Řidič kladenského ČSAD Luděk Černý je obžalovanán, že zavinil nehodu, při níž u Středokluk zemřelo deset lidí a dalších sedmnáct bylo těžce zraněno.
"Na deformovaném levém zadním disku kola odstavené tatry byl doslova otisknut šroub pravého předního kola autobusu Karosa. Na disku Karosy nabyly žádné stopy po střetu s diskem tatry, proto je jasné, že to byla skutečně tři centimetry vysoká matice kola, která rozhodla o všem. Po nárazu se tatra začala otáčet doprava a její korba drtila bok autobusu a vnikla do prostoru pro cestující téměř po celé délce Karosy," řekl Josef Ťoupalík, znalec v oboru autodoprava.
"Nákladní auto mohl řidič vidět nejméně z šesti set metrů, viditelnost v úseku byla nejméně dvakrát tak velká. K bezpečnému zastavení potřeboval za daných podmínek na úseku 95 až 114 metrů, k vyhnutí při osmdesátikilometrové rychlosti potřeboval 80 až 100 metrů. Špatná viditelnost nebyla příčinou nehody," tvrdí Ťoupalík.
Právě o počasí se přitom hovořilo u soudu v úterý. Většina svědků tvrdila, že řidiči mohla odstavená tatra splynout s nedalekým lesíkem
Jednu z možností, proč objížděl Černý odstavenou neosvětlenou a neoznačenou tatru zasahující svou polovinou do pravého jízdního pruhu v malé vzdálenosti, naznačila psycholožka Vlasta Rédlová: "I přesto, že k dopravně-psychologickým testům řidiče došlo nedlouho po nehodě a některé výsledky tím mohly být ovlivněny, je zarážející, jakých špatných výsledků řidič Černý dosáhl. Z nich vyplývá, že na silnici za volantem autobusu neměl co dělat, protože je k hromadné přepravě osob nezpůsobilý."
"Obžalovaný má sklony k rizikovému jednání, spoléhá často na náhodu, má sníženou schopnost předvídat a nižší psychickou odolnost. Je zarážející, že v jeho věku má ještě tendenci předvádět se. V emoční tísni má nižší míru odpovědnosti za následky svého jednání. Je přísnější více, než k sobě, k druhým," řekla před soudem Rédlová.
Přestože podle psycholožky Černý neodpouští chyby druhých, práce s lidmi ho baví. Při konfliktech má však tendenci se vyhýbat jejich řešení. Obžalovaný si podle ní myslel, že se odstavené tatře vyhne a dokonce je přesvědčen, že o tom, že by situaci zvládl lépe se svým autobusem, na něž je zvyklý. Toto jeho tvrzení však naráží na jiné, když říká, že na náhradní autobus, se kterým havaroval si zvykl velmi rychle.
"Pan Černý sice nebyl pracovně přetížen, ale byl velice intenzivně využíván. Právě to mohlo mít i přesto, že měl před nehodou dva dny volno, vliv na jeho reakce. Stejně jako to, že jel jiným autobusem než obvykle," poznamenal znalec v oboru bezpečnosti práce Jan Buček.
Vzhledem k tomu, že žalobce trvá na ústní výpovědi jedné z nejdůležitějších svědkyň a ta se k soudu nedostavila, odročila předsedkyně senátu Kateřina Hykešová hlavní líčení na 27. června.
 Jedenačtyřicetiletý řidič Luděk Černý, který loni podle obžaloby zavinil největší autobusové neštěstí desetiletí, vychází ze soudní síně, 22. 5. 2000 |
