„Myslím, že ta opatření jdou správným směrem, nicméně osobně bych si představoval, že v horizontu deseti let výrazně zrychlí. V tuto chvíli to spíš prezentuje potenciál projekčních kapacit, jako je výstavba nádrží v krajině,“ řekl rektor. Do budoucna by se podle něj mělo jednat rychleji a navýšit potřebné peníze.
Ministerstvo zemědělství oznámilo, že bude letos chtít navýšení rozpočtu o dvě až 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy. Úřad loni podle ministra Miroslava Tomana dal na opatření proti suchu 13,7 miliardy korun. Podpořil například obnovu 387 rybníků za 1,25 miliardy korun, vznikl tak zásobní prostor na 2,5 milionu metrů krychlových vody.
Nejsou lidi
„V tuto chvíli nemáme ani dost lidí - stojí se fronty u projektantů. Když budu chtít rybník, tak se budu muset postavit do fronty a řekne mi, že za rok za dva bude mít čas,“ dodal Sklenička. Podle něj je třeba zvýšit počet autorizovaných projektantů, kteří se budou problematice věnovat.
Sklenička podporuje záměr ministerstva na snižování výměry jednotlivých plodin na polích maximálně na 30 hektarů. Podle něj jde o rozumný kompromis, i když někteří zemědělci tvrdí, že se jim budou zvyšovat hektarové náklady. Podle některých ekologických organizací zase jde o nedostatečné zmenšení lánů pšenice nebo řepky.
S ministerstvem nyní univerzita spolupracuje na predikcích, jak bude vypadat situace ohledně sucha v roce 2050. Na tu je třeba projektovat opatření v krajině, nikoliv dohánět vodní dluh minulosti nebo současnosti, řekl rektor.
Vládní kroky kritizuje kromě Hnutí Duha například česká odnož klimatického hnutí Extinction Rebellion, která je nepovažuje za efektivní. Místo stavění nových přehrad chtějí chce více projektů zadržujících vodu v půdě. Ministři zemědělství i životního prostředí Toman a Richard Brabec ale říkají, že je nutné mít jak projekty pro zvyšování kapacity půdy, tak přehrady pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
