Příslušný návrh zákona schválila v květnu vláda, pokud projde Sněmovnou, mohli by první řemeslníci projít zkouškami v lednu 2027. Garantem zkoušky by mělo být právě ministerstvo průmyslu nebo zemědělství. Řemeslníci by ve třech částech zkoušky prokazovali své praktické i teoretické znalosti. Osvědčení by mohli získat nejdříve po absolvování minimálně pětileté praxe.
„Chceme tím zároveň ukázat, že příslušnost k nějakému řemeslu je něco, na co může být člověk hrdý,“ řekl k návrhu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Jeho resort předpokládá, že by zkouškou v prvních pěti letech mohly projít přibližně dva tisíce zájemců ročně. Náklady na její složení ministerstvo vypočítalo odhadem na třicet tisíc korun.
Školka, kde má řemeslo zlaté dno. Malí dělníčci zatloukají hřebíky i řežou pilou |
„Samotná zkouška se bude konat před zkušební komisí složenou ze zástupců hospodářské či agrární komory, profesních společenstev, případně také ze zástupců středních, vyšších odborných či vysokých škol a z dalších odborně zdatných osob,“ upřesňuje prezident Cechu obkladačů a viceprezident Hospodářské komory ČR Roman Pommer.
„Razítko nepotřebuju“
O možnosti využití však někteří řemeslníci pochybují. „Nejsem si úplně jistý, k čemu by mi to bylo, možná by to mělo smysl u nějakých mladých kluků. Ale abych se nechal zkoušet nějakým úředníkem z ministerstva a jel kvůli tomu do Prahy, navíc za 30 tisíc, to mi tedy smysl opravdu nedává,“ řekl iDNES.cz tesař Vladimír z Liberce. „Tesařinu dělám přes 40 let, mám pouze učňák, ale neustále hledám nové způsoby, jak něco zjednodušit či zlepšit při stavbě domů. Razítko na to opravdu nepotřebuju,“ dodal.
Odborníci na školství o návrhu říkají, že by sice mohl zatraktivnit řemesla, ale zároveň pochybují, že by mohl zlepšit situaci u nematuritních oborů. „Sama o sobě (zkouška) neřeší hlavní problémy odborného vzdělávání, tedy nerovnoměrnou kvalitu škol, zastaralé vybavení dílen, nedostatek kvalitních učitelů či rozdílnou kvalitu praxí,“ míní analytička vzdělávací organizace EDU IN Nikola Šrámková.
Dělám s žáky emoční inventuru. Nechci stres, říká kantorka roku. Učí latinu |
Zároveň však dodává, že by mohla být zkouška užitečná, pokud bude skutečně ověřovat vysokou odbornou úroveň řemeslníků a budou ji respektovat jak sami pracovníci, tak zákazníci. Pro uchazeče by pak mohlo být atraktivní, že by měli jasný profesní růst.
Podle předsedy Unie školských asociací Jiřího Nekudy má odborné školství opravdu problém se získáváním nových uchazečů na řemeslné obory, mistrovská zkouška to však nezmění. „U nás neprobíhá boj o práci nebo zakázky, ale boj o to nějakého kvalitního nebo vůbec nějakého řemeslníka získat. Pokud se český člověk rozhoduje, komu svěřit zakázku, rozhoduje se podle doporučení od známých či referencí a titul mistra v tom nebude hrát nějakou významnou roli,“ říká.
Zedník i vinař
Získání mistrovské zkoušky je možné třeba v Německu, Rakousku, Francii, Norsku či Polsku. V těchto zemích je osvědčení uznáno úřady i zaměstnavateli. V Evropě je mistrovská kvalifikace zpravidla uzákoněna jako součást školského zákona.
Odliv mozků z Česka: vědci mizí v cizině, zpět nechtějí. Pomohou Plagovy změny? |
„Zavedení mistrovské zkoušky nastaví vyšší standard odbornosti, na který se zákazníci mohou spolehnout. A nepochybně to vrátí těm nejlepším řemeslníkům prestiž, kterou si právem zaslouží,“ míní prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček (ODS).
Podle prvního návrhu by mohli zkoušku skládat lidé působící ve 48 oborech. To se týká například houslařů, kadeřníků, kameníků, zedníků, kamnářů, krejčích, kuchařů či obuvníků. Pod ministrem zemědělství se objevují také obory jako florista, řezník, včelař či vinař.
