Zatímco monarchie mají své korunovační klenoty, vysoké školy si hýčkají svoje insignie. Rektorské řetězy či žezla mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu. Zároveň jsou většinou ze zlata a stříbra a vytvářeli je ti nejlepší umělci své doby. Vyjma časů slavnostních ceremoniálů akademické obce je tak univerzity uchovávají v trezoru.
Jak zjistila MF DNES, o prvním rektorském řetězu Vysoké školy ekonomické v Praze to neplatí. Objevil se totiž na internetovém aukčním serveru s vyvolávací cenou 18 tisíc korun. Jakmile se škola dozvěděla, že někdo prodává její klenot, začala vyšetřovat, kdy jí ze sbírek zmizel.
Dle expertů je ale u takto neobvyklého artefaktu nejpravděpodobnější vysvětlení, že ho někdo prostě ukradl. Jde přitom o původní řetěz z padesátých let minulého století. Nynější rektorka VŠE Hana Machková nyní na hrudi nosí jiný. I proto nejspíše zmizení šperku začala škola řešit až ve chvíli, kdy se objevil v aukci.
„VŠE se rozhodně bude snažit kontaktovat majitele a situaci prověřit. Nastane-li situace v průběhu vlastního šetření, která bude naplňovat podstatu trestného činu, obrátíme se na policii,“ reagovala na dotaz MF DNES mluvčí VŠE Martina Mlynářová.
Pětaosmdesáticentimetrový řetěz z pozlaceného stříbra nese medaili, na které jsou vyryté letopočty 1949 a 1953. A také původní název VŠE – Vysoká škola politických a hospodářských věd. Jde tak o první rektorskou insignii, kterou škola měla, z půl kilogramu drahých kovů.
MF DNES kontaktovala také provozovatele aukčního serveru, na kterém se klenot objevil. Ten se odpovědnosti zříká.
„Řetěz není náš. Dražíme ho pro klienta. A ve smlouvě všichni naši zákazníci podepisují, že předměty jsou jejich a nepocházejí z trestné činnosti. Na trhu s uměním se například pohybuje i řada obrazů, které dříve visely někde na ministerstvech, jsou na nich vidět místa po stržených štítcích. Vše prověřovat nemůžeme,“ konstatoval Roman Veselý z firmy Aurea Numismatika, která aukční portál provozuje.
Zájem policie o internetové aukce ovšem není nic nového. V minulosti v několika případech zabavovala historické předměty, které kvůli své unikátnosti musely být kradené. Nejkřiklavější byl případ státovky v nominální hodnotě 5 000 korun vytištěné ve Vídni v roce 1919. Ta to před lety dotáhla až na příhoz 1,8 milionu korun.
Podle expertů jde o nejvzácnější české platidlo vůbec. Krátce po obřím příhozu ale aukci policie stopla. Ukázalo se totiž, že šlo o prvorepublikovou státovku ukradenou z olomouckého Vlastivědného muzea. Pokušení zlodějů je o to větší, že v posledních letech ceny bankovek, mincí či medailí v aukcích šplhají k rekordním hodnotám. Za některé z nich běžně sběratelé platí statisíce.
Experti jsou v šoku
Rektorský řetěz je nyní součástí velké numismatické aukce, kterou Aurea pořádá dvakrát ročně. A insignie VŠE v ní i po dotazech MF DNES nadále zůstává. Zatím to tak pořád vypadá, že si ji 18. května bude moci zájemce pořídit.
Experti jsou něčím takovým naprosto překvapeni. „Je to velice neobvyklé. Takové insignie jsou vytvářeny nejlepšími umělci své doby. Mají velkou historickou i kulturní hodnotu. Uchovávají se v trezorech. Škola by se těžko řetězu sama zbavovala,“ uvedl historik z Masarykovy univerzity Josef Šaur.
I Masarykova univerzita podle něj má insignie, které se dnes nepoužívají. Školu nesoucí jméno prvního československého prezidenta totiž komunisté v roce 1960 přejmenovali na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně. A tak se měnila medaile visící na rektorském řetězu, který škole původně Masaryk daroval, aby na něm nebylo jeho jméno. „Dnes je na řetězu původní medaile. Ta, která sloužila do revoluce, je asi v archivu,“ dodal Šaur.
Zato Karlova univerzita po svých původních insigniích pátrá už sedmdesát let. V roce 1945 zmizela univerzitní žezla, medaile, zakládací listiny a další archiválie. Němci se část univerzitního pokladu během války pokusili odvézt před postupující frontou do bezpečí. Stopy vlaku s pokladem ale končí na vybombardovaném plzeňském nádraží. „Občas se objevují indicie, že poklad nemusel odjet vlakem z Prahy do Plzně, kde měl být zničen,“ popsal prorektor Karlovy univerzity Jan Royt.
V minulosti se mluvilo o řadě štol a jezer v Bavorsku či Rakousku, kde by mohly být artefakty ukryty, ale nikdy se nic nenašlo. „Můžeme doufat, ale já nevěřím, že se ještě někdy poklad najde,“ dodal Royt. Po roce 1989 by už podle něj nikdo neměl důvod poklad ukrývat a veřejně prodat se ho nikdo nepokusil. Dnes se používají při univerzitních ceremoniálech žezla z konce 19. století.
