Pane doktore, letos jste vydal druhou básnickou sbírku. Po té první, která se jmenovala Úplňk, vyšly (H)různé básně. Dal jste se na poezii? Ano. Nazývám to kognitivní poezií a je to můj vynález. Snažím se nejen o to, aby verše měly hlubokou emoci, ale aby z nich plynulo i nějaké poučení... Moje poslední báseň: „Aspirin si úctu zaslouží, neboť cvrčkům život prodlouží.“ A to je svatá pravda, protože cvrčkové, kteří jsou přikrmovaní aspirinem, mají téměř o polovinu delší život.
„Medicína třeba zatím vůbec neakceptovala, že emoce jsou primárně tělesné děje. Když máte strach, je to úplně jiný organismus, než když jste radostná. Radost a láska jsou nejharmoničtější emoce, které ladí naše tělo do krásné pohody.“
