Dnes běžně maturují dvacetiletí lidé, přitom v zahraničí mají bakaláře a zakládají startupy. Možnost osmileté základní školy s navazujícími dvěma roky na střední škole přináší všem žákům prodloužení povinné školní docházky na deset let, zároveň však potřebné zkrácení a zefektivnění celkové vzdělávací dráhy.
Bek mě naštval, vracím se i kvůli němu. S Babišem jsme si to vyříkali, líčí Plaga |
„Diskuzi zkrácení základní školy vítám – jde o krok správným směrem. Náš model 9+0 brzdí vzdělávací systém, zatěžuje kapacity škol i infrastrukturu. Čím dříve přejdeme na pružnější strukturu, tím lépe pro žáky, učitele i školy,“ uvedl pražský radní Antonín Klecanda (STAN), který nad akcí převzal záštitu.
V rámci kulatého stolu zazněly i konkrétní podněty k organizaci výuky ve 4. až 6. třídě, tedy v přechodu mezi prvním a druhým stupněm. „Nyní musíme rozhodnout, zda v tomto období zachováme model jednoho učitele, nebo výuku rozložíme mezi více vyučujících. Pedagogické fakulty se pak mohou připravit na vzdělávání budoucích učitelů, a předejdeme tak nutnosti přechodného období,“ doplnil děkan Pedagogické fakulty UK Antonín Jančařík.
„Demografický vývoj a klesající počet žáků nám dává prostor pro hladký přechod na nový systém, který bude výrazně prostupnější a flexibilnější,“ dodal Jančařík s tím, že nyní je k reformě příznivá doba.
Povinná výuka angličtiny pro prvňáčky přidělává starosti ředitelům škol |
Nově tři stupně
Cílem rozdělení základní školy na tři úrovně (3+3+2) je vytvořit flexibilnější a efektivnější vzdělávací systém, který lépe reflektuje potřeby žáků a měnící se společenské i ekonomické podmínky. Tento model je inspirován úspěšnými vzdělávacími systémy, které kladou důraz na průběžnou evaluaci a možnost individuální adaptace vzdělávací cesty.
První stupeň (1.–3. ročník) se zaměří na základní vzdělávací dovednosti, adaptace na školní prostředí a individuální přístup k rozvoji dítěte.
Druhý stupeň (4.–6. ročník) rozšiřuje nabyté vědomosti žáků. Zároveň podpoří hlubší porozumění a rozvoj klíčových kompetencí jako kritické myšlení, digitální gramotnost i práce s informacemi.
Poslední třetí stupeň (7.–8. ročník) slouží jako příprava na další vzdělávání. Hodnotí kompetence a možnosti profilů žáků do budoucna.
Reforma stojí na třech pilířích. Na konci každého cyklu bude probíhat evaluace znalostí a dovedností žáků, která umožní cílenou podporu a nasměrování další vzdělávací dráhy. V druhé řadě má dojít k transformaci víceletých gymnázií na šestiletá studia, což zlepší provázanost základního a středního vzdělávání. V neposlední řadě má systém víc adaptovat žáky tak, aby jejich schopnosti přizpůsobil různým vzdělávacím a profesním výzvám.
Školy nemohou najít ředitele. Zájemce odrazují papírování i možné spory s učiteli |
Reforma počítá i s redukcí neefektivity ve školském systému. Více než 2 600 obcí spravuje školy samostatně, což vede k vysokým nákladům a roztříštěnosti systému. Nový model umožní efektivnější řízení vzdělávacích kapacit. Má dojít k srovnatelnosti vzdělávání napříč regiony – evaluace na konci každé fáze umožní sledování kvality výuky a zajištění rovného přístupu ke vzdělání pro všechny žáky.
V druhé části kulatého stolu se panelisté věnovali také tomu, jak pomoci dětem zorientovat se v jejich budoucnosti. V některých krajích nedokončí základní školu až 10 % žáků, až 20 % středoškoláků opouští studium předčasně a až 40 % absolventů odborných škol nepracuje ve vystudovaném oboru.
„V Česku třetina mladých lidí nedokončí střední školu, desetina ani tu základní. Tito lidé jsou často nezaměstnatelní, frustrovaní a jejich nevyužitý potenciál přináší značné náklady pro sociální systém. Modularita reformy 8+2 nabízí cestu, jak tyto problémy řešit – podobnost vidím například se Švýcarskem, kde modulární systém a propracované duální vzdělávání efektivně propojuje vzdělávání s praxí a trhem práce,“ uvedl senátor Jiří Růžička (za TOP 09). Klíčem má být kariérové poradenství a lepší propojení s trhem práce.
„Kvalitní kariérové poradenství poznáte podle jasných znaků – odborně vzdělaní poradci, kteří se nevěnují více rolím zároveň, úzké propojení se světem práce, pravidelné exkurze a stáže pro žáky a aktivní zapojení rodičů. Pokud chceme, aby mladí lidé dělali informovaná rozhodnutí o své budoucnosti, musí se kariérové poradenství stát odpovědností celého pedagogického sboru,“ uzavřela Silvie Pýchová z Partnerství 2030+.
Kvůli válce jsme nesplnili vládní sliby ve školství, přiznává v Rozstřelu Bek:
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv |
