rodiče na sport i další aktivity pro děti získat. „Jihočeši mají podpůrný fond, který letos navíc zvýšil alokaci z šesti milionů na deset. Na jedno dítě mohou rodiče čerpat ročně až 4000 korun a to platí jak na kroužky, tak na letní tábory nebo třeba sportovní výjezdy se školou. Rodiče si mohou vybrat, jestli tedy celou tu částku vrazí třeba do lyžáku nebo do fotbalových tréninků, nebo jestli to vyjde klidně třeba na dva kroužky u nás a ještě jim zbude na tábor,“ vysvětlil, jak podpora funguje.
Doplnil, že pro získání podpory je potřeba, aby rodič byl vedený na Úřadu práce jako příjemce rodinných přídavků.
V Domě dětí a mládeže Sluníčko tráví čas i čtyři generace jedné rodiny |
Zájmové organizace se snaží vyjít rodičům maximálně vstříc. „Pokud jde například o matku samoživitelku, která se nám ozvala ohledně splátek, nebyl v tom z naší strany žádný problém. Zatím tento přístup všem vyhovoval,“ nastínila další metodu platby ředitelka Střediska volného času Luna Příbor Martina Kopová.
DDM také běžně přijímají platby z příspěvků FKSP (fond kulturních a sociálních potřeb), grantů či od zdravotních pojišťoven. „O možnostech jsou rodiče informováni na webu, případně s každý rodičem jsme připraveni hledat vhodný zdroj financování zájmového vzdělávání,“ ujišťuje šéfka olomouckého DDM Kateřina Kosová.
Pomoc nabízí i zdravotní pojišťovny
Zdravotní pojišťovny na pohyb dětí přispívají bez ohledu na sociální situaci rodiny. „Jako součást preventivních programů poskytujeme dětem a mládeži do sedmnácti let včetně příspěvek až 1 500 korun ročně i příspěvky nad stanovený roční limit. Děti ve věku do 10 let včetně mohou získat až 1 000 korun z programu Organizované plavecké kurzy a děti a mládež od 3 let až 500 korun na sportovní kroužky. Také přispíváme částkou až 500 korun na školy a školky v přírodě a lyžařské výcviky. Příspěvky lze libovolně kombinovat a čerpat až do výše ročního limitu,“ popsala mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.
Kroužky podražují, hlavně sportovní. Vyšší ceny energií dopadly i na rodiče |
Na sportovní aktivity přispívá dětem také Oborová zdravotní pojišťovna. Svým pojištěncům nabízí dva příspěvky. Příspěvek na sportovní aktivity (bez ohledu na věk, tedy i pro děti), nebo Příspěvek na sportovní obuv pro prvňáčky.
„Pojištěncům stačí, když se přihlásí do VITAKARTY, vyberou si v benefitech Příspěvek na sportovní aktivity, okamžitě tam vidí, na kolik mají nárok. Pak stačí jedním kliknutím požádat o příspěvek, připojí k žádosti účtenku například za sportovní kroužek a odešlou. To je vše,“ vysvětluje rodičům, jak o peníze žádat, mluvčí František Tlapák.
V praxi se nejčastěji výše tohoto příspěvku pohybuje v rozmezí 1000 až 2500 korun, maximální možná výše je ale až 10 000 korun.
Mimo další přispívá dětem i Všeobecná zdravotní pojišťovna. „Do jejich plnoletosti dáváme 2 000 Kč na pravidelnou pohybovou a zároveň sportovní aktivitu dlouhodobého charakteru organizovanou v kroužcích, spolcích, klubech či domech dětí a mládeže, nebo školským zařízením. Příspěvek lze čerpat i na sportovní prohlídku, úhradu startovného či členství a děti starší 15 let mohou příspěvek využít pro úhradu permanentky třeba do fitness centra,“ sdělila mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Zdraví dětí není priorita každého rodiče
Ty nejlevnější kroužky nabízí právě školy a školky, taková tradice je ale podle pedagogů špatná. „Některé kroužky na základkách jsou vedeny vlastně kýmkoliv, jen aby škola nějaký kroužek měla. Neplatí to určitě paušálně, ale ruku na srdce, někde to tak je. Jako rodič nemám zájem třeba o angličtinu, pokud ji vede někdo jen proto, aby ji někdo vedl. Na druhou stranu dám moc ráda dítě třeba na florbal nebo karate, pokud vím, že ho vede tělocvikář, který sport vést umí a sám ho třeba dělá. Cena pak není to nejpodstatnější,“ míní Simona Knopová z Kladna.
Ani nevyjdou schody. Dětem ve školce chybí pohyb, řeší stát. Učitelky to vidí jinak |
To potvrzuje učitelka z Mnichova Hradiště Radka Bugnová. „Existují školy, kde učitel vést musí, protože je to zvykem. Za práci dostane zaplaceno jen v případě, že má živnostenský list, takže tam rodiče platí opravdu minimální částku,“ postěžovala si na praktiky některých škol.
Pedagožka ze základní školy v Sokolově Gabriela Vodárková upozornila také na priority některých rodičů. „Mám dva kroužky a letos je nával, ale platba 250 - 300 korun na pololetí, to je příspěvek čistě na materiál, což je málo. Moje mzda jde z města, mám dle mě skutečně symbolických 200 korun za hodinu, přípravu nikdo nehradí a že toho je. Ale jsou u nás rodiče, kteří tvrdí, že na kroužky nemají, přitom to zrovna většinou jsou silní kuřáci a vymetači fastfoodů. Bohužel vidím, že je to o prioritách,“ kárá rodiče.
