„Bez problému se hradí léčba alkoholikům, narkomanům a nikdo neřeší ekonomický náklad na rok jejich života. Nám smrtelně nemocným pacientům, tedy pacientům z obchodního hlediska zatěžujícím a neperspektivním, jak pro pojišťovny, tak zřejmě i pro ministerstvo zdravotnictví, ale nepomáhá nikdo,” uvedla lékařka Eleni Zíková trpící rakovinou prsu. Ta dříve za svou léčbu zaplatila ze svého více než tři sta tisíc korun.
„Čeští i evropští lékaři skupinu léků CDK 4/6 inhibitorů považují za zlatý standard léčby a sami ji chtějí používat. Tato léčba významným způsobem prodlužuje život pacientek i o několik let a výrazně zmírňuje projevy zhoubného onemocnění,“ uvedla ředitelka ONKO Unie Petra Adámková.
SÚKL podle Peterové nerozporuje přínos tohoto typu léčby pro pacientky s metastatickým karcinomem prsu. „Nicméně pro jejich vstup do systému úhrad je nezbytné prokázat také nákladovou efektivitu a akceptovatelný dopad do rozpočtu,“ sdělila ČTK Peterová.
Při posuzování SÚKL podle ní porovnává náklady na lék s přínosy pro pacienty a s cenou současné léčby. „V případech, kdy nová alternativa je oproti současné léčbě účinnější, ale zároveň i nákladnější, je využita analýza nákladové efektivity, která informuje, zda náklady na přípravek požadované výrobcem jsou vyváženy očekávanými přínosy léčby. V případě přípravků ze skupiny CDK 4/6 inhibitorů toto ze strany výrobce prokázáno nebylo,“ uvedla mluvčí.
Jaká je cena lidského života?
Podle Adámková je Česká republika jedinou zemí v Evropské unii, kde tato léčba není proplácena ze zdravotního pojištění. Problém je také to, že SÚKL nedokázal po třech letech lék schválit. Během těchto let přitom léčbu mohlo dostat až tři tisíce pacientek.
„Cena lidského života je pro SÚKL 1,2 milionů korun ročně, proto nemají české pacientky s metastatickou rakovinou prsu právo na tuto moderní účinnou léčbu. Nepomůže ani připravovaná novela zákona, protože nejde o léky na vzácná onemocnění,“ uvedl ředitelka ONKO Unie.
Mimořádná úhrada: § 16 „Příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je- li poskytnutí takových služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce,“ říká paragraf 16 zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění. „S výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poskytnutí zdravotních služeb podle předchozího odstavce vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře,“ pokračuje. |
Loni zástupci největší zdravotní pojišťovny VZP a České onkologické společnosti podepsali společné stanovisko, které umožnilo získat lék pacientkám, které úspěšně požádají o mimořádnou úhradu léku na výjimku v zákoně o veřejném zdravotním pojištění.
Pokud tedy lékař pacientkám lék předepíše, musí se obrátit na svou pojišťovnu a žádat o jeho úhradu přes paragraf 16 Zákona o veřejném zdravotním pojištění. V rámci něj proplácí příslušná zdravotní pojišťovna ve výjimečných případech zdravotní služby, které by jinak nehradila.
I toto řešení však není tím nejlepším řešením.
„Současný stav s úhradou přes paragraf 16 je příliš komplikovaný, zatěžující lékaře nesmyslnou administrativou. Lékaři musí pojišťovny žádat každé 3 měsíce a čekat na vyjádření pojišťovny. Pak na základě jejího schválení teprve smí být lék předepsán. Dovedete si asi představit náročnost tohoto procesu při počtu jejich pacientů oproti klasicky vydanému receptu? Není divu, že někteří lékaři se tomuto postupu vyhýbají tím, že lék prostě nepředepisují. To se přece musí změnit,“ dodává Ziková. Je výjimečným případem, neboť také pracuje i s komplikovanou diagnózou jako dětská lékařka. V posledních měsících navíc kvůli koronaviru pomáhala na pohotovosti.
Moderní léky se však vyplatí
U dvou léků tohoto typu podle SÚKL zatím nebyla správní řízení ukončena. U jednoho z přípravků začalo 11. května, druhé bylo přerušeno na žádost výrobce. U třetího je podle Peterové v odvolacím řízení na ministerstvu zdravotnictví.
Rakovina prsu představuje skoro pětinu všech zhoubných nádorů u žen. Ročně jí onemocní asi sedm tisíc, po prodělané léčbě jich žije asi 50 tisíc. Každý rok zemře asi dvou tisíc pacientek, od roku 2002 klesla úmrtnost o 30 procent. Na pravidelná vyšetření, která mají ženy nad 45 let zdarma, chodí asi 60 procent těchto žen, ročně zhruba 700 tisíc. Ročně se podaří odhalit asi čtyři tisíce nádorů.
Asociace inovativního farmaceutického průmyslu loni uvedla, že moderní léky se v dlouhodobém horizontu státu vyplatí. Podle její studie ušetřily moderní léky na rakovinu prsu za posledních sedm let 1,5 miliardy korun. Snížily například potřebu invalidních důchodů nebo zkrátily pobyty v nemocnici.
