Můžete čtenářů a čtenářkám vysvětlit, co přesně znamená varianta „ne znamená ne“?
Nejsem si jistý, nakolik jsou pojmenování „ne znamená ne“ a jiné zkratky přesné. Schválena varianta charakterizuje to, co je protiprávní a trestné jako jednání, u kterého je možné poznat nesouhlas daného člověka. Tedy jednání, které je proti vůli té osoby.
Rizikové je, že se návrh zaměřuje na jednání oběti, ale ne tolik na jednání pachatele a na okolnosti, ze kterých by bylo možné vyvozovat, že daný člověk dal k jednání souhlas.
Jak bude podle nové úpravy možné projevit nesouhlas?
Podle návrhu je nutné projevení vůle. Nicméně bych řekl, že v praxi by to nemělo dělat nějaké zásadní rozdíly. Projevit vůli nebo projevit nesouhlas je možné zcela libovolným způsobem. To je v právu celkem běžné. Nemusí to být jenom slovem. „Ne“ může být vyjádřeno určitým způsobem fyzického jednání. Třeba jakým způsobem jeden člověk odstrčí druhého nebo jakou pozici těla zaujme.
O redefinici jsme napsali:NÍZKÉ TRESTY: Proč má Česko nízké tresty za sexuální delikty? CHCEME ZMĚNU: Prahou prošel průvod protestující proti nízkým trestům PETICE: Sex bez souhlasu je vždy znásilnění. Neziskovky usilují o změnu legislativy PROČ JSEM TO NENAHLÁSILA: Nevěřili by mi, svěřují se oběti sexuálního násilí |
Stejně tak se vždy hodnotí kontext, ve kterém se situace udála, respektive jakým způsobem spolu ti dva nebo více lidí interagovali. Řekl bych, že projev vůle k sexuálnímu styku nebo projev nesouhlasu se sexuálním jednáním může být zcela libovolný. Jenom je důležité, aby to z toho jednání byl schopen druhý člověk poznat.
Jak se liší od druhé možnosti „ano znamená ano“?
Tato varianta označuje jednání bez souhlasu. Rozdílem tedy je, zda řešíme otázku souhlasu, nebo tam řešíme otázku projevu vůle.
Na stole byly různé varianty redefinice, z nichž některé vyvolaly nesouhlas odborné veřejnosti i neziskových organizací. Jedná se o kompromisní řešení?
Určitě jde o kompromis. Z jednání, kterých jsem se účastnil já, bylo zřejmé, že varianta bez souhlasu není v současnosti politicky průchozí, ačkoli se jedná o variantu, kterou používá většina evropských zemí. S danou verzí navíc pracuje i judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Pro naše politiky není varianta bez souhlasu ale přijatelná, takže v tomto ohledu je varianta proti vůli člověka kompromisním řešení.
Feri podporoval redefinici znásilnění. Kdyby prošla, obětí bude víc, říká expertka |
V čem může být varianta schválená vládou problematická?
Jako rizikové vnímám to, že se návrh zaměřuje na jednání oběti, ale ne tolik na jednání pachatele a na okolnosti, ze kterých by bylo možné vyvozovat, že daný člověk dal k jednání souhlas. Samozřejmě je to otázka, jak k tomu budou přistupovat orgány činné v trestním řízení. Pokud budou respektovat judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, která říká, že je třeba kriminalizovat každé nekonsensuální sexuální jednání a je třeba se zaměřit na souhlas a na to, jestli byl dán, tak bych řekl, že v obou variantách by výsledky měly být stejné.
Jak lze v šesti letech souhlasit se sexem? Naprostý nesmysl, míní odborníci |
Traumatizace dětí se může snížit
Vláda také schválila hranici bezbrannosti na dvanáct let, původně se spekulovalo o pěti. Jak to hodnotíte?
JUDr. Daniel Bartoň, LL.M., Ph.D.
|
Je to určitě změna k lepšímu. Ministerstvo tím reagovalo na kritiku z řad odborné veřejnosti, která upozorňovala, že pětiletá hranice je nepřiměřeně nízká.
V tomto ohledu bych řekl, že je to určitě krok dobrým směrem, kdy nebude třeba děti do 12 let vystavovat komplikovanému zkoumání a dokazování, nakolik byly schopny rozhodovat o svém sexuálním životě a nakolik byly bezbranné. V tomto ohledu to může snížit traumatizace těchto dětí.
Vysvětlilo ministerstvo dostatečně, proč neprošla verze „ano znamená ano“?
Ministerstvo se už snažilo rozhodnutí vysvětlit. K návrhu je celkem podrobná důvodová zpráva. Myslím si ale, že ministerstvo odvedlo v rámci možností, které mělo v politickém zadání, kus dobré práce.
Dobře zareagovali na připomínky z řad laické i odborné veřejnosti, takže si myslím, že v rámci možností, které máme, je ten návrh dobrý. To, že já s nimi třeba v něčem nesouhlasím, je věc odborných názorů. Ty se mohou různit, a to je v pořádku.
Vláda dnes projedná tzv. redefinici znásilnění. Nepředkládám ji proto, že bych podlehl jisté módnosti tématu – módnost mívá sklony k povrchnosti. Ještě před časem jsem si nebyl úplně jistý její přínosností pro trestní řízení a tím i pro oběti sexuálního násilí.. V uplynulém roce… https://t.co/340k1j9wGh
Jaký posun znamená současná redefinice pro Česko?
Pokud tento návrh projde zbytkem legislativního procesu a stane se součástí českého práva, tak bych řekl, že to znamená velký posun oproti současnosti. Nyní je velmi obtížné trestat i ty situace, ve kterých oběť projevila svůj nesouhlas nebo svou vůli nemít sexuální styk v situaci, kdy pachatel nepoužil donucení ve formě násilí nebo pohrůžky násilí.
Současná legislativa neřeší situace, kdy pachatel nezneužil bezbrannosti, která byla chápána relativně úzce. V tomto ohledu bych řekl, že by změna vyslala dost důležitý signál společnosti ohledně toho, jaké jednání je trestné.
Sex bez souhlasu je vždy znásilnění. Neziskovky usilují o změnu legislativy |
Druhá věc je, že i orgánům činným v trestním řízení, především policii, dá jasnější návod na to, jaké jednání lze stíhat a jaké jednání mají odkládat. Tam bych řekl, že nám v současnosti propadávalo dost případů, které policie vyhodnotila bez znalosti judikatury, že jednání, které se tam objevilo, tak není možné trestně stíhat.
Případy pak odkládali a nebyly tam proto dostupné nějaké účinné opravné prostředky, takže bych řekl, že to je schopno praxi výrazně proměnit.
