Rokytská slať na Šumavě, jedno z nejmrazivějších míst v Česku.

Rokytská slať na Šumavě, jedno z nejmrazivějších míst v Česku. | foto: Sumava.eu

Senátní návrhy budou ničivé, obává se Brabec o osud národních parků

  • 61
Změny, které senátoři ve středu doplnili do zákona o ochraně přírody a krajiny, budou mít ničivé následky v národních parcích, tvrdí ministr životního prostředí Richard Brabec i ekologové. Pozměňovací návrhy podle nich odstraňují všechny dlouhodobé cíle ochrany přírody v parcích.

„Poslanci budou v příštích týdnech rozhodovat o tom, zda v České republice budeme mít v budoucnu stávající národní parky se zachovalou přírodou, nebo zda budeme ochranu naší nejcennější přírody deklarovat pouze na oko,“ uvedl Brabec v komentáři k senátnímu hlasování (více o jednání Senátu čtěte zde).

Ministr upozornil, že pokud by senátorská verze prošla Sněmovnou, ze zákona by vypadl dlouhodobý cíl chránit nerušený vývoj přírody na převážné části rozlohy národních parků. Bez něho by bylo možné postavit na nejpřísněji chráněných územích golfová hřiště, akvaparky nebo jinou zástavbu.

O zájmu developerů svědčí údaje z Českého statistického úřadu. Například na Šumavě a v Krkonoších probíhala v letech 2005 až 2015 podobně intenzivní výstavba bytů jako v okolí Prahy (více čtěte zde).

Brabcovi vadí také vypuštění 15letého moratoria na neměnnost zonace národních parků. „Vynětí moratoria dává prostor pro další možné pokračování mnohaletých sporů a konfliktů na Šumavě,“ obává se ministr.

Těžba dřeva, lov zvěře a výstavba přehrad v parcích

Na problém upozorňuje také Hnutí Duha. V tiskové zprávě vybralo nejproblematičtější návrhy Senátu, které z velké části prosadil senátor Jaroslav Větrovský (v Senátu je za hnutí ANO, jehož členem je i Richard Brabec, pozn. red.).

Patří sem například bod, který významnou část lesů národních parků převede do režimu trvalého hospodářského využívání, což by mimo jiné znamenalo zahájení těžby dřeva.

Další změna by umožnila výstavbu umělých vodních nádrží. Ty jsou přitom velmi nákladné a v rozporu s cílem chránit nerušený vývoj krajiny. Například se mluví o vzniku přehrady v Jizerském dole, který nyní spadá do druhé zóny Krkonošského národního parku (více o výhradách ekologů čtěte zde).

Změny senátora Větrovského také nařizují udržování asfaltových cest v místech vymezených pro divočinu a umožňují lov všech druhů zvěře.

Podle experta na ochranu přírody Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha senátoři schválili „zcela destruktivní návrhy, které jsou pro další fungování našich národních parků ničivé“. Upozornil, že horní komora odmítla dva a půl roku trvající práci ministerstva životního prostředí i kompromisní znění nových pravidel, které měly širokou podporu u poslanců.

Senátní stanovisko podpořil Zeman

Ekologové z Hnutí Duha se v tomto případě výjimečně shodnou s ministerstvem životního prostředí. „Existuje jen jediná cesta, jak naše národní parky zachovat v současné podobě a zároveň je více otevřít lidem. A tou je zamítnout celý senátní návrh a znovu odhlasovat novelu zákona ve znění, které odešlo ze Sněmovny a které již jednou poslanci odhlasovali ústavní většinou,“ navrhuje ministr Brabec.

Také předseda poslaneckého výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD) věří, že senátní změny ve Sněmovně neprojdou. „Vzhledem k tomu, že Sněmovna podpořila novelu zákona o ochraně přírody a krajiny větší než ústavní většinou, zůstávám optimistou a věřím, že v opakovaném hlasování se dolní komora opět postaví za ochranu nejcennějších částí naší přírody a jejich zachování pro budoucí generace,“ řekl.

Hlasování ve Sněmovně přesto nemusí být úplně jednoznačné. Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek ohlásil, že by mohl navštívit jednání dolní komory a podpořit senátní verzi zákona. „Projevil názor, že pokud by to bylo třeba, tak by za tento zákon do Sněmovny šel ztratit hlas,“ prohlásil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) po setkání s hlavou státu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video