Ministerstvo naproti tomu dobře zvládlo začleňování ukrajinských žáků do českých škol a zajistilo, aby ukrajinští žáci mohli v ČR uplatnit své právo na vzdělání.
Ministerstvo kritiku ze strany NKÚ ohledně kvality vzdělávání odmítlo.
Kontrola měla zjistit, zda peníze určené na projekty podpory hodnocení a řízení vzdělávací soustavy regionálního školství vynaložilo ministerstvo zejména v letech 2019 až 2024 účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy. Peníze na projekty putovaly ze státního rozpočtu i z evropských fondů. NKÚ uvádí, že 507 milionů vynaložilo ministerstvo neúčelně a nehospodárně vynaložilo dalších 1,3 milionu korun na Informační systém vzdělávání.
Digitalizace pasů a víz přinesla místo pomoci duplicitní práci, zjistil NKÚ |
„Kvalita vzdělávání se nezvýšila a žáci v klíčových kompetencích, jako je matematika, čtení a přírodověda, stagnují, nebo se dokonce zhoršují. To ukazují mezinárodní šetření i zprávy České školní inspekce,“ stojí ve zprávě NKÚ.
Projekty na řízení vzdělávání byly podle NKÚ splněny formálně, ale k praktickému využití téměř nevedly. Jako příklad uvádí Průvodce strategickým a akčním plánováním.
Nejsledovanější video, které bylo jeho součástí, mělo 537 zhlédnutí, přičemž škol v Česku je asi 11 000. „Nízká sledovanost dokládá nález NKÚ, že projekt nepřispěl ke zlepšení kvality vzdělávání ve školách a prostředky byly vynaloženy neúčelně,“ stojí v tiskové zprávě.
Mluvčí MŠMT Ondřej Macura na dotaz ČTK uvedl, že měření úspěšnosti projektů počtem shlédnutí videí na sociálních sítích je nerelevantní a úplně ignoruje výsledky českých žáků v mezinárodních testech PISA i vysokou angažovanost učitelů.
Letošní rozpočet neodpovídá realitě, některé výdaje jsou podhodnocené, tvrdí NKÚ |
Ve veřejné zakázce Informační systém vzdělávání o celkové hodnotě 27,4 milionu korun ministerstvo podle NKÚ porušilo zákon o zadávání veřejných zakázek. Uzavřelo dodatek ke smlouvě, kterým porušilo zákaz podstatné změny ve veřejné zakázce, a na jeho základě uhradilo dodavateli 1,3 milionu korun. Peníze byly určeny na detailní návrh implementace rozšiřující funkce systému, ale ministerstvo ho stejně nevyužilo.
V případě veřejných zakázek mluvčí rovněž odmítl porušení zákona. Výdaje na informační systémy byly podle něj nezbytné a podložené důkazy. „Ministerstvo navíc zdůrazňuje, že díky uplatněným sankcím vůči dodavateli ušetřilo státu 7,7 milionu korun, čímž naplnilo roli řádného hospodáře,“ dodal.
Úřad prověřil i 227 milionů korun poskytnutých v letech 2017 až 2022 na hodnocení kvality škol. Zde podle něj stát vynaložil peníze účelně, protože tento projekt přinesl konkrétní výsledky a tyto výsledky přispěly k systémovým změnám v hodnocení škol. Ministerstvo využilo některé závěry projektu například při tvorbě zákonů nebo při reformě přípravy pedagogů.
NKÚ také dospěl k závěru, že ministerstvo vynaložilo účelně a v souladu s předpisy peníze na začleňování dětí ukrajinských uprchlíků před válkou. Na podporu tohoto začleňování poskytlo ministerstvo v letech 2022 a 2023 ze státního rozpočtu celkem víc než 460 milionů korun. „V procesu poskytování dotací nezjistil NKÚ pochybení. MŠMT vynaložilo prostředky účelně a v souladu s právními předpisy,“ uvedl NKÚ.
„Výsledky kontroly ohledně začleňování ukrajinských žáků na českých školách naopak vítáme a je to důkaz, že české školství, a tedy hlavně čeští učitelé a všichni další zaměstnanci škol, v této mimořádně složité výzvě uspěli,“ uvedl mluvčí MŠMT.
