Místopředseda Rady ČT Jaroslav Dědič, předseda Rady ČT Milan Uhde a...

Místopředseda Rady ČT Jaroslav Dědič, předseda Rady ČT Milan Uhde a místopředsedkyně Rady ČT Dana Eklová (11. prosince 2013) | foto: Petr Topič, MAFRA

Zpravodajství ČT je vyvážené, zamítli radní stížnost redaktorů

  • 83
Zpravodajství České televize jako celek je vyvážené a objektivní. Takové usnesení ve středu přijala Rada ČT. Vyjádřila se jím k podnětu 24 nespokojených zaměstnanců, podle kterých vedení cenzuruje část obsahu zpráv. Zda došlo k zásahům do jednotlivostí, nelze podle rady posoudit.

"Rada konstatuje, že nelze seznat, natož potvrdit, zda došlo k nestandardním zásahům do vysílání ČT," stojí v jednomyslně přijatém usnesení. "Rada neshledala žádné porušení objektivity či vyváženosti zpravodajství ČT jako celku," uvádí dále dokument s tím, že radní žádají, aby je ředitel ČT Petr Dvořák  do března 2014 informoval o průběhu změn v organizační struktuře zpravodajství.

Dvořák radě už na minulém zasedání slíbil, že uvnitř televize vznikne editoriální panel, který se bude zabývat stížnostmi zaměstnanců (více čtěte zde).

"Rada ČT o podnětu 24 pracovníků zpravodajství ČT rozhodla, aniž by sama cokoli šetřila, prostě přijala stanovisko generálního ředitele. Je třeba to vzít na vědomí, protože žádný opravný prostředek proti tomu neexistuje," konstatoval jeden ze signatářů stížnosti Adam Komers.

"Zda rada jako celek posoudila tento podnět nestranně, seriózně a odpovědně. Je teď otázkou pro Poslaneckou sněmovnu, která jednotlivé radní volí a schvaluje i výroční zprávy Rady ČT, jestli takovou kontrolu fungování televize veřejné služby považuje za dostatečnou a korektní," dodal.

Za pozitvní na celé věci považuje zahájeni diskuse o zavedení mechanismů k řešení odborných sporů ve zpravodajství. "Tedy otázku redaktorského kodexu a vnitřního arbitra, což v ČT, na rozdíl od televizí ve vyspělých západoevropských zemích, dosud neexistovalo," poukázal Komers.

"Rada ovlivňování potvrdit nemohla, protože nic nevyšetřovala. Radní s redaktory nemluvili, rozhodnutí je napsáno od stolu," napsala ve svém vyjádření pro Lidovky.cz redaktorka ČT a jeden z nejvýraznějších kritiků poměrů uvnitř televize Daniela Drtinová. "Rada se pravdy dobrat nechtěla, jinak by hlasovala pro návrh předsedy Milana Uhdeho, aby byla ustanovena sedmičlenná nezávislá komise. Cílem bylo zamést podnět pod koberec," dodala.

Názor, že ředitel pochybil, zůstal ojedinělý

Na jednání rady se ve středu ocitly tři návrhy usnesení, jak by radní měli k věci přistoupit. To, které si radní odhlasovali, předložil novinář a člen rady Jiří Závozda.

Zcela opačný návrh usnesení přednesl vysokoškolský pedagog Radek Mezuláník. Podle něj generální ředitel ČT zásadně manažersky pochybil, protože o situaci věděl, neřešil ji, a proto se autoři podnětu museli obrátit na Radu ČT.

"Rada ČT vyjadřuje znepokojení nad informací některých  zaměstnanců zpravodajství ČT, že jím vedením redakce bylo a je bráněno v plnění úkolů veřejné služby (...). Vyjadřuje jednoznačný názor, že takové praktiky nesmí být součástí práce veřejnoprávního média, není možné je tolerovat a žádá generálního ředitele, aby v této věci provedl náležitá opatření včetně personálních, která budou podobné incidenty eliminovat a zajistí dodržování jak zákonů, tak kodexu ČT," stálo v návrhu usnesení, které se opíralo zejména o stanovisko etické komise Syndikátu novinářů.

Mezuláníkův návrh radou neprošel. Osm členů bylo proti, pět se zdrželo a jeden byl pro.

Paradoxní je, že pro Závozdův návrh ve finále hlasoval i Mezuláník. Když viděl, že jeho usnesení neprošlo, chtěl svůj hlas vzít zpět. To mu ale pravidla fungování Rady ČT už neumožnila.

Uhde chtěl další posouzení, radní ho přehlasovali

Třetí návrh přednesl předseda Rady ČT Milan Uhde. "Byl jsem od okamžiku, kdy byl podnět uveřejněn, pod palbou nejrůznějších informací. Vím, že ten podnět lze vykládat nejrůznějším způsobem. Od osobních zájmů až po snahu poškodit ČT, abych pojmenoval dva krajní póly," uvedl v rozpravě Uhde.

Podle něj je podnět zvláštní tím, že pochází z tvůrčího pracoviště. "Ohled na takové pracoviště je potřeba odzrcadlit," doplnil s tím, že je přesvědčen, že Rada ČT by měla podrobit stanovisko ředitele ČT dalšímu přezkumu.

Uhde proto navrhl, aby vznikla sedmičlenná nezávislá pracovní skupina, která  by podnět opětovně posoudila. Dva členy by navrhla rada, dva generální ředitel ČT Petr Dvořák a dva signatáři stížnosti. Sedmým členem by byl předseda, dodatečně zvolený členy pracovní skupiny.

Radní ale rozhodnutí o této věci chtěli odsouvat. "Nemyslím si, že by si ta situace mohla dovolit druhou blamáž s komisí," řekl místopředseda Rady ČT Jaroslav Dědič. Uhde oponoval, že odklad nepřipadá v úvahu.

Návrh Uhdeho poté radou neprošel. Pět členů bylo proti, pět se zdrželo a jen čtyři jej podpořili, ačkoliv pro jeho platnost by bylo třeba osm a více členů.

Dědič zopakoval poznámku, která opakovaně zaznívá z části rady, že s podnětem má problém, protože se k němu nepřihlásili všichni podepsaní. "Pokud neznáme 24 jmen, nemůžeme pro něco takového hlasovat," podotkl Josef Pavlata.

"Rada se pravdy dobrat nechtěla, jinak by hlasovala pro návrh předsedy Milana Uhdeho," napsala pro Lidovky.cz moderátorka Daniela Drtinová.

K nespokojeným se přihlásila Nora Fridrichová

Před zasedáním Rady ČT se k jeho spolupodepsání přihlásila také moderátorka publicistického pořadu 168 hodin Nora Fridrichová. Upozornil na to server Ihned.cz.

Členům rady rozeslala e-mail. "V něm jsem se přihlásila jako signatářka podnětu. Vedly mě k tomu zveřejněné pochybnosti některých členů Rady Čt, zda signatáři vůbec existují.  Tímto se pokouším jejich obavy rozptýlit . Samozřejmě existujeme a jsme živí a zdraví," potvrdila iDNES.cz Fridrichová.

Po jednání rady pak dodala, že její stanovisko komentovat nebude. "Není to třeba," uvedla moderátorka.

Už dříve se k němu přihlásila Drtinová a odborář z managementu ČT Komers.

Rada se situaci věnovala už na předchozích dvou zasedáních. Od šéfa zpravodajství Zdeňka Šámala její členové mimo jiné slyšeli, že ČT se nevracela k záběrům prezidenta Miloše Zemana nad korunovačními klenoty, protože vysílání opakovaných záběrů nemocného člověka je porušováním etického kodexu ČT (více o Šámalově argumentaci čtěte zde).

Dvořák na posledním zasedání podnět části pracovníků redakce zpravodajství a publicistiky označil za neoprávněný (více čtěte zde).

Jeden a půl kilogramu dokumentů

Radě Dvořák předal obsáhlý materiál k celé věci. Podle radních šlo o 1,5 kilogramů dokumentů a je to nezvyklé množství. "Přišel jsem asi o čtvrt dioptrie zraku, než jsem se tím prolouskal," konstatoval v rozpravě člen Rady ČT a prozaik Antonín Bajaja.

Radní ve středu uvedli, že kromě nich vycházeli z materiálu, které pro ně vypracoval expert na mediální právo Aleš Rozehnal a jeden z pedagogů Univerzity Karlovy.

Podle iniciativy Vraťte nám stát se ale rada podnětem pracovníků zabývala neadekvátně, protože "nezajistila nezávislé prošetření stížnosti".

Předseda Rady ČT Milan Uhde ale ještě v pondělí iDNES.cz řekl, že vlastní analýzu si nezadali a to s ohledem na čas, který na posouzení situace měli. "Rada si nic vlastního nezadala a podle mého názoru to ani nemohla udělat, jelikož 11. prosince dostala balík o hmotnosti půl druhého kilogramu materiálů s určitým závěrem," řekl Uhde.

"My jsme měli celou řadu dokumentů, které zpracovali nezávislí odborníci," uvedl v diskusi radní Jan Prokeš.

Diskutování kolem situace ve středu trvalo zhruba dvě hodiny. Kromě novinářů veřejnému zasedání Rady ČT přihlíželi i zástupci režisérů a umělců. Mimo jiné mezi nimi byl i spisovatel Pavel Kohout.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video