Mozky, myši a miliardy. V polích u Prahy se hledá lék na AIDS i leukémii

  10:06
Ještě před třemi lety široko daleko rostlo jen obilí, dnes se oblasti kolem Vestce a Dolních Břežan přezdívá české „Sillicon Valley“. Na zhruba pěti čtverečních kilometrech roste největší laser na světě a jen o kus dál se stahují špičkoví vědci z Česka i ze zahraničí do nového biotechnologického a biomedicínského centra BIOCEV. Bádají zde o funkcích genů i příčinách nemocí.
Biomedicínské centrum BIOCEV (30. 6. 2016)

Biomedicínské centrum BIOCEV (30. 6. 2016) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Jedna ze tří červeno-šedých budov na okraji obce Vestec, v nichž od začátku letošního roku sídlí biotechnologické a biomedicínské centrum BIOCEV, slouží jako domov pro tisíce černých myší. Sídlí zde České centrum pro fenogenomiku, v němž tým Radislava Sedláčka zkoumá geneticky modifikované „myší modely“, jinými slovy, myši, do nichž vědci vpravili informativní mutaci (zmutovaný gen, pozn. red.), například z člověka, aby mohli sledovat její účinky na tělesné funkce.

„Naším největším cílem je poznat funkci všech genů. Ne u myši - ta je pro nás spíše nástrojem - ale u všech savců včetně člověka. Může to být překvapivé, ale přes devadesát procent genů myši je shodných s těmi lidskými. Proto je pro nás myš ideální model. Geneticky upravený myší model tak může poskytovat unikátní možnost studia změněného genotypu,“ vysvětluje Sedláček, zatímco procházíme do podzemních pater určených pro chov hlodavců.

Představa, že si vědci pokusná zvířata jednoduše nakupují ve zverimexu, by byla mylná. Získat standardizovaný myší model je totiž doslova věda. Aby byly výsledky vědců z BIOCEVU srovnatelné s obdobnými pracovišti po celém světě, je nutné sjednotit výchozí podmínky podle domluveného standardu. Myšky musí být identické a jejich prostředí sterilní.

Příchozí proto musí před vstupem do laboratoří projít kompletní očistou v klasické i „vzduchové“ sprše a obléct se podle přesně daných pravidel do sterilního oděvu, jakéhosi „skafandru“.

Celkem v centru může být umístěno asi padesát tisíc laboratorních hlodavců. Při debatě přichází řeč i na etickou otázku pokusů na zvířatech. „To je velké téma. Já si nedovedu představit, že bychom prováděli výzkum bez modelového organismu. Dostali bychom se do doby před několika staletími. Musí se samozřejmě dbát na to, aby zvířata netrpěla a aby měl výzkum smysl. Nemá smysl dělat experimenty na zvířatech kvůli kosmetice. Lidské zdraví je ovšem důležité,“ domnívá se Sedláček. „Když budeme znát funkci všech genů, můžeme mnohem lépe vyvíjet nové terapie lidských chorob,“ dodává.

Vědce nelákáme na peníze, ale na přístroje

Jen výstavba tohoto „myšího“ centra fenogenomiky vyšla na čtvrt miliardy korun. Celkem na velkolepý projekt BIOCEV, tedy společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, připutovaly v uplynulých dvou letech dvě miliardy z evropských dotací. Zbylých tři sta milionů zaplatila vědecká pracoviště sama.

Vývoj zubu a rakovina

Úspěch nedávno oslavil mladý vědec Jan Procházka, který s dalšími kolegy odhalil, že zárodečné buňky zubu v ústech se pohybují a chovají podobně jako buňky zhoubných nádorů.

Výzkum ukázal, že prekurzorové epitelové buňky předurčené k tvorbě stoliček se od počátku nevyvíjí na místě budoucího zubu, jak se doposud vědecká komunita domnívala, neboť do své cílové destinace migrují až během vývoje.

Migrace během embryonálního vývoje, při níž dochází k určení budoucího umístění zubů v čelisti, v mnoha ohledech připomíná chování buněk invazivních nádorů. Hlubší porozumění tomuto mechanismu tak může mít zásadní význam i pro studium tvorby nádorů a jejich invazivního šíření.

Právě nutnost financování dotacemi byla důvodem, proč BIOCEV nevznikl v Praze, nýbrž těsně za jejími jižními hranicemi. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, z něhož prostředky pocházely, se totiž na „bohatou“ metropoli nevztahoval. Centrum, do něhož se vědci začali stěhovat od počátku roku, bylo slavnostně oficiálně otevřeno v polovině června.

Ředitel centra Pavel Martásek spolu s vedoucími pěti výzkumných programů se snaží na pracoviště kromě tuzemských expertů přitáhnout také maximum kvalitních zahraničních vědců. V současnosti tvoří cizinci asi třetinu ze čtyř set zaměstnanců BIOCEVU. Nejčastěji přicházejí z Číny, Austrálie, Kanady, Francie, Ukrajiny, Polska či Německa. „Platově nemůžeme konkurovat některým zahraničním pracovištím. Když ale mladý vědec vidí nejmodernější přístrojové vybavení, které na původním pracovišti neměl, tak to pro něho je mnohdy důležitější než pár tisíc dolarů rozdílu ročně,“ domnívá se ředitel.

Vědci zde mají možnost pracovat na laboratorních přístrojích v hodnotě rodinného domu. Některé přístroje jsou tak vytížené, že na nich běží provoz téměř 24 hodin denně. Příkladem je takzvaný hmotnostní spektrometr, přístroj zabírající celou jednu místnost, který dokáže analyzovat vzorky s vysokým rozlišením. Pracovat s ním přijíždějí akademici i firmy z celého Česka.

BIOCEV je koncipován především jako centrum základního výzkumu, Martásek má ovšem ambice i v oblasti praktického využití výsledků. „Mou inspirací je Izrael, protože tam z rozpočtu jde na vědu stejné množství peněz na obyvatele jako v Česku a výsledky jsou výrazně lepší, zvláště pak v patentech. Tamní vědci myslí jinak, přemýšlejí, jak výsledky bádání využít. Právě o praktičtější pohled na výzkum nyní usilujeme také,“ říká Martásek.

„Já jako lékař mám samozřejmě ambici, abychom byli schopni přijít s něčím, co bude přínosem v praxi. Naše centrum může výrazně přispět k designu nových léčiv,“ dodává.

Nápady se rodí i na chodbě

Výhodou velkého vědeckého centra je podle Martáska koncentrace mnoha „mozků“ pod jednou střechou. Jejich práci posouvá dopředu už samotný fakt, že se dennodenně potkávají na chodbách nebo v jídelně a vytvářejí tak nové spolupráce. „Například profesor Stopka a profesor Král nyní podávají společný grant. Rozjeli zde spolupráci, ze které budou jistě zajímavé výsledky,“ věří.

Právě zmíněný Tomáš Stopka s Vladimírem Králem v současnosti pracují na vývoji léčiva proti leukémii a dalším hematologickým onemocněním. „Zabýváme se patogenezí (mechanismus vzniku nemocí, pozn red.). Pokud se velmi dobře rozumí patogenezi, je možné vyvinout účinné léky,“ vysvětluje vědec, který současně stále působí v praxi jako hematolog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„V BIOCEV je široké spektrum biomedicínských laboratoří. Jedna z nich se zabývá například vrozenými dětskými syndromy. Cílem je zjistit, který gen je postižen a jakým způsobem by se to dalo řešit, jak dítě dál léčit,“ vysvětluje Stopka významné propojení laboratoří s nemocniční praxí.

„Stává se, že se zde zabýváme například novorozenětem postiženým určitým syndromem. Zjišťujeme, který gen je postižen a jakým způsobem by se to dalo řešit, jak dítě dál léčit,“ vysvětluje Stopka propojení laboratoří BIOCEV s nemocniční praxí.

Jeho kolegyně, Zora Mělková, studuje virus HIV, další vědkyně Gabriela Pavlínková se zase zabývá vlivem diabetu těhotné ženy na její plod. „Matky diabetičky mají desetinásobně zvýšené riziko mít poškozený plod s vrozenými vadami srdce, s defekty nervové trubice, nebo se syndromem kaudální regrese (vývojová vada postihující dolní konec páteře, pánev a nohy, pozn. red.). Nás zajímá, proč tyto poruchy vznikají a jaká by byla možná preventivní opatření, aby se jim předešlo,“ vysvětluje Pavlínková.

„Popsali jsme jeden transkripční faktor (protein regulující odpovědi organismu na nedostatek kyslíku, pozn. red.), který v diabetu může ovlivnit vývoj plodu. Tím se aktuálně zabýváme,“ přibližuje vědkyně.

Přelomový objev trvá roky

Z laboratoře doktorky Pavlínkové putujeme dál, tentokrát za týmem Vladimíra Hampla, který si v posledních měsících užívá mezinárodní úspěch. Ve střevech činčily objevil organismus bez mitochondrií, ačkoli byla vědecká obec poslední dvě desetiletí přesvědčena, že jsou tyto „buněčné elektrárny“ v jisté formě obsažené v každém organismu. „Dalo to hodně práce, protože ukázat neexistenci něčeho v principu nejde,“ podotýká Hampl

Vladimír Hampl (vlevo) objevil unikátní organismus bez mitochondrií. Dosud se mělo za to, že mitochondrie obsahuje každá buňka (30. června 2016)

A jak vlastně takový přelomový objev probíhá? Není to prý otázka dnů ani měsíců. „Je to dlouhý proces. Prvních pět let jsme mitochondrii hledali. Pak jsme si řekli, že tam možná není. A dalších pět let trvalo se přesvědčit, že tam opravdu není,“ popisuje Hampl (více o objevu čtěte zde).

Nakonec klepeme na dveře laboratoře Zdeňka a Marty Kostrouchových, kteří se zabývají studiem evoluce bezobratlých živočichů, medúz, jim příbuzných organizmů a hlístic. „Věnujeme se mechanismům, které podmiňují vznik nádorů a chování nádorových buněk,“ vysvětluje Kostrouch. Pro medúzy a další bezobratlé organismy, které jsou předmětem jeho výzkumu, jezdí až na pobřeží Portorika. Tyto živočichy pak tým pro účely výzkumu geneticky modifikuje. Na pracovišti proto platí zvýšená pravidla bezpečnosti.

„Jsme schopni poznat nejenom tu přírodu, která existuje, ale i tu, kterou by mohl někdo s kriminálními úmysly vytvořit. Důležité je znát podstatu věci,“ uzavírá Kostrouch.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Agrofertu kontrolují kalhotky, zda tam zaměstnankyně nemají řízek, řekl Babiš

20. března 2024  17:05

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš na tiskové konferenci popřel, že by v holdingu Agrofert byli...

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

Kamion s pěti sty selaty se na Znojemsku převrátil na bok, sto jich uhynulo

28. března 2024  12:11,  aktualizováno  13:42

Kamion s nákladem pěti stovek selat se dnes dopoledne převrátil na bok v Hostěradicích na...

Věk odchodu do důchodu se bude muset podle prezidenta zvyšovat

28. března 2024  5:55,  aktualizováno  13:42

Na nutnosti zvyšovat věk odchodu do důchodu se podle prezidenta Petra Pavla shodli účastníci...

Proruskou špionážní síť vyšetřují i Poláci, spolupracují s Českem

28. března 2024  13:06,  aktualizováno  13:39

Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům...

Při sporu s expartnerem jí zabil syna. Není to žádný vrah, řekla žena soudu

28. března 2024  13:22

Za původce sporu mezi dvěma muži, při kterém byl loni v květnu v Mostě smrtelně pobodán čtyřletý...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...