Kvůli nároku na peníze od státu se má po přijetí superdávky víc posuzovat příjem i majetek žadatelů. Pobíraná částka by se mohla zvýšit o bonus za práci.
Kdo nebude mít šanci žádat o „superdávku“Členové domácnosti nemají nárok na dávku, pokud souhrn všech peněžních prostředků ve vlastnictví všech členů domácnosti přesahuje a) 200 000 Kč u jednočlenné domácnosti nebo částku 200 000 Kč navýšenou o 50 000 Kč za každého dalšího člena domácnosti u vícečlenné domácnosti, pokud některý člen nebo členové domácnosti mají ve vlastnictví nebo podílovém spoluvlastnictví celou stavbu pro bydlení nebo pozemek, jehož je stavba pro bydlení součástí, nebo b) 400 000 Kč u jednočlenné domácnost nebo částku 400 000 Kč navýšenou o 100 000 Kč za každého dalšího člena domácnosti u vícečlenné domácnosti, pokud některý člen nebo členové domácnosti nemají ve vlastnictví nebo podílovém spoluvlastnictví celou stavbu pro bydlení nebo pozemek, jehož je stavba pro bydlení součástí. Zdroj: návrh, který podpořil výbor pro sociální politiku |
Za nejslabší prvek celé superdávky označil při předchozím projednávání superdávky stínový ministr práce a sociálních věcí za ANO Aleš Juchelka právě majetkové testování žadatelé o superdávku.
Za problematické označil to, že majetkovým testem třeba neprojdou ti, kdo dostávají důchod na účet, ale na superdávku dosáhnou ti, kteří mají stejně peněz, ale šetří si je doma pod polštářem.
Při majetkovém testu žadatelů se bude hodnotit, kolik má domácnost aut, nemovitostí nebo kolik má na účtech.
Osaměle žijící člověk bydlící v nájmu smí mít naspořeno maximálně 400 tisíc korun, aby se mohl o superdávku zajímat.
Za každého dalšího člověka bude moci mít domácnost v nájmu našetřeno maximálně o 100 tisíc korun navíc, aby na superdávku dosáhla.
Obavy z reformy dávek vyjádřily ve středu ráno před Sněmovnou desítky mladých lidí, řada z nich byli sociální pracovníci.
„Připravovaná reforma dělí lidi nesmyslně na zranitelné a nezranitelné. Nastavuje normativy, které neodpovídají realitě,“ řekl zástupce pořadatelů. Podle protestujících budou nejhorší dopady Jurečkovy reformy na ty nejzranitelnější osoby.
Dlouhodobě nemocné žadatele o dávky má posuzovat ještě posudkový lékař
Výbor pro sociální politiku podpořil ve středu návrhy poslankyně opozičního hnutí SPD Lucie Šafránková, aby posudkový lékař po 380 nebo 730 dnech přezkoumával zdravotní stav těch, kteří jsou v evidenci Úřadu práce.
„Jedná se o to, že lidé, kteří jsou v dlouhodobé pracovní neschopnosti, se musí také podrobit přezkoumání zdravotního stavu,“ řekla Šafránková.
„Dáváte další práci posudkovým lékařům,“ podivovala se nad tím poslankyně druhého opozičního hnutí ANO Jana Pastuchová.
„V praxi nefunguje kontrola zdravotní způsobilosti klientů Úřadu práce,“ hájil úpravu lidovecký šéf výboru pro sociální politiku Vít Kaňkovský.
Efektem revize sociálních dávek bude podle ministra práce a sociálních věcí Marian Jurečky to, že třetině lidí se proti dnešku dávka zvedne a třetině by naopak měla klesnout. Na podporu by ale díky spojení příspěvků do jednoho mělo dosáhnout víc lidí, kteří dosud peníze od státu nepobírali, protože si o některou z dosavadních dávek nežádali.
Novou superdávku budou poslanci schvalovat na schůzi Sněmovny, která začne 4. března. Poslanci budou při závěrečném hlasování rozhodovat o zhruba pěti desítkách pozměňovacích návrhů.
Týkají se například rozšíření okruhu zranitelných osob. Výbor nepodpořil ve středu návrhy, aby za zranitelnou osobu byl považován i osamělý rodič s dítětem do 10 let. Podle koalice by to bylo příliš drahé, a proto se podle něj koalice přiklonila k tomu, aby za zranitelného byl považován osamělý rodič s dítětem do sedmi let. „Rodič desetiletého dítěte může chodit do práce a takové dítě už může chodit samo do školy,“ řekl iDNES.cz ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Poslankyně ANO Jana Hanzlíková navrhuje rozšířit seznam zranitelných osob o osoby v prvním stupni invalidity a osoby v dlouhodobé pracovní neschopnosti delší než šest měsíců. Její kolega Igor Hendrych spolu s dalšími poslanci z ANO navrhl, aby mezi zranitelné byly zařazeny také osoby starší 55 let, pokud po dobu 35 let aktivně participovaly v systému důchodového pojištění. Podle Lucie Šafránkové z SPD by za zranitelné osoby měli být automaticky považováni lidé nad 65 let.
Ve hře je hlídačkovné pro matky vysokoškolačky ve výši třetiny minimální mzdy
Vládní poslanci navrhli rozšíření okruhu vysokoškoláků s nárokem na sociální stipendium i zavedení nové dávky matkám-studentkám na hlídání jejich malých dětí v částce třetiny minimální mzdy.
Výše minimální mzdy je nyní 20 800 korun, výše hlídačkovného by tedy byla 6 933 korun.
Původně mohlo být hlídačkovné v úplně jiném zákoně. Poslanci minulý týden schválili novelu vysokoškolského zákona bez „hlídačkovného“ pro vysokoškolačky s malými dětmi. Sociální příspěvek studentkám na hlídání malých dětí, který navrhovali lidovečtí poslanci, z novely vysokoškolského zákona vyškrtl Senát.
„Znamenalo by to vyplácení čtvrt miliardy korun z rozpočtu vysokých škol,“ řekl poslancům senátor Jiří Růžička.
