O kroku řecké diplomacie v úterý informoval server Lidovky.cz s odvoláním na řecký list skai.gr. „Ano, je to reakce na výroky prezidenta Zemana,“ potvrdila následně Eva Žižková z řeckého velvyslanectví. „Šlo o rozhodnutí řeckého ministerstva zahraničních věcí,“ dodala. Další informace poskytovat nemůže, velvyslanec Panayotis Sarris nicméně podle ní z Česka už odletěl.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek už podle mluvčí české diplomacie situaci řeší. „Informaci o odvolání řeckého velvyslance můžu potvrdit. Pan ministr nyní plánuje telefonát svému řeckému protějšku, aby probrali důvody, které k tomu vedly,“ řekla iDNES.cz mluvčí resortu Michaela Lagronová. Později dodala, že se Zaorálek s Nikosem Kotziasem spojí ve středu kolem poledne.
Mluvčí řeckého ministerstva zahraničí Konstatinos Kutras řekl agentuře AFP, že Řecko již kvůli sérii protiřeckých výroků ze strany českých činitelů podalo Česku protestní nótu. „Nic se ale nezměnilo, tak jsme přešli k další etapě (protestních kroků),“ uvedl Kutras.
Řecké ministerstvo zahraničí si také v předchozích dnech předvolalo českého velvyslance v Aténách, aby mu sdělilo „tvrdá doporučení“ o tom, jak se má Praha k Aténám chovat. Reagovalo tak na „urážlivé“ výroky prezidenta Miloše Zemana vůči Řecku. Atény zároveň požadují od Prahy oficiální omluvu. Informovala o tom dnes televize CNN Greece.
Ředitel zahraničního odboru Hradu Hynka Kmoníčka ČTK řekl, že u něj řecký velvyslanec ústně protestoval kvůli výrokům Zemana a ministra financí Andreje Babiše po setkání s poradci prezidenta na zámku v Lánech k otázce přijetí eura. Písemnou nótu nebo demarši u Kmoníčka prý Řekové nepodávali, sdělil Kmoníček.
Prezident svůj názor nezmění, reagoval Ovčáček
Řecko svého velvyslance v Česku zatím povolalo „na konzultace“ do Atén, jak to popsala řecká ambasáda. Takový krok je mezi spojenci velmi nezvyklý a v diplomacii představuje důraznou formu protestu. Zmíněný řecký server hovoří o „velmi vážném vývoji v diplomatických vztazích dvou členských států“, podle Tribune.gr jsou dokonce Atény krok před úplným přerušením diplomatických vztahů. S odvoláním na řecké diplomatické zdroje pak portál uvádí, že vztahy mezi oběma zeměmi se mohou opět zlepšit, pokud se sporné výroky „opraví“.
Hrad nic takového ovšem nepřipouští. Krok Řecka sice nechtěl v úterý mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček příliš komentovat, uvedl však, že Zeman na svém názoru nic měnit nebude. „Pokud jde o názor pana prezidenta, ten zazněl v uplynulých měsících veřejně několikrát. Pan prezident na tomto názoru trvá, bude trvat a bude ho nadále veřejně prezentovat,“ uvedl Ovčáček.
Ke kroku Řecka: Pan prezident na svém názoru ve věci přijetí eura, který mnohokráte veřejně sdělil, trvá a bude trvat.
„V každém případě z diplomatických důvodů nebudu samotný krok nikterak komentovat,“ řekl. Pozastavil se také nad tím, že Řecko ke kroku přistoupilo nyní, když se Zeman podobně vyjádřil již v minulosti.
Zeman minulé úterý v rozhovoru pro slovenskou agenturu TASR prohlásil, že je zklamaný z toho, že Řecko neodešlo z eurozóny, ačkoliv probíhala jednání, která k tomu směřovala. „Má jediná obava ze zavedení eura při současné podobě stabilizačního mechanismu je ta, že by český daňový poplatník platil řecké dluhy,“ okomentoval prezident situaci v eurozóně.
Řecké ministerstvo zahraničí se k situaci vyjádřilo již v pátek. „Česká republika je členem Evropské unie také díky Řecku,“ prohlásil mluvčí řeckého resortu.
Sobotka: Reakce Řecka je přehnaná
Podle premiéra Bohuslava Sobotky Řecko reagovalo přehnaně. Připomněl, že sám Řeky několikrát kritizoval třeba za nefungující hotspoty.
„Já jsem pro to, abychom si věci v Evropě říkali na rovinu. Pokud máme problém s fungováním Řecka v Schengenu, tak mu to řekneme,“ okomentoval situaci Sobotka Rádiu Impuls.
Kriticky se Sobotka postavil k Zemanovým výrokům. „Nejsem pro to, abychom kopali do evropského otloukánka číslo jedna. Řecko bylo v Evropě oblíbený otloukánek v době finanční krize, teď je oblíbený otloukánek v době migrační krize. Neznamená to, že by si Řecko úplně všechno vždycky perfektně plnilo. Jenom chci poznamenat, že to nebylo Řecko, které způsobilo finanční krizi, že to byla chamtivost na finančních trzích. A nebylo to Řecko, které vyvolalo válku v Sýrii,“ uvedl.
Premiér Sobotka se vyjádřil k odvolání řeckého velvyslance:
Prezident vyvolává rozruch na mezinárodní scéně pravidelně
Miloš Zeman jako prezident již svými výroky vyvolal kritiku z Ukrajiny, Turecka či muslimských zemí. Do sporu se dostal i s americkým velvyslancem poté, co velvyslanec Andrew Schapiro připomněl, že se Zeman jako jediný státník z Evropské unie zúčastnil vojenské přehlídky na Rudém náměstí. To prezidenta pobouřilo a prohlásil, že Schapiro má dveře na Hrad zavřené (více o roztržce zde).
Počátkem října 2013 vzbudil prezident vášnivé ohlasy výrokem o možnosti přestěhování českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Výrok popudil Palestince i představitele Ligy arabských států. Otázka Jeruzaléma je totiž stále citlivá, jeho východní část okupuje Izrael od roku 1967. Zeman posléze svá slova vysvětlil tak, že by k přesunu mělo dojít až po uzavření smíru na Blízkém východě (více si můžete přečíst v článku).
Prezident se často vyjadřoval i ke konfliktu na Ukrajině. Byl kvůli tomu kritizován za to, že zastává ruský pohled na věc. „Jeden můj známý řekl, že ukrajinský konflikt a občanská válka je něco jako chřipka. Ale je tu nemoc, o které skoro nikdo nemluví. A toto nebezpečí představuje Islámský stát,“ bagatelizoval Zeman ukrajinský konflikt na konferenci na řeckém Rhodu, kterou pořádal ruský oligarcha Vladimir Jakunin (více čtěte zde).
Naznačil také, že by Ukrajina měla Rusku ustoupit. „Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci,“ prohlásil v listopadu 2014 při návštěvě Kazachstánu český prezident (více v článku). Finlandizací se rozumí zbavení se části suverenity státu a zvolení si neutrality, aby odradil mocnější sousední stát od intervencí. Pojem vychází ze vztahu Sovětského svazu a Finska po druhé světové válce.
25. listopadu 2014 |
Do Turecka si potom prezident rýpl letos v prosinci při návštěvě Kadaně (prezidentovy komentáře si můžete přečíst zde). Ačkoli je Turecko členem NATO, někdy se podle něj chová, jako by spíš bylo spojenec Islámského státu. Zeman také kritizoval plán EU vyplatit Turecku tři miliardy eur, aby země zadržela dva miliony uprchlíků na svém území.
