CTU Space Research je první český univerzitní tým, který se zabývá stavbou a vývojem high-power raket a kosmických technologií. Doposud nejprestižnější raketou tohoto nejmladšího studentského týmu Fakulty strojní je právě Illustria.
Cílovou výškou rakety jsou 3 kilometry. Aby se do těchto výšek dostala, je nejprve potřeba úspěšný zážeh. Necelou půl sekundu po zážehu už raketa opouští dvanáctimetrovou startovací rampu.
„Přetížení je v tu chvíli v násobcích gravitační síly. Po osmi sekundách zážehu dohoří motor a raketa se pohybuje sama setrvačností,“ upřesnil vedoucí projektu Viktor Hais.
Po necelé půlminutě letu dosáhne raketa apogea (bod na dráze tělesa obíhajícího kolem Země, v němž je těleso od Země nejvíce vzdáleno, pozn. redakce) ve výšce tří kilometrů. V tu chvíli ze špičky rakety vystřelí první padák, který zajistí, aby se při sestupu zpět k zemi začala raketa zpomalovat takovým způsobem, aby zároveň neodlétla do nebezpečné zóny.
Illustria v číslech
|
„Ve výšce 450 metrů nad zemí, zhruba po dvou minutách letu, dojde k vytažení hlavního padáku. Pak raketa sestoupí do přistání rychlostí cirka 6 m/s,“ doplnil Hais, podle nějž chce tým Illustrií odstartovat vývoj až k tzv. spaceshotu, tedy dostřelení hranice 100 výškových kilometrů.
Raketa má pět modulů, které jsou spojené hliníkovými spojkami typu radax. To týmu umožňuje komponenty použít i v příštím projektu rakety, neboť raketa je modulární, a proto lze klást jednotlivé části na sebe.
Měřicí karty i bezdrátová nabíječka
Raketa používá motor s tekutým okysličovadlem, a tak je samotné testování poměrně komplikované. Z tohoto důvodu vyvinuli studenti vlastní měřicí systém, který se skládá z jednotlivých měřicích karet.
„Tento měřicí systém nám dovoluje jednoduše sestavovat experiment, který chceme provádět. Ať už jednoduchý tlakový test nádrže, nebo komplikovanější test celého motoru. Jednotlivé karty je možné rychle vyměnit. Dávají se do základní desky, která v aktuální verzi pojme až osm karet,“ představil raketu za sekci avioniky Lukáš Mičan.
Motor rakety Illustria
|
Další důležitou součástí pozemního vybavení je také bezdrátová nabíječka. Když raketa stojí na odpalovací rampě a čeká, než se připraví všechny systémy a dostane povolení k odletu, mohly by se baterie, na něž běží, snadno vybít. Elegantním řešením není ani použití větších a těžších baterií.
„Z toho důvodu jsme ve spolupráci s elektrotechnickou fakultou vyvinuli bezdrátovou nabíječku, která nám dovoluje jednodušší práci s raketou na startovací plošině,“ doplnil Mičan.
Vše završuje pohonný systém, který raketu vynese do výšky tří kilometrů. „Jedná se o hybridní raketový motor. V motoru samotném je připravené pevné palivo. Zásobován je kapalným okysličovadlem. Pro proudění okysličovadla používáme tlačný plyn N2. V raketě je skladován na 250násobku tlaku atmosféry. Jeho distribuci zajišťuje nejkomplexnější sekce celého pohonného systému,“ řekl Daniel Hořejší z týmu CTU Space Research.
Pevné palivo ABS je tisknuto na 3D tiskárně. Tým tak stíhá vyrábět na každý test nové palivo v poměrně velké rychlosti. Na klání European Rocketry Challenge 2023 jsou tak studenti dobře připraveni. Tento rok se uskuteční v Portugalsku a CTU Space Research je vůbec prvním českým týmem, který se jí zúčastní.
