Ridera se mezi lety 2014 až 2022 podílela na budování stěny, která měla oddělit hořící část haldy od okolí a především skládky chemických odpadů společnosti OKK Koksovny. Obří rokli dlouhou přes 400 metrů měla zavézt recyklovanou směsí, což podle ní dokazuje více než 300 kontrol během realizace, desítky sond i její vlastní odborné posudky.
Ridera naopak kritizuje postup České inspekce životního prostředí, která podle ní během let výstavby z materiálu neodebrala jediný vzorek. „Naše práce byla pravidelně kontrolována zadavatelem i státními institucemi včetně České inspekce životního prostředí po celou dobu realizace stěny, tedy více než osm let,“ říká člen představenstva Ridera Bohemia Roman Rohel v rozhovoru pro iDNES.cz.
Říkáte, že Ridera na haldu nedodávala odpad, ale certifikované kamenivo. Co přesně tedy bylo v jednotlivých dodávkách?
Dodávali jsme to, co nám určil státní podnik Diamo, to znamená materiál, který vzniká recyklací stavebního a demoličního odpadu. Ten se v lince, která je k tomu určená, drtí, prosívá a takzvaně harmonizuje na směs, která pak už není odpadem, ale je to výrobek. Jako takový má stanovenou normu a je zařazený do skupiny kamenivo.
Kolik tun materiálu Ridera na haldu celkem dodala, je to zmiňovaných 218 492 tun, které uvádí Česká inspekce životního prostředí?
Správné množství je 568 tisíc tun. Množství, které uvádíte, souvisí s jinou částí heřmanického odvalu, na které naše společnost také byla dodavatelem materiálu. S OVS (oddělovací vzdušná stěna, pozn. red.) to ale nijak nesouvisí.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Co se děje okolo heřmanické haldy a jak probíhá sanace |
Pokud Ridera odpad na haldu nenavezla, jak si vysvětlujete nálezy cihel, stavební suti a dalších materiálů, které byly v oddělovací stěně zdokumentovány?
Harmonizovaný stavební výrobek skupiny kamenivo, který jsme dodávali, skutečně vzniká recyklací stavebního a demoličního odpadu. Na první pohled tak může na někoho působit jako demoliční odpad. Ale má dané parametry, například rozměry a procenta příměsí, a za odpad ve smyslu odpadové legislativy jej nelze považovat. Jedná se o recyklát splňující veškeré požadované normy. Navíc u odpadů obecně nám přímo zákon udává, že v hierarchii nakládání s odpady se musí nejdřív recyklovat, využívat a na posledním místě skládkovat.
Kdo podle vás tento materiál na haldu navezl?
Pozemky v místě opakovaně měnily vlastníka. Samo DIAMO nedávno i mediálně potvrdilo, že nad pozemky, které nevlastní, nemá přímý dohled, když například nevědělo, že tam současný majitel jezdí s těžkou technikou a svévolně provádí v OVS hloubkové výkopy. Nedávno na pozemcích OKK Koksovny přímo v lokalitě odvalu podle předběžných šetření někdo založil požár. To je pouze několik mediálně známých případů toho, že DIAMO má nad pozemky soukromého vlastníka minimální kontrolu. V minulosti měl na heřmanické haldě například také smrtelnou nehodu motorkář, to jen pro dokreslení, že odval není zas tak nepřístupný. Je-li v místě skutečně nějaký materiál, který tam nepatří, pak je rozhodně důležité ptát se, kdo tam co a proč navezl. To je ale otázka pro příslušné kontrolní orgány, nikoli pro nás.
Docházelo po odchodu Ridery z haldy k dalším návozům materiálu, a pokud ano, v jakém množství, jak to víte a argumentovali jste tím při vyšetřování?
Víme minimálně o jednom takovém případě, a to o návozu státního podniku Diamo, který na povrch OVS navezl 5500 tun pro nás neznámého materiálu.
Ve spisu jsou fotografie nákladních vozidel, která sklápějí cihly. Neprokázalo se, že jde o vozidla Ridery, nicméně jak si vysvětlujete, že někdo mohl na haldu přijet a sklápět tam materiál? Byl prostor běžně přístupný?
To je otázka pro správce odvalu, tedy státní podnik DIAMO. Státní podnik je odpovědný za činnosti na heřmanické haldě.
Vysvětlete, jakým způsobem se kontrolovalo, že materiál, který na haldu přiváželi například vaši dodavatelé, je skutečně kamenivem odpovídající kvality?
Naše vozy byly vždy kontrolovány zástupci státního podniku DIAMO, kteří proces výstavby OVS monitorovali a vyhodnocovali. Pokud by tak k výstavbě OVS dorazil materiál, který by odpovídající kvalitu neměl, poslali by auto pryč. Nenechali by ho náklad složit.
Jaký byl kontrolní mechanismus kontrol a dohledu? Docházelo k vizuální kontrole každého vozidla, odběru vzorků i kontrole dokumentace?
K naší třídící lince je plná dokumentace a jak jsem zmínil v předchozí otázce, objednaný materiál si Diamo kontinuálně přebíralo a kontrolovalo. Nedovolili by navést materiál, který by neměl odpovídající parametry.
Byli jste pod dohledem úřadů, jako je Česká inspekce životního prostředí či firmy Diamo? S jakými výsledky?
Během realizace OVS proběhlo více než 300 kontrol, a to jak ze strany státního podniku Diamo coby jejího objednatele, tak i orgánů státní správy, konkrétně České inspekce životního prostředí a Obvodního báňského úřadu. Během žádné z těchto kontrol nebylo zjištěno, že by naše společnost navážela na OVS odpad. Dnes je v OVS už přes 80 legálních vrtaných a kopaných sond, žádná z nich žádný odpad neobjevila. Nelegální výkopy čtyři roky po našem odchodu z OVS nemá smysl komentovat. Za čtyři roky mohl do části OVS na soukromých pozemcích, v místech, kde jsme s budováním OVS museli skončit, kdokoli navézt cokoli. My jsme už do areálu neměli přístup. Od poloviny roku 2022 na haldě nejsme.
Odebrala Česká inspekce životního prostředí během let, kdy se oddělovací stěna budovala, vzorky materiálu?
Naše společnost budovala OVS od ledna 2014 do srpna 2022. Během této doby a ani nikdy poté ČIŽP neodebrala z OVS žádný vzorek. Je proto absurdní, že s námi ČIŽP vedla od září 2023 do dubna 2026 řízení pro podezření, že materiál OVS představuje odpad. Jenže tento materiál ČIŽP nikdy neodebrala a nezkoumala.
Nechali jste si sami zpracovat sondy či posudky materiálu, který se na haldě nachází?
Ano, nechali jsme na posouzení materiálu OVS a její odolnosti zpracovat 14 znaleckých posudků a odborných vyjádření, všechny hovoří o nezávadnosti jak pro životní prostředí, tak i z pohledu údajného odpadu a plní svůj účel.
Naopak tvrdíte, že posudky, které si nechala zpracovat Česká inspekce životního prostředí, jsou chybné. Proč?
Za prvé ČIŽP si nenechala zpracovat žádné posudky a ty, které používala, rozhodně vadné jsou. Jedná se o dva posudky, které ČIŽP dodala společnost Cresco&Finance a Diamo. V řízení pak vystupovali jako poškození, takže o nezávislosti těchto posudků nelze vůbec mluvit. Nedostatků v posudcích inženýrů Zdeňka Čížka a Jiřího Tylčera byla celá řada. Za zásadní považuji, že oba tito znalci své závěry nevykládali v kontextu současné právní úpravy, použili nesprávnou metodu testování, neodebrali z OVS reprezentativní vzorek, a pan Tylčer odval dokonce nikdy nenavštívil a materiál hodnotil pouze na základě fotografií na objednávku společnosti Cresco&Finance propojené personálně s firmou Ostravská těžební, která se už v té době soudila se státním podnikem Diamo o více než miliardu korun a dalších 700 milionů nárokovala jako ušlý zisk.
Neuvažovala Ridera po skončení zakázky na haldě o tom, že si objednáte sami nezávislé vzorkování prostoru?
Ale my jsme to udělali. A to z obrovského objemu materiálu z OVS, který jsme po sporech Ostravské těžební a Cresco&Finance s Diamem, na základě výzvy Diama, vymístili z pozemků Cresco&Finance. Dnes jsou to pozemky OKK Koksovny. Materiálu z OVS jsme nechali prozkoumat 50 tisíc tun. Posudky máme a byly celou dobu k dispozici i ve spisu ČIŽP. Celkem máme 14 posudků a posouzení, které pracují s obrovským objemem prověřeného materiálu.
Nachází se dnes podle Ridery v prostoru haldy materiál, který lze považovat za odpad?
V prostoru haldy je odpad z dolů a koksoven. Pokud jde o jiný typ odpadu, tak to spolehlivě nevíme, protože na odval nemáme už čtyři roky přístup.
Když je debata o tom, že místo předrceného kameniva, a tedy rozdrceného stavebního materiálu, skončil v haldě i materiál jako celé cihly či větší kusy stavebního materiálu, vysvětlete prosím laicky, jaký je rozdíl v tom, jestli se do stěny zaveze drť cihel a dalšího materiálu, nebo materiál celý?
Rozdíl je v procesu recyklace. Ta spočívá v tom, že demoliční a stavební odpad se naveze do třídící linky, v té se materiál protřídí, podrtí na frakce a zbaví nečistot, aby splňoval veškeré legislativní parametry, a tímto procesem se z odpadu stane recyklát, v našem případě stavební výrobek.
Ve svém vyjádření jste použili tvrzení, že „znevěrohodnění oddělovací vzdušné stěny mělo sloužit jako beranidlo v majetkovém sporu soukromých vlastníků se státem“. Jak jste na toto přišli a jak by znevěrohodnění samotné stěny mohlo pomoci vlastníkům při vyjednávání o ceně pozemků?
Jde o souboj s OKK Koksovny o pozemky nezbytné k dokončení sanace, jak to opakovaně popsal zejména státní podnik DIAMO. Společnost OKK Koksovny je vlastníkem skládky nebezpečného chemického odpadu (SCHO) na haldě Heřmanice. A společnost OKK Koksovny potřebuje, aby OVS byla nefunkční, a jejich skládka tudíž v ohrožení. Pak by mohli Diamu – čili státu – vytknout, že jím objednané sanační řešení nefunguje a z toho jednoduše vyvodit, že je stát povinen převzít a řešit SCHO. Aby se předešlo ekologické katastrofě, měl by podle nich stát převzít odpovědnost za SCHO a také za pozemky, které potřebuje pro výstavbu dalších oddělovacích stěn. Všechny stěny mají ochránit SCHO, přesto OKK prodej pozemků podmiňují penězi od státu a podle Diama navíc neúměrnou sumou.
Je podle vás tedy dnes oddělovací stěna úspěšným a fungujícím sanačním opatřením?
Jaký je současný stav OVS, nevíme, máme obavy, jestli ji opakované zásahy, kterých může být v současné době klidně už 100, nepoškodily, státní podnik DIAMO ale potvrzuje, že OVS plní svou funkci a je stabilní.
Souhlasila by Ridera s úplně novým, nezávislým a transparentním odběrem vzorků za účasti všech stran?
Po více než 80 legálních sondách k odběru vzorků a X nelegálních výkopech, které si dělá na pozemcích OKK Koksovny doslova kdekdo, by to bylo už skoro panoptikum. Nicméně je fakt, že OVS nám nepatří, takže o dalším vzorkování nerozhodujeme. Je potřeba si uvědomit, že po našem skončení bylo na stěnu navezeno velké množství neznámého materiálu. Nevím tedy, jakou vypovídací hodnotu by takový odběr měl. Dovedu si ale představit situaci, kdy Diamo odebere vzorky, otestuje a všechno bude v pořádku. Pak odeberou vzorky OKK Koksovny a zpochybní výsledky Diama. A tak to půjde stále dokola, dokud se stát s koksovnami nedohodne na výkupu jejich pozemků a převzetí jejich SCHO. Mezitím se utratí další státní peníze za válku znalců.
Opakovaně jste řízení vedené ČIŽP pro podezření ze spáchání přestupku označili za nezákonné. V čem tato nezákonnost spočívala?
My jsme například opakovaně navrhovali ústní jednání ČIŽP s renomovanými znalci s řádnými procesními doložkami, aby ČIŽP pochopila celou složitou problematiku. S námitkami a požadavky na korektnost a právní správnost postupu jsme se opakovaně obraceli také na MŽP. To nám dalo za pravdu například v tom, že není možné, aby ČIŽP ignorovala znalce a mezinárodní odborné instituce. Nezákonnost postupu ČIŽP pak spočívala především v tom, že nepořídila vzorky, nenařizovala ústní jednání, neprováděla navržené důkazy, nedodržovala zákonné lhůty, nevedla řádně správní spis, vydávala chybná dílčí procesní rozhodnutí, nerozlišovala mezi znalcem a svědkem, znaleckým posudkem a písemným důkazem. A bylo toho mnohem víc. K tomu všemu inspekce opakovaně žádala MŽP o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí, na které má podle zákona 60 dní. Spis proti nám nedokázala uzavřít ani po skoro třech letech.
Proč jste se obrátili na MŽP s žádostí o atrakci?
Na MŽP jsme se obrátili v průběhu správního řízení ČIŽP přibližně desetkrát, vždy s poukazem na nezákonný postup ČIŽP a s žádostí o zjednání nápravy ze strany MŽP, coby nadřízeného správního orgánu. Nakonec MŽP naší žádosti vyhovělo a řízení ČIŽP odňalo. Byli bychom pochopitelně rádi, kdyby se tak stalo už mnohem dříve - hned na základě první žádosti, ne až teď.
