Je na místě, aby tak vysoce postavený český politik jel do Ruska a jednal s lidmi, kteří jsou na sankčním seznamu EU a kritizují je naši spojenci?
V poslední době jsem jednal například s představiteli USA, Japonska, Saúdské Arábie, Německa, Slovenska, Maďarska, Rakouska, Rumunska. A tak bych mohl pokračovat. Vždy se setkávám na nejvyšší úrovni předsedů. Považuji to za výraz úcty k České republice, že se se mnou potká předseda a ne někdo nižší. Svébytná republika si zaslouží sebevědomé vystupování navenek, obdobně jako to dělají ostatní západní země.
Od sametové revoluce uběhlo téměř třicet let, je nejvyšší čas nebát se otevřít politický dialog a neschovávat se v koutě. O Rusku to platí dvojnásob. Návštěva na úrovni předsedů parlamentů se neuskutečnila více než deset let.
Rozhovor nám předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Radek Vondráček poskytl pouze písemně v rámci e-mailové komunikace, takže nebylo možné mu pokládat doplňující otázky. |
Opoziční poslanci chtějí na schůzi Sněmovny zařadit bod, kde byste musel svou cestu do Ruska vysvětlovat. Podpoříte to?
Možná, že nakonec největším přínosem návštěvy bude spuštění vážné diskuze o českém vztahu k Rusku. Sněmovna je pro to ideální místo. Měli bychom si to vyříkat a ne si věci vzkazovat přes novinové titulky. Pravda, některé dezinterpretace a podezření mě až urážejí, ale přes to se dokážu přenést. Je to má práce.
O čem jste se tedy s politiky během jednání v Moskvě bavil, co jste společně probírali?
Během jednání s šéfy obou komor ruského parlamentu jsme se nevyhýbali kontroverzním tématům. Nechodili jsme kolem horké kaše, přičemž jsem nejednou zdůraznil naši pozici v rámci EU a mými partnery v diskuzi to bylo respektováno. Jako první český politik jsem například v této rovině vznesl otázku otravy agenta Skripala. Rozhodně nemusí mít nikdo obavy ze sebemenší poníženecké role.
Účastníci delegace v Rusku
|
Jaký je vlastně Váš názor na sankce vůči Rusku? Je podobně kritický jako má prezident Miloš Zeman?
Sankce jsou vžitým nástrojem v mezinárodních vztazích, který může pomoci. Jsme spojenci, držíme linii, ale v EU bychom měli diskutovat o jejich dílčích důsledcích, zda si v té či oné položce neškodíme sami a zda naopak nepomáháme rozvoji ruského průmyslu. Evropská komise by měla zpracovat důkladnou analýzu. Nijak nebojuji za zrušení sankcí. Jde mi jen o zdravý rozum a diskuzi. Hodně mi pomohlo setkání s českými podnikateli v Rusku a jejich reálný pohled na věc.
Zájem Rosatomu zmínili, ale není to agenda předsedy Sněmovny
Vládu čeká do konce roku zásadní strategické rozhodnutí. Jde o způsob, jakým se budou v České republice stavět další jaderné bloky. Mluvil jste v Rusku s někým i o tomto tématu?
Ve státech, z nichž se firmy chtějí účastnit případné výstavby nových bloků elektráren, jsem na to dotazován. Jak v Kongresu Spojených států amerických, kde jsem byl létě, tak i nyní, kdy předsedkyně Rady federace v rozhovoru zmínila, že společnost Rosatom se bude chtít vzhledem k tradici případného tendru účastnit. Já se striktně držím toho, že se nejedná o agendu předsedy Poslanecké sněmovny.
Hilšer kritizuje ponížené jednání Vondráčka v Moskvě. Má obavy z Ruska |
Vaši cestu do Ruska velmi zkritizoval nový senátor Marek Hilšer. Podle něj jste do Moskvy jel v ponížené formě.
Sám pan Hilšer pak téměř jedním dechem přiznal, že ani neví, o čem se jednalo. Já tak vlastně nevím, odkud čerpá své nepodložené dojmy. Obzvlášť to překvapí u lékaře, který kritizuje návštěvu zdravotního výboru. Myslím, že zdraví českých občanů by mělo být vždy na prvním místě.
Hilšer také upozorňoval na riziko energetické závislosti České republiky na Rusku. Jak osobně vnímáte toto riziko?
Energeticky závislí na dodavatelích surovin jsme a budeme. Jde o to, aby zahraniční firmy, ať už se jedná o ropu nebo o plyn, nemonopolizovaly svoji pozici a tím nezhoršovaly pro náš průmysl jeho konkurenceschopnost. Soutěžit by se mělo na trzích, nikoliv politickým ovlivňováním. To platí i pro energetiku.
Může mít z bezpečnostních důvodů Rosatom v soutěži s ostatními zájemci o stavbu jaderných bloků v Česku stejnou pozici jako ostatní zájemci? Skutečně si myslíte, že půjde jen o cenu?
Určitě nejde jen o cenu. Vláda bude rozhodovat podle souboru mnoha kritérií.
Často říkáte, že je potřeba s Ruskem vést dialog, o čem ho tedy vedete? Ptáte se ruských protějšků na vývoj na Krymu, mizení novinářů, špionáži Ruska po světě i proti České republice nebo o chemických útocích?
O všech vámi zmíněných otázkách, i těch, kde se s Ruskem euroatlantický svět v názorech zásadně různí, jsme diskutovali.
A proč nejezdíte na Ukrajinu?
Po prezidentských a po parlamentních volbách na Ukrajině v příštím roce se návštěva nebo naopak pozvání k nám do České republiky uskuteční.
Co se týká organizační stránky samotné cesty, měl jste osobní pozvánku nebo jste se na návštěvu Moskvy vydal sám? Do Ruska jela delegace poslanců výboru pro zdravotnictví a školství.
Jednalo se o dopis od předsedy Státní dumy Ruské federace Vjačeslava Volodina a průvodní dopis velvyslance. Přesně podle diplomatických zvyklostí. V únoru 2018 jsem obdržel toto pozvání k návštěvě a k účasti na Mezinárodním fóru pro rozvoj parlamentarizmu v Moskvě. Navazovalo mimochodem na starší pozvání Státní dumy směřované na tehdejšího předsedu Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka.
Nakonec jsem se, jak už bylo řečeno, připojil k loni naplánované a potvrzené návštěvě zdravotnického výboru dolní komory Parlamentu. Toto bylo vyjednáno prostřednictvím Velvyslanectví České republiky v Moskvě a Velvyslanectví Ruské federace v Praze.
Proč jste jel zrovna vy? Jak tato cesta vůbec vznikla?
Bývá nepsaným pravidlem, že na cesty mimo EU doprovází sněmovní výbory zástupce vedení Poslanecké sněmovny. V případě Ruska jsem považoval za vhodné zhostit se této role sám. Bylo by jednodušší poslat místopředsedu, to jistě, ale já nejsem zvyklý si věci zjednodušovat. Rozhodl jsem se tak se zodpovědností k České republice a jejím zájmům, navíc jsem byl do Moskvy pozván.
O cestě diskutovali nejvyšší ústavní činitelé na Hradě
Konzultoval jste cestu s bývalým předsedou Poslanecké sněmovny, který byl v době vaší cesty úřadujícím ministrem zahraničí, Janem Hamáčkem? Nebo s premiérem Andrejem Babišem?
Přípravu cesty jsem konzultoval zcela standardně. Požádal jsem jednotlivá ministerstva, samozřejmě i ministerstvo zahraničí, o materiály k současnému stavu vztahů s Ruskou federací. Samozřejmě že cesta byla i předmětem krátké diskuse nejvyšších ústavních činitelů, ke které došlo nedávno na Pražském hradě.
Jel tam kvůli našim pacientům, hájí Babiš Vondráčkovu cestu do Ruska |
Co jste tedy konkrétně na cestě v Rusku vyjednal? Jaké jsou konkrétní výsledky Vašich jednání?
Cílem bylo obnovit s oběma komorami ruského parlamentu vztahy, nastavit spolupráci mezi výbory a meziparlamentními skupinami přátel. Těsně před příjezdem ruská strana odblokovala jednání důležité mezivládní komise k hospodářským a ekonomickým otázkám. Zasadil jsem se o to, aby ruská strana pokračovala v seriózním dialogu s českými historiky v Česko-ruském fóru a aby se historie politicky nezneužívala. Radost mám například z výstavy o našich legiích v Rusku. Návštěva byla i symbolická, jak jsem naznačil v úvodu rozhovoru - prezentoval jsem Českou republiku jako sebevědomý, suverénní stát, který je schopen v mantinelech eurounijních pravidel vést dialog jak s nejvyššími představiteli USA, tak Ruska.
O čem v Rusku jednal školský a zdravotnický výbor?
Výbor pro zdravotnictví měl svoje témata, zejména právní otázky zdravotního pojištění. Paní předsedkyně Adámková chce dosáhnout toho, aby se českým pacientům v Rusku dostalo stejné péče jako například těm německým. Delegace sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jednala mimo jiné se členy výboru pro vzdělání a vědu Státní dumy, v programu měla přijetí na Ministerstvu vědy a vysokého školství Ruské federace, setkání s členy parlamentní skupiny Státní dumy pro spolupráci s Parlamentem ČR a jiné. Podle mých informací se věnovali vzájemnému uznávání vzdělávání a spolupráci na vědecké a vysokoškolské úrovni.
Na vaši hlavu za cestu do Ruska snesla vlna kritiky, hlavně za to, s kým jste se setkal. Můžete shrnout s kým vším jste se tedy během cesty potkal a s kým jste jednal?
Jednali jsme s předsedou Státní dumy Ruské federace Vjačeslavem Volodinem a s předsedkyní Rady federace Valentinou Matvijenko. Diskutoval jsem se studenty Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů a ve Státním muzeu soudobé historie jsem otevřel výstavu Československé legie v Rusku 1914 až 1918. V rámci projektu Poslední adresa, nad kterým jsem na jaře převzal záštitu, jsem se zúčastnil odhalení jedné z pamětních tabulek připomínajících oběti stalinských represí z třicátých let minulého století. Čechoslovák pan Pilař byl popravený v roce 1930, setkal jsem s jeho příbuzným i se zástupci organizace Memorial, která se o projekt v Rusku stará. V neposlední řadě jsem se sešel se zástupci českých firem (velkých, středních i menších) působících v Rusku. Program, který sestavovalo velvyslanectví, byl vyvážený a jsem rád, že se takto podařil.
