Brněnský fyzik se s Robertem Oppenheimerem setkal poprvé v létě v roce 1938. Tehdy strávil George Placzek společně s Victorem Weisskopfem týden na ranči Perro Caliente poblíž Albuquerque v Novém Mexiku u Oppenheimera, kde mu vyprávěli o jejich několikaměsíční návštěvě Sovětského svazu.
Oba vědci se společně setkali znovu v květnu 1945, kdy Oppenheimer požádal Placzka, aby přijel do Los Alamos, města v Novém Mexiku, kde dokončovali prototyp atomové bomby. Jmenoval ho tehdy šéfem teoretického oddělení, klíčového pro tento úkol. Fyzik s českými kořeny se tedy podílel na závěrečných stádiích výroby nejstrašnějších zbraní.
V pondělí 16. července stejného roku vyvrcholila spolupráce obou mužů, když se uskutečnil první pokusný výbuch jaderné bomby na poušti v Novém Mexiku, necelých šedesát kilometrů jihovýchodně od města Socorro – krycí název Trinity.
 |
Placzek patřil mezi nejbližší přátele Oppenheimera. Podle Aleše Gottwalda z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd byl „specialistou na jadernou fyziku, ač teoretik, nebál se experimentů, měl rychlé kombinační myšlení pro případ nenadálé nouze“. Proto tam působil jako případný anděl spásy.
Navíc všichni věděli, jaké hrůzy objevila spojenecká vojska, když osvobodila koncentrační tábory, a četli zprávy o nacistickém vyhlazování Židů. „Je známo, že někdy až mysticky uvažující Robert Oppenheimer hluboce přemýšlel i o těchto symbolických aspektech projektu Manhattan,“ připomněl Gottwald.
Když byl Oppenheimer v roce 1948 jmenován ředitelem Ústavu pokročilých studií v Princetonu ve státě New Jersey, nabídl tam místo i Placzkovi. Ústav patřil mezi nejprestižnější vědecké instituce na světě, azyl tam už dřív našel i Albert Einstein. Placzek nabídku s chutí přijal. Publikoval několik studií o neutronech, rovněž o nich přednášel nejen v USA, ale i v Itálii.
Chemička z Ústí nad Labem
Placzek není jedinou českou stopou, která se podílela na projektu Manhattan. Na výzkumu spolupracovala také chemička Lilli Hornigová, která se narodila v Ústí nad Labem.
Pro ústecké historiky objevil Hornigovou v nejmenším státě USA Rhode Island americký fotograf Paul Saviano při práci na uměleckém projektu o bombardování Hirošimy, Nagasaki a dalších měst.
„Narodila jsem se tam, co je nyní Česká republika, v městečku, co leží asi padesát mil severovýchodně od Prahy (Ústí, tehdy Aussig, je ve skutečnosti od Prahy na severozápad, paní Hornigová se při vzpomínání spletla - poznámka redakce),“ uvádí v internetovém interview žena, která ve svých čtyřiadvaceti přihlížela prvnímu zkušebnímu výbuchu atomové bomby na světě.
Destrukce ji nepřekvapila. Rodačka z Ústí pracovala na bombě pro Nagasaki |
To, že tím „městečkem“ míní Ústí nad Labem, zjistil v roce 2015 Paul Saviano, když fotil portrét Lilli Hornigové do svého projektu o osudech lidí dotčených bombardováním Hirošimy a dalších měst za druhé světové války. Sám totiž v Ústí dvakrát fotografoval, a tak při konverzaci našli s Lilli Hornigovou společné téma právě o tomto městě.
Informaci a kontakt na pamětnici pak zprostředkoval ústeckým historikům. Ti neměli o existenci slavné rodačky tušení. Obecně české historiografii zatím unikala i samotná vazba vědkyně na české území. Dosud byla považována za jediný český podíl na atomové bombě účast brněnského fyzika Placzka.
Oppenheimer láká kromě bomby i na dlouhou sexuální scénu. Má opodstatnění |
Lilli Hornigová pracovala na projektu coby chemička. Nejdříve jako jediná ze dvou žen na výzkumu plutonia, pak byla kvůli riziku neplodnosti způsobeného zářením přeřazena do oddělení výbušnin, kde vymýšlela způsob stlačení plutonia chemickou výbušninou pro zvýšení účinku atomové bomby.
Nepatřila sice do nejužšího vědeckého štábu projektu Manhattan, ale měla na něj vazbu přes manžela Donalda Horniga. Ten byl blízkým spolupracovníkem vedoucího projektu Oppenheimera.
