Když šestačtyřicetileté Iloně Mančíkové z Prahy lékaři v roce 2021 diagnostikovali rakovinu plic, nečekala to, nikdy nekouřila a žila zdravě. „Začala jsem se zadýchávat, a protože jsem aktivně sportovala, bylo mi to divné a proto jsem vyhledala lékaře. Byl to šok, ptala jsem se proč zrovna já, ale nakonec jsem si řekla, že to zvládnu,“ popsala pacientka, jak se o nemoci před třemi lety dozvěděla.
Rakovina. Zákeřný zabiják, kterému se dá leckdy efektivně předejít |
Lékaři objevili nádor včas a mohli ho operativně odstranit, nyní je Ilona v remisi a musí docházet na kontroly a CT plic. „Cítím se fyzicky i psychicky skvěle. Zákrok mi připomíná jen zadýchání při sportu nebo rychlé chůzi do schodů. To mě ale nutí na sobě pracovat, hýbat se a cvičit dech,“ vysvětlila.
„V práci jsem ubrala, vyhýbám se stresu, nesnažím se vše stihnout. Snažím se držet hesla ,všeho s mírou’,“ doplnila Mančíková s tím, že v době nemoci se obrátila i na psychologa. Oporou byl onkologické pacientce zejména partner.
Společně s Lucií Hampejzovou a Robinem Hoškem, kteří rakovinu plic také porazili, založila neziskovku Moje plíce. Ta se věnuje pacientům s rakovinou plic a jejich blízkým, poskytuje informace a pomáhá zvládat situaci. Míří ale i na veřejnost.
„Chceme informovat o riziku vzniku karcinomu plic a připomínat prevenci. Směřujeme hlavně na lidi, kteří nechodí na pravidelné prohlídky a bojí se výsledků vyšetření. Dlouhotrvající kašel je jedním z příznaků, proto nekašlete na svoje zdraví, mně brzké odhalení nádoru a operace zachránily život,“ vyzývá Mančíková veřejnost.
Jen mě bolela záda. Lékař pak našel rakovinu
Zkušenost s nemocí má i téměř šedesátiletá paní Lenka ze Sokolova. Ta ještě před třemi lety netušila, že by s jejími plícemi mohlo být něco v nepořádku. To se změnilo, když jí lékaři diagnostikovali rakovinu plic v pokročilé fázi. Nemoc nebolela a projevovala se u Lenky především psychicky.
„Cítila jsem se jako bez života, nic mě nebavilo. Na rodinné oslavě mě syn zvedl do vzduchu a od té doby mě začala bolet záda, myslela jsem, že mi s nimi hnul. Lékař si nejdřív myslel, že by mohlo jít o zlomené žebro, rentgen ale ukázal výpotek na plíci, byl zhoubný,“ vzpomíná Lenka.
Mají rakovinu, metastázy a nic nezabírá. Léčba je, ale pacienty by stála miliony |
Lékaři v plzeňské Fakultní nemocnici okamžitě nasadili léčbu. „Konečně jsem věděla, čemu čelím a srovnala jsem si, že jdeme bojovat,“ říká pacientka. V době zahájení léčby byla Lenka na nemocenské, ale později se vrátila do práce.
Docházela na chemoterapii a imunoterapii, po několika měsících se nádor zmenšil, Lenčina reakce byla ale negativní. „Musela jsem navštívit psychiatra. Nahromaděný stres se uvolnil a já se složila,“ popsala. Na podzim loňského roku lékaři léčbu ukončili a vyšetření ukázala, že plíce paní Lenky jsou čisté.
Pomoct má i speciální program
A nejsou zdaleka jediné, koho nemoc postihla. Podle dat Národního onkologického registru ČR (NOR) onemocní v Česku každý rok rakovinou plic přibližně 6 600 lidí, téměř 5 400 na ni zemře. Podle pneumologů plicní nádory rychle rostou a metastázují, proto je při léčbě klíčový časný záchyt tumoru. S tím by mohl pomoct také Program časného záchytu karcinomu plic. Ten lékaři spustili v roce 2022 a zatím je v pilotní verzi.
„Společně s praktiky jsme v rámci screeningu oslovili 21 028 rizikových osob, k pneumologovi přišlo 9 832 lidí, z toho 6 532 absolvovalo vyšetření nízkodávkovým CT. To zachytilo 211 rizikových nálezů. U 42 % se diagnóza karcinomu plic už potvrdila, u poloviny z nich byl nález v časném, operabilním stadiu,“ říká předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS Ivana Čierná Peterová.
S rakovinou se léčí stále více mladých lidí. Nádory u nich bývají agresivnější |
Program je určený primárně pro pacienty ve věku 55 až 74 let, kteří za svůj život vykouřili alespoň 200 tisíc cigaret, čili kouřili nebo kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let přibližně 40 cigaret za den. Do programu se mohou zájemci zapojit skrze svého praktického lékaře nebo přes pneumologa.
Imunoterapie zajistí šetrnější léčbu
Přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň Martin Svatoň navíc upozorňuje, že v současné době existují i jiné možnosti léčby, než jen chemoterapie – například imunoterapie. „Nádor je pro tělo odlišný, tím pádem by proti němu měla imunita bojovat sama. Nádor se ale umí dobře maskovat, proto to často nejde. Snažíme se to dělat tak, aby imunita dokázala sama bojovat proti nádorům. Má to méně vedlejších účinků a může to fungovat dlouhodobě.“ Také Svatoň zdůrazňuje, že pro léčbu je klíčová časná diagnostika. K té je potřeba dobře provedené vyšetření plic, takzvaná diagnostická bronchoskopie. Právě na ni se chtějí lékaři soustředit.
„Problémem jsou ložiska uložená hlouběji v plicích, která nejsou přímo dostupná při bronchoskopickém vyšetření. Jestliže se v těchto případech udělá bronchoskopie a odběr ‚naslepo‘, pak šance, že vzorek bude dostatečně kvalitní, není vysoká. Při použití moderních metod úspěšnost diagnózy špatně dostupných plicních ložisek výrazně narůstá,“ říká přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc Petr Jakubec.
Sedmiletý Vilík má rakovinu. Sbírka umožní rodině strávit zbylý čas pospolu |
Problémem je, že technika je drahá – stojí řádově miliony korun – a malá pracoviště si je nemohou dovolit. „Naše odborná společnost usiluje o to, aby se bronchoskopická vyšetření nádoru, který je usazen v těžko dostupných místech plic, prováděla pouze na pracovištích, jež mají adekvátní přístrojové a personální vybavení,“ pokračuje Jakubec.
Vzorek tkáně následně putuje na histologie, kde vyšetření zabere dva až tři týdny. „Když je vzorek malý nebo není dobře odebraný, musí pacient na bronchoskopii znovu a proces se opět natahuje,“ vysvětluje Svatoň. Plicní lékaři tak usilují o zrychlení cesty člověka s nádorem od chvíle, kdy navštíví praktického lékaře, až po léčbu ve specializovaném centru.
„Anonymizovaná data, která nemocnice vykazují zdravotním pojišťovnám ukazují, že 58 % pacientů s karcinomem plic čeká na operaci přes 6 týdnů (měřeno od první bronchoskopie), na radioterapii si 64 % lidí počká také přes 6 týdnů a stejně tak dlouho trvá i zahájení farmakoterapie u 47 % pacientů,“ říká Aleš Tichopád z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze.
