V Česku onemocní rakovinou prsu každý rok kolem 8 500 žen a asi 1 700 jich zemře. Ve světě podlehne tomuto zhoubnému nádoru přes 660 tisíc žen ročně. Díky moderním genomickým testům ale přibývá pacientek, které nemusí zbytečně podstupovat toxickou chemoterapeutickou léčbu. Cytostatika účinně narušují dělení buněk, bohužel nejen těch nádorových, což s sebou nese řadu nežádoucích vedlejších účinků.
O tom se přesvědčila i třiačtyřicetiletá Anna z Prahy. Máma dvou dětí ve školním věku, která pracuje ve zdravotnictví, se chtěla vyhnout chemoterapii, protože věděla, jaké mohou být následky toxické léčby. Nádor jí lékaři našli a vyoperovali předloni. Genomický test bohužel ukázal, že v jejím případě hrozí vysoké riziko vzniku metastáz v prvních deseti letech po stanovení diagnózy a chemoterapie by pro ni byla přínosná. Proto i po odstranění celého prsu a nejbližší zasažené uzliny jí lékaři doporučili kromě obvyklé hormonální léčby také cytostatika.
Znovu bych to utrpení nechtěla zažít, líčí žena
„Chci tu zůstat co nejdéle pro své děti, proto jsem s chemoterapií souhlasila. Ale bylo to utrpení, které bych nechtěla znovu zažít,“ vzpomíná žena.
Nevadí jí, že po infuzích dočasně přišla o vlasy. Nyní je v remisi a vlasy pomalu dorůstají, podle mínění Anny jsou dokonce lepší než dřív. Ale potýkala se s řadou závažných vedlejších účinků.
„Bylo mi zle, cítila jsem se strašně unavená, někdy jsem nezvládala nic jiného než jen ležet. Měla jsem problémy s chudokrevností, tlakem i srdcem, nechutnalo mi jídlo, po jedné infuzi jsem zkolabovala. Kombinace chemoterapie s lékem proti zvracení a dalším léčivem, které musím užívat, způsobila, že jsem byla velmi neklidná, potila se, třásla se po celém těle, zrychlil se mi tep, kolísal tlak a trpěla jsem nezvladatelnou úzkostí. Když mě odvezla záchranka, v nemocnici navíc zjistili, že mám rozhozenou slinivku i špatné jaterní testy,“ líčí Anna strasti své léčby.
Ve většině případů dnes onkologické týmy z dostupných klinických a laboratorních výsledků vědí takřka hned, zda je či není po operaci a případném ozařování nutné přidat ke standardní hormonální léčbě také chemoterapii. V hraničních případech ale používají jeden ze dvou genomických testů, které rozhodnou o tom, zda je možné se chemoterapii vyhnout bez rizika návratu nemoci.
„U stovek pacientek ročně však není zcela jasné, zda jim chemoterapie spíš pomůže, nebo uškodí. V minulosti jsme například nasazovali chemoterapii automaticky u všech pacientek, kterým se nádorové buňky dostaly do uzliny v podpaží – ta jako první zachytává mízu z nádoru prsu. Dnes díky testům víme, kdy ani v těchto případech není chemoterapie nutná, protože cytostatika by konkrétní ženě nepřinesla žádný prospěch, ale spíš by její organismus oslabila a poškodila,“ říká Renata Soumarová, přednostka Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a vedoucí tamního Komplexního onkologického centra.
Boj proti nádoru prsu vedlo v Česku už sto tisíc žen. Nyní podlehne každá desátá |
Testy jsou drahé, zdravotní pojišťovny za ně platí okolo 50 tisíc korun a jejich úhrady regulují. Například test Oncotype DX, který zkoumá aktivitu 21 genů, někteří onkologové zatím nepoužívají vůbec, nebo jen minimálně. Mimo jiné i proto, že vzorky nádorové tkáně musí na tento test posílat do zahraničních laboratoří.
Naproti tomu vzorky pro kombinovaný test MammaPrint/BluePrint, který analyzuje celkem 150 genů, posílají do brněnského Masarykova onkologického ústavu. „Od roku 2023 máme akreditovanou laboratoř pro tyto testy jako jediní ve střední a východní Evropě,“ říká ředitel ústavu a onkolog Marek Svoboda.
Například onkologové z Fakultní nemocnice Ostrava zatím posílají vzorky nádorů k testování pouze do Brna. „Je to jednodušší a rychlejší. Výsledky známe do 14 dnů,“ říká tamní onkoložka Zlatuše Bravencová.
Rozšíření testu Oncotype DX dosud brzdilo i to, že některé pojišťovny ho hradily pouze jako součást paušálního balíčku peněz pro komplexní onkologická centra, nebo museli lékaři o možnost použití testu žádat pro každou pacientku zvlášť. Největší Všeobecná pojišťovna se rozhodla změnit situaci tak, aby se zmíněný test stal dostupnější pro více žen.
Přežily rakovinu prsu, tím to ale nekončí. Co ženy čeká dál? |
„Dosavadní problém nebyl v tom, že by oba typy dostupných genomických testů nebyly hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Ale úhrada testu Oncotype DX podléhala regulačním limitům. Změna je v tom, že testy nově hradíme výkonově, bez regulace, kdy bod má hodnotu koruny. Znamená to, že jsme odstranili dosavadní finanční i administrativní bariéry pro poskytovatele zdravotních služeb a indikované pacientky by měly mít k oběma testům jednodušší a rovnější přístup,“ říká mluvčí VZP Viktorie Plívová.
U několika dalších velkých pojišťoven sice zatím budou muset lékaři o úhradu testu nadále žádat individuálně, ale onkologové z dalších nemocnic shodně předpokládají, že dostupnost testování se postupně rozšíří.
Častější testování žen s nádory prsu sice automaticky neznamená, že všechny vyšetřené pacientky se nakonec vyhnou chemoterapii, což byl i případ Anny, ale mělo by jich být stále víc.
Prevence je u rakoviny prsu nejdůležitější. Varovat může bulka i bolest hlavy |
Takovou zkušenost má i pětapadesátiletá Jitka Vašíčková ze Sokolovska. Stejně jako Anna doufala, že chemoterapii nebude potřebovat. „Když jsem se dozvěděla diagnózu, měla jsem strach z toho, co bude následovat. Nechtěla jsem odmítat léčbu, která by mi mohla pomoci, ale zároveň jsem se bála chemoterapie a jejích nežádoucích účinků. Díky genomickému testu se naštěstí ukázalo, že tato léčba není nutná,“ říká s úlevou Vašíčková.
To potvrzuje i přednostka kliniky, kde se žena léčila. „Přestože se nádorové buňky rozšířily do uzliny v podpaží, u této pacientky genomické testy potvrdily, že z chemoterapie by neměla žádný prospěch, ale spíš naopak. Léčba v jejím případě zabrala i bez cytostatik,“ říká Renata Soumarová.
Podle ní díky uvolnění úhrady testů nebudou muset lékaři řešit finanční otázky a limity, ale budou se moci rozhodovat pouze podle medicínských kritérií. „Odborná doporučení stanovují, kdy je vhodnější který z testů,“ dodává onkoložka.
Lékaři míní, že každý z testů má své výhody, protože poskytuje trochu odlišné informace: jeden je zaměřený na riziko návratu rakoviny a rozhodování o chemoterapii, druhý určuje nejen míru rizika návratu rakoviny prsu a jejího rozšíření do dalších orgánů, ale navíc poskytuje informaci o biologickém typu nádoru a jeho chování, což má vliv na volbu léčby. Bude záležet na týmu specialistů, zda a jaký typ testu vyberou.
