Žáci mohou za porušení školního řádu dostat několik postihů – napomenutí nebo důtku třídního učitele, dvojku a trojku z chování nebo důtku ředitele. Ta je pro děti největší výstrahou, ředitel ji může udělit v případě vážného porušení řádu. Například pokud se žák chová agresivně k ostatním dětem.
„Školy musí mít ukotveno ve školním řádu, z jakých důvodů mohou důtku udělit. Například v případě neomluvené absence by mělo být konkretizováno, za kolik neomluvených hodin bude uděleno to které výchovné opatření,“ říká ředitelka Základní školy T. G. Masaryka ve Štětí Gabriela Hrušková.
Jenže pokud žák napomenutí nebo důtku dostane a rodiče to s ním neřeší, pak to žádný efekt nepřinese. Někteří učitelé se proto shodují, že jsou tyto postihy zastaralé a neefektivní.
Kázeňská opatření v číslechÚdaje o navštívených školách Českou školní inspekcí: Podíl žáků se sníženou známkou z chování: 2016/17: 1,7 % žáků navštívených ZŠ 2015/16: 1,6 % žáků navštívených ZŠ Podíl žáků s udělenou důtkou třídního učitele nebo ředitele školy: 2014/15: 6,5 % žáků navštívených ZŠ 2012/13: 7,7 % žáků navštívených ZŠ Zdroj: Česká školní inspekce |
„Sama jsem dala od září dvě ředitelské důtky – v jednom případě přinesl žák do školy kuličkovou pistoli a střílel s ní po spolužácích, podruhé za neomluvené hodiny. Dle mého názoru je nejúčinnější komunikace se zákonnými zástupci žáka a hledání společných cest a řešení,“ uvedla Hrušková.
„Důtky už dlouho nejsou efektivní. Žákovi to je jedno a pokud rodiče nespolupracují, pak je to také k ničemu. Myslím si, že rodiče jsou si vědomi, že základní škola nemá na zlobivého žáka žádné jiné páky, nemůže žáka vyloučit tak jako na střední škole,“ míní ředitelka ZŠ a MŠ Plzeň-Božkov Hana Stýblová.
Podle ní by bylo účinnější, aby rodiče nedisciplinovaného žáka po určitou dobu museli vzdělávat doma. „Nebylo by to vhodné řešení pro dítě, ale restriktivní pro rodiče. Je nutné vést rodiče k odpovědnosti za výchovu svých dětí. Mělo by se uvažovat o změně – místo povinné školní docházky přijmout zákon o povinném vzdělávání,“ navrhla ředitelka.
Žáci zlobí z nudy, dobrý učitel nepotřebuje špatné známky, říká lektor |
Podle školního psychologa Roberta Čapka by se spíš učitelé měli snažit pochopit, proč dítě zlobí. „Všechny důtky jsou většinou jen represí, bohužel až příliš často bez pochopení příčin. Když žák ve škole zlobí, má to nějaký důvod. Nejsem proti trestům, ale pouze jestliže jsou součástí komplexního řešení – včetně toho, že s ním žák souhlasí a vidí ho jako oprávněný a cestu k vlastnímu zlepšení,“ uvedl Čapek.
Ředitel ZŠ Chraštice Karel Derfl už důtku nedal nejméně dva roky, přes dvacet let od něj žáci nedostali ani poznámku.
„V naší škole není psaní poznámek běžná praxe, nebyl totiž důvod. Většinou stačí pohovor s žákem nebo i s rodiči. Když bylo něco závažnějšího, tak jsem sice v minulosti nějakou ředitelskou důtku dal, ale spíše tehdy, když se nevhodné chování opakovalo i přesto, že už bylo řešeno jiným způsobem,“ uvedl Derfl.
Rodiče si na důtky občas stěžují inspekci
Pokud se rodičům kázeňský postih nezdá spravedlivý a ředitel školy nechce situaci řešit, mohou se obrátit na Českou školní inspekci, která vyhodnotí jeho oprávněnost. Důvod kázeňského postihu musí mít oporu ve školním řádu.
„Ředitel samozřejmě nemůže předvídat, že žák přinese kuličkovou pistoli do školy. Může ale napsat, že důtku udílí při porušení bezpečnosti žáků, zkrátka to musí umět obhájit,“ podotkla Hrušková.
Jsou podle vás důtky zbytečné?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 14. května 2018. Anketa je uzavřena.
„Stížnosti na neoprávněné udělení napomenutí nebo důtky se občas objeví, vždy jsou ze strany České školní inspekce prošetřeny. Výsledky bývají různé, ale většinou je udělení kázeňského opatření v souladu s právními předpisy,“ sdělil iDNES.cz náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Sedím a dávám pozor, opisoval žák padesátkrát. Trest pedagogy zaskočil |
Podle dětské psycholožky Julie Rákosové jedno výchovné opatření žáka nenapraví. „Podle druhu a výše provinění lze využít citlivé vedení pedagogem, péči výchovného poradce nebo školního psychologa, práci se třídním kolektivem, případně se obrátit na odborníky mimo školu. Samozřejmostí je spolupráce s rodiči,“ říká Rákosová.
Pedagogové podle ní málo využívají pozitivní vedení. „Prospívá laskavý přístup k dětem, respektování jejich potřeb, pozitivní zpětná vazba (spíše než pětky a křik), práce s rodinou. Každé vybočení je třeba zhodnotit, hledat jeho kořeny, nenechat ho zajít daleko,“ upozornila.
