Umělá inteligence na bázi diagnostiky je dnes pro lékaře nepostradatelným pomocníkem. Pokud totiž CT vyšetření zachytí podezřelé ložisko, následuje bronchoskopie – vyšetření dýchacích cest pomocí tenkého nástroje s miniaturní kamerou. CT vyšetření, které mají odborníci k dispozici, se nahraje do systému, a umělá inteligence pomůže vypočítat, jakou cestou se k danému nádoru dostat.
Rakovina plicOznačení pro zhoubné změny tkáně buď v samotných plicích, nebo v průduškách. Rakovina plic obvykle začíná ze změněných buněk sliznice v průduškách, jen zřídka ze samotných plic. Mezi hlavní příznaky patří úporný neustupující kašel, dušnost a další potíže s dýcháním, bolest na hrudi, zhubnutí, únava, noční pocení či bolesti v boku a bolesti zad. |
„Naše průdušky a plíce jsou tvořeny trubičkami, které se neustále dělí. K těm nejmenším už se nedostaneme endoskopem. Proto potřebujeme, aby nám někdo pomohl s navigací. A to umí právě umělá inteligence,“ popisuje profesor Sova sofistikovaný navigační systém, který ve FN Brno využívají zhruba půl roku.
„Jestliže má pacient podezření na nádor plic, bude hospitalizován v nemocnici. Půjde na sál a dostane anestezii, takže se probudí až po samotném výkonu,“ popisuje konkrétní metodu navigování umělou inteligencí Sova.
„Z pohledu lékaře spočívá vyšetření v tom, že se pacient uspí, připojí se na něj elektrody a u toho leží na desce, která generuje elektromagnetické pole. Lékař zavede bronchoskop, což je vlastně endoskop s tenkou kamerou, a ústy zavede katetr. Pacient je zaintubován kanylou, skrz níž dýchá. Díky tomu se v plicích můžeme pohybovat tak dlouho, jak potřebujeme a nabereme si vzorečky,“ přibližuje přednosta brněnské kliniky.
V diagnostice je tato metoda nepostradatelným pomocníkem. Do budoucna se mluví také o tom, že by se umělá inteligence a různé softwary mohly uplatnit i v léčení pacientů. Konkrétně by pomáhaly upravit léčbu konkrétního pacienta. „To je zatím ještě budoucnost, ale já si myslím, že relativně krátká,“ dodává Sova.
Na všechny se nedostane
Pokud se nádor nachází ve velkých dýchacích cestách, je diagnostika poměrně jednoduchá. „Pokud se nachází na periferii, bylo by ideální, kdyby se každý pacient dostal k navigaci pomocí umělé inteligence. Úhrada je ale bohužel zatím bídná, na každém vyšetření je v nemocnici ztráta zhruba 50 000 korun. A samozřejmě ani nemáme kapacitu, aby se všichni pacienti dostali k takovému vyšetření,“ vysvětluje Sova.
Prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D.
|
Lékaři v Česku ročně diagnostikují asi šest tisíc pacientů s karcinomem plic. Z toho pomocí navigace umělou inteligencí se podaří vyšetřit několik stovek z nich.
Existují i jiné, podstatně levnější systémy, které diagnostiku také umí. Nejsou ovšem tak šetrné. Někdy se musí opakovat, což je pro pacienty nepříjemné.
Cílem pneumologů navíc je, aby se onkologičtí pacienti od počátku dostávali do velkých nemocnic, kde jsou nejnovější metody dostupné – diagnostika je tak rychlejší a kvalitnější.
V brněnské nemocnici mají nejnovější mechanismus k dispozici zhruba půl roku. „Je to celkem novinka. Už nějakou dobu existují systémy pro analýzu obrazů, jejich implementace je ale trochu složitější. I tak ale umí ušetřit práci. Lékař se nemusí zabývat prohlížením každého negativního snímku. Jenom na ně v rychlosti mrkne a může se zabývat diagnostikou pacientů, kteří už patologii mají,“ říká přednosta kliniky a jedním dechem dodává, že nový sofistikovaný systém je do budoucna mnohem větší nadějí.
„Na CT vidíme nádor, ale nevíme, jaká je povahy. Musíme odebrat vzorek. Za pomoci těchto přístupů se dostaneme až na 90 % výtěžnosti. Kdybychom tyto metody neměli, pohybujeme se na 40 %,“ uzavírá Sova.
