Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPane profesore, proč je rakovina slinivky tak agresivní?
Je agresivní hlavně proto, že ji zachytáváme pozdě. Nádor má dlouho čas „pracovat pro sebe“, šířit se a získávat výhodu v boji s naším organismem. Neplatí, že by sám o sobě byl úplně nejagresivnější ze všech nádorů – máme i horší. Limitující je ale pozdní záchyt, kdy je nemoc pokročilá a možnosti léčby jsou výrazně omezené.
Jak člověk pozná, že může mít rakovinu slinivky? Jaké jsou typické příznaky?
To je zásadní problém – příznaky přicházejí typicky velmi pozdě, mluvíme o takzvaném symptomatickém stadiu, kdy je nádor už pokročilý. Navíc se překrývají s řadou jiných onemocnění, takže praktický lékař nemá jednoduchou situaci. Mezi hlavní symptomy patří tupá, vnitřní bolest břicha v okolí pupku, často vystřelující do zad, která nereaguje na analgetika ani na změnu polohy a někdy se zhoršuje po jídle. Dalším varovným signálem je nechtěný úbytek váhy na úkor svalů a typickým pozdním příznakem je bezbolestná žloutenka způsobená utlačením žlučovodu nádorem v hlavě pankreatu.
Existuje v Česku speciální program pro rizikové pacienty? Koho sledujete a jak?
Ano, pro vysoce rizikové osoby máme screening. V běžné populaci nemáme vhodný test, ale pro vybranou skupinu pacientů používáme pravidelné zobrazovací vyšetření slinivky. Základní skupinou jsou lidé, kteří mají v pokrevním příbuzenstvu dva a více příbuzných s karcinomem pankreatu. Druhou skupinu tvoří rodiny, kde už byl nalezen konkrétní gen zvyšující riziko vzniku tohoto nádoru. V Česku dnes v devíti centrech sledujeme přes 400 takových osob, jednou ročně podstupují vyšetření a víme z velkých amerických studií, že pokud nádor zachytíme ještě před tím, než způsobí příznaky, tito lidé žijí sedmkrát až osmkrát déle než pacienti diagnostikovaní až podle symptomů.
Jaká vyšetření u těchto rizikových pacientů používáte?
Protože se vyšetření musí opakovat, nemůžeme používat metody založené na rentgenovém záření, tedy opakovaně CT. Proto spoléháme na dvě metody: magnetickou rezonanci, která je v rukou radiologů, a endoskopickou ultrasonografii v rukou gastroenterologů. Endoskopická ultrasonografie kombinuje endoskopii a ultrazvuk, je to dnes nejpřesnější metoda pro vyhledávání asymptomatických nádorů pankreatu. Má rozlišovací schopnost kolem pěti milimetrů, takže dokáže odhalit i velmi malé léze.
Proč nelze dělat screening rakoviny slinivky plošně u celé populace?
U běžné, nízkorizikové populace by to bylo extrémně náročné. U lidí s nízkým rizikem těmito vyšetřeními často najdeme drobné změny na pankreatu, které ve většině případů nejsou nádorové, ale musíme je dál vyšetřovat. Výtěžnost takového screeeningu by byla příliš nízká ve srovnání s riziky. Proto se nikde na světě plošný screening karcinomu pankreatu v běžné populaci neprovádí. Velkou nadějí jsou ale krevní testy.
Topolánek o svém boji s rakovinou: Mám šanci žít déle díky včasnému záchytu |
Jak blízko jsme k tomu, aby test z kapky krve odhalil i rakovinu slinivky?
Ta doba v podstatě přichází. Na světě běží řada projektů, které se snaží z krve odhalit nádorová onemocnění. Jeden z takových testů je už ve fázi klinického zkoušení ve Spojených státech a umí detekovat šest nejčastějších nádorů v asymptomatické populaci. Předpokládá se, že se bude používat u pacientů ve věku od 45 let v určitých intervalech. Test nejen zjistí, že je přítomen nádor, ale je i orgánově specifický – dokáže určit, který z těch šesti typů nádorů má testovaný člověk pravděpodobně v těle. Pro oblast slinivky by to byl velký průlom, protože by umožnil plošně vytipovat osoby, které pak podrobně vyšetříme podobně jako dnešní rizikové rodiny.
Kdy by se takový krevní test mohl objevit i v Česku?
Test už má ve Spojených státech statut tzv. průlomové inovace a probíhá lékařsky kontrolovaná studie na 25 tisících lidech z běžné populace. Pokud se potvrdí jeho účinnost, myslím, že v rozvinutých zemích, jako je Česká republika, je otázkou relativně krátké doby, než se začne používat. Mluvíme o horizontu několika let, řádově jednoho až tří, samozřejmě podle výsledků probíhajících studií.
Proč nelze u rizikových pacientů slinivku prostě preventivně odebrat celou?
Život bez slinivky je možný, ale rozhodně není snadný. Slinivka má dvě klíčové funkce – produkuje trávicí enzymy a zároveň hormony, včetně inzulinu. Obě funkce sice umíme nahradit léky, enzymy v tabletách a inzulinovými injekcemi, ale nikdy to není plnohodnotné. U extrémně rizikových jedinců už preventivní odstranění celé slinivky provedeno bylo, ale standardně se při nádorovém onemocnění odstraňuje jen napadená část. Jde o velmi náročné operace a rozhodnutí vždy vyžaduje pečlivé zhodnocení rizik a přínosů.
Co může člověk sám dělat, aby snížil riziko rakoviny slinivky?
Může toho udělat méně než třeba u rakoviny plic, ale něco přece jen ano. Významným rizikovým faktorem je obezita a stejně tak kouření – odhaduje se, že až 30 % nádorů pankreatu souvisí s kouřením. Zásadní je tedy udržovat zdravou hmotnost, hýbat se a nekouřit. V onkologii se navíc stále více mluví o vlivu vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Tedy čím dále je potravina od svého přirozeného zdroje a čím déle vydrží v regálu, tím je pravděpodobnější, že obsahuje látky, které našemu organismu nesvědčí. Umíme pojmenovat rizikové faktory, ale hlavní příčiny vzniku karcinomu pankreatu na úrovni organismu zatím stále neznáme.
Odhalit rakovinu z krve půjde do pěti let. Onkolog varuje před signály těla |
Jak vypadá ideální cesta pacienta v Česku, když vznikne podezření na nádor slinivky?
Klíčové je, aby diagnostický proces netrval měsíce, ale maximálně několik týdnů, ideálně dnů. Pacient s podezřením má mít co nejrychleji provedeno CT vyšetření. Pokud CT nádor potvrdí, snímky musí být ihned konzultovány v centru, které se na karcinom pankreatu specializuje. Tam proběhne multioborová porada – onkolog, chirurg, radiolog, gastroenterolog – a rychle se rozhodne, zda je pacient operabilní, či nikoliv. Teprve potom následují další kroky. Pokud tato rozhodovací fáze trvá dlouho, může se stát, že původně operabilní nádor se mezitím stane neoperovatelným.
Vyvíjí se i v Česku tuzemský krevní test, který by mohl odhalit rakovinu?
Ano, a to je velmi důležitá zpráva. Máme zde lipidomický test, který studujeme v klinické studii společnosti Lipidica. Vytvořil jej tým profesora Michala Holčapka z Univerzity Pardubice, je založen na analýze asi 150 typů tuků v krvi. Dosavadní výsledky jsou velmi nadějné. Do studie už bylo zařazeno přes 400 pacientů z řady gastroenterologických pracovišť napříč republikou a cílem je prokázat, že tento test umí diagnostikovat nádor pankreatu podobně dobře jako test americký. Je možné, že do budoucna nebudeme spoléhat jen na zahraniční test, ale budeme mít vlastní, případně se oba přístupy budou vhodně kombinovat.
Můžeme rakovinu slinivky odhalit samovyšetřením? Pomohlo specialistům to, že na rakovinu slinivky upozornil bývalý premiér Mirek Topolánek? Jak dnes probíhá léčba této choroby a jak probíhá operace? I na to odpovídal profesor Ondřej Urban v Rozstřelu.
