Na téma bezpečnosti mluvil premiér Petr Fiala také v rozhovoru pro Rádio Impuls. Podle něj právě dochází k obrovské změně mezinárodního řádu. „Nežijeme v bezpečném světě. Vidíme, co se děje na Blízkém východě a kousek od nás na Ukrajině. Rusko se netají svými mocenskými ambicemi,“ pronesl.
Opozice dlouhodobě kritizuje nákup amerických stíhaček F-35. Vládě vytýkají, že místo do základních potřeb pro vojáky, jako je například oblečení, investuje Česko právě do stíhaček.
Fiala kritizoval naopak opozici za to, že v době, kdy bylo hnutí ANO u vlády, nemodernizovalo armádu. Česko podle něj mělo investovat více peněz do armády už od roku 2014, kdy Rusko napadlo Krym.
Nákup stíhaček F-35
|
„Děláme rozhodnutí ve spolupráci s armádou a na základě odborných stanovisek. Posilujeme naší obranu. Ochrana vzdušného prostoru je jeden ze základních úkolů, který armáda musí mít. Právě nákup F-35 vyplynul z debaty s armádou,“ dodal.
Za nákupem stíhaček si stojí. „Evropa nemá k dispozici žádné výrobce stíhaček páté generace. Není to jen letadlo, ale celý obranný systém a odpovídá to potřebám naší armády na desítky let dopředu,“ doplnil.
Ministerstvo obrany v reakci na Trumpovu zahraniční politiku uvedlo, že americká vláda by do letounu jako takového nemohla na dálku zasahovat.
Lze podle něj ovšem omezovat přístup například ke kryptografickým klíčům, což by zkomplikovalo provoz. Na dálku nelze vypnout ani software, pouze omezit jeho rozvoj tak, že výrobce neposkytuje aktualizace.
Zvažujete vstup do armády?
„Nicméně nepředpokládáme, že by Spojené státy americké záměrně svým aliančním partnerům znemožňovaly využívání techniky. Byly by samy proti sobě,“ uvedlo ministerstvo. Situaci resort sleduje, ke znepokojení ale v současnosti nevidí důvod. Nákup postupuje podle harmonogramu, smluvní strany ho plní podle plánu, dodal úřad.
Armáda potřebuje lidi, nábory se ale nedaří
Zatímco politici jednají o nákupu nové vojenské techniky, otázkou zůstává, zda bude dostatek lidí, kteří by ji v budoucnu mohli využívat. Armádě totiž chybí personál již nyní.
„Děláme vše, co můžeme v rámci stávajícího systému a snažíme se odstranit problémy na naší straně. Pravda ale je, že na nové cíle budeme potřebovat asi o 7 500 lidí více. To znamená, že při současné naplněnosti se musí armáda posílit asi o 14 000 lidí, což je téměř 60 procent současných hodnot,“ uvedl Řehka.
„A je otázka, jestli při současném modelu armády, která byla budovaná na expediční operace a ne na přímý konflikt vysoké intenzity a kolektivní obranu, je to možné a jestli nebude třeba systém nějak měnit. Ale na to musí být společenský a politický konsensus,“ dodal Řehka s tím, že jde o rozhodnutí na delší dobu.
Nábor do armády nejde podle plánu, přiznal Řehka. Podmínky nelákají |
K začátku loňského roku čítal resort obrany 27 826 vojáků z povolání a 4 266 členů aktivních záloh. V samotné armádě je ale podle dřívějšího Řehkova vyjádření asi 24 000 vojáků. Podle plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30 000 vojáků z povolání a 10 000 příslušníků aktivní zálohy. Nové alianční cíle výstavby schopností podle Řehky navíc ukazují potřebu až 37 500 vojáků pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a Řehka opakovaně poukazují na to, že se nábory nedaří. Aby armáda dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle dřívějšího Řehkova vyjádření být čistý přírůstek 1 200 vojáků ročně. Loni jich ale přibylo jen sedmdesát.
Ministryně ve středu v Žatci uvedla, že nižší zájem o vstup do armády se projevuje ve všech evropských zemích, které jsou v NATO. Jedním z důvodů je ale i agrese Ruska na Ukrajině. Jak řekla, i lidé, kteří dříve o vstup do armády přemýšleli, tak nyní váhají, protože reálně hrozí jejich nasazení.
Řehka: Armáda přestává být konkurenceschopná, změny jsou jen kosmetické |
Jak zopakoval premiér Petr Fiala, i Česko čekají změny kvůli měnící se globální politické situaci a bude se muset, tak jako ostatní země Evropské unie, daleko víc spolehnout samo na sebe. Podle Fialy vláda už rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu, která se má zvednou do pěti let na tři procenta HDP. Jak ale premiér dodal, nemusí to být konečný stav a možná se ukáže, že bude potřeba obranu Evropy posílit ještě více.
Stejně jako ministryně obrany ujistil, že Česká republika je schopná navýšení peněz na obranu využít efektivně. Mimo jiné ve středu šéfka resortu zmínila, že se v minulosti ukázalo, že postupné nákupy techniky nejsou efektivní pro navazující servis a výhodnější je koupit stejný typ techniky ve větším množství.
