„Česko už dostalo pozvánku do Rady míru,“ uvedl poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. „Obdrželi jsme ji včera v pozdních odpoledních hodinách,“ doplnil s tím, že premiér Andrej Babiš se k pozvání vyjádří během čtvrteční neformální schůzky Evropské rady v Bruselu.
Mluvčí vlády nicméně upozornila, že kabinet si počká na stanovisko, které pro ni nyní připravuje ministerstvo zahraničních věcí.
Podle českého prezidenta Petra Pavla by se ke členství v Radě míru měla Česká republika vyjádřit až podle podmínek a jejích pravomocí. Pavel to řekl při návštěvě Olomouckého kraje.
S premiérem chystáme obrat ve vztazích s Čínou, říká v Rozstřelu Hynek Kmoníček |
Český prezident upozornil, že dlouhodobé členství v Radě míru je spojené s vkladem jedné miliardy dolarů (zhruba 21 miliard korun) a Trump se jmenoval do čela rady s právem veta. „Bude určitě zajímavé, pokud budeme toto pozvání posuzovat, k čemu by taková rada měla sloužit, za jakých podmínek, s jakými pravomocemi, podle jakých pravidel a teprve potom se k tomu vyjádřit,“ konstatoval Pavel.
Prezident také připomněl, že původně byla Rada míru avizovaná jako řešení pro Pásmo Gazy, kde Izrael vedl boje proti teroristickému hnutí Hamás, jako dočasná náhradní správa pro Pásmo Gazy. „Teď to vypadá, že Donald Trump ji vidí spíše jako náhradu nebo bypass OSN, případně Rady bezpečnosti OSN,“ podotkl. „Nikdo ze zemí, které byly osloveny, nebo alespoň jsem o tom neslyšel, neviděl žádný statut nebo mandát takové rady,“ dodal Pavel.
Zda Česká republika do organizace vstoupí po vzoru Maďarska a dalších zemí, nebo zaujme odmítavý postoj podobně jako Francie, nechtěl Kmoníček zatím komentovat. „Radil bych v první řadě k opatrnosti, protože se jedná o velmi složitý, propletený a obsáhlý dokument,“ vysvětlil.
Trump nás do Rady míru zatím nepozval, poplatek je ale nemyslitelný, řekl Macinka |
Rada míru má být podle představ Donalda Trumpa mezinárodní organizací, která se má prioritně zaměřit na situaci v Pásmu Gazy a následně řešit i další globální konflikty. Někteří analytici ji vnímají jako potenciálního konkurenta Rady bezpečnosti OSN.
Státy získají trvalé místo v Radě míru po zaplacení miliardy dolarů (více než 20 miliard korun). Země, které tuto částku nesloží, budou jejími členy na tři roky, informovala americká stanice CNN s odvoláním na představitele Trumpovy administrativy.
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka se v minulosti nechal slyšet, že poplatek za stálé členství v přepočtu za více než 20 miliard korun je podle něj pro státní rozpočet nemyslitelný.
| potvrzeno | odmítnutí | žádné stanovisko |
|---|---|---|
| Spojené státy americké | Francie | Austrálie |
| Albánie | Itálie | Bahrajn |
| ArgentIna | Německo | Brazílie |
| Arménie | Norsko | Čína |
| Azerbájdžán | Slovinsko | Finsko |
| Bělorusko | Švédsko | Indie |
| Bulharsko | Irsko | |
| Egypt | Vatikán | |
| Maďarsko | Japonsko | |
| Indonésie | Kambodža | |
| Izrael | Kanada | |
| Jordánsko | Kypr | |
| Katar | Nizozemsko | |
| Kazachstán | Nový Zéland | |
| Kosovo | Omán | |
| Kuvajt | Polsko | |
| Maroko | Portugalsko | |
| Mongolsko | Rakousko | |
| Pákistán | Rumunsko | |
| Paraguay | Rusko | |
| Saúdská Arábie | Řecko | |
| Spojené arabské emiráty | Singapur | |
| Turecko | Jižní Korea | |
| Uzbekistán | Španělsko | |
| Vietnam | Švýcarsko | |
| Thajsko | ||
| Ukrajina |
