Mimořádného jednání se účastnilo čtrnáct radních. Současná Rada ČT má 15 členů, třem totiž vypršel mandát na konci března a ještě nebyli zvoleni jejich nástupci. Ze středečního zasedání se omluvil Vladimír Karmazín. Naopak si ho nenechalo ujít vedení televize. Kromě generálního ředitele ČT Hynka Chudárka přišel i ředitel divize Zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena či ředitel programové divize Milan Fridrich.
Podle přijatého usnesení by navrhované úpravy ve financování veřejnoprávní televize mohly ohrozit stabilitu hospodaření ČT a omezit její schopnost plnit úkoly veřejné služby v současném rozsahu. Rada zároveň připomněla, že hospodaření České televize každoročně prověřuje profesionální audit a podléhá kontrolám Rady ČT, Poslanecké sněmovny i Senátu.
Proti usnesení se postavili pouze dva členové rady, Lubomír Xaver Veselý a Pavel Matocha, kteří hlasovali proti. Dokument zdůrazňuje, že návrat příjmů na úroveň roku 2024 nebo pod ni by mohl vést k omezení výroby i vysílání.
„Mohlo by to mít i za následek převedení značné části produkce ČT, která je oceňována diváky ze všech sociodemografických skupin napříč republikou i politickými preferencemi, do placených streamovacích služeb,“ varuje dále usnesení.
Podle Matochy je změna financování České televize politickým rozhodnutím parlamentu, do kterého Radě nepřísluší zasahovat ani apelativními usneseními. „Pokud by došlo ke změně formy či objemu financování, bude ČT muset reagovat a Radě bude náležet projednat a schválit úpravu rozpočtu a memoranda. Zatím však žádný návrh předložen nebyl, takže jej nelze projednávat,“ reagoval po jednání na dotaz iDNES.cz, proč usnesení nepodpořil.
Kdo usedne v Radě ČT? V užším výběru je exministr, lesník i zlatý hoch z Nagana |
Matocha rovněž upozornil, že mimořádné zasedání Rady by mělo být vyhrazeno pouze pro urgentní záležitosti, což podle něj v tomto případě nebylo. „Proč byla ta mimořádná schůze svolána? Co se děje tak urgentního, že to nepočkalo na příští týden?“ podivil se hned na začátku radní Matocha, kterému mandát vyprší na konci května. Znovu však do Rady ČT kandiduje.
Někteří radní mu oponovali, že na standardním jednání příští týden je na programu „běžná agenda“. Podle Matochy však téma, jak bude financována veřejnoprávní televize nepřísluší Radě ČT, nýbrž politikům.
V pátek jdu ke Klempířovi, řekl Chudárek
„Nechceme říkat politikům, jak má být financována televize. Dnešní jednání je reakce na slova ve veřejném prostoru, že ČT hrozí bankrot,“ podotkl předseda rady Karel Novák. Podle něj ČT nemá finanční zásoby na to, aby se rozpočet vrátil před rok 2024 a televize by i tak naplno plnila své závazky. To potvrdil i Chudárek. „Já se ptám, pokud dostaneme méně peněz od poplatníků, kdo dorovná ten rozdíl? Prohlášení Tomia Okamury je naprosto irelevantní,“ řekl generální ředitel.
Podle něj by to znamenalo útlum výroby i propuštění lidí. Muselo by také dojít k ukončení memoranda s ministrem kultury, které mimo jiné určuje, že 30 procent vysílání musí tvořit vlastní tvorba, jaký podíl mají tvořit dokumentární nebo animované pořady nebo televizi zavazuje k investicím v určité výši.
Chudárek také avizoval, že v pátek dopoledne je pozvaný na schůzku k ministru kultury Otu Klempířovi (Motoristé). „Měl by mi představit svůj plán. Já mu budu argumentovat stejně jako argumentuji vám,“ dodal.
„Pokud pan ředitel bude moci na schůzce říci, že kontrolní orgán se k tomu nějak vyjádřil, tak je to pro Českou televizi lepší vyjednávací pozice,“ vyzdvihla radní Ivana Chmel Denčevová smysl mimořádného jednání.
Změny u poplatků budou pro televizi likvidační, varuje předseda Rady ČT |
„I když návrh změny zákona ještě nebyl podán, jde o vyjádření předsedy jedné z koaličních stran a zároveň předsedy Sněmovny, které rada nemůže jen tak přejít,“ uvedl dříve Novák. Pokud by byl návrh přijat, hrozí podle něj České televizi insolvence, protože by nebyla schopná plnit své dlouhodobé závazky. Rada proto chce od managementu znát přesné propočty dopadů i návrh možných úsporných opatření.
Změny mohou vzít televizi třetinu příjmů
O záměru rozšířit okruh lidí a dalších subjektů osvobozených od placení poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas mluvil před dvěma týdny po koaliční radě předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura.
Podle něj má poslanecká novela od července osvobodit od placení seniory nad 75 let, nezaopatřené mladé do 26 let, zdravotně postižené i firmy. Zrušena má být i ta část zákona, podle níž se poplatky mají automaticky zvyšovat v závislosti na míře inflace. Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) ale následně uvedl, že návrh v takto prezentované podobě ještě není finální.
„Já se svým týmem připravuji komplexní novelu, která ještě zabere nějaký čas a bude předložená v řádech několika týdnů. Tento návrh poslanců je dobrá cesta, jak ulevit některým skupinám obyvatel, které mají hluboko do kapsy. Hlavním cílem, ke kterému ale míříme, je však úplné zrušení koncesionářských poplatků,“ reagoval následně na síti X ministr kultury Klempíř. V plánu je úplné zrušení koncesionářských poplatků. To by mohlo platit od příštího roku.
Koalice navrhuje zatím částečné zrušení poplatků pro Českou televizi i rozhlas |
Vedení České televize už dříve odhadlo, že by navrhované změny znamenaly výpadek přes dvě miliardy korun ročně, tedy přibližně třetinu současných příjmů z televizních poplatků. Podle rozpočtu pro letošek má Česká televize hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy korun.
Novela by měla platit od července letošního roku. Není ale příliš reálné, že se to stihne. Návrh totiž musí koalice prosadit ve třech čteních ve Sněmově, potom i v Senátu a přesvědčit také prezidenta Petra Pavla. Dá se přitom očekávat přinejmenším tuhý odpor opozice v obou komorách parlamentu. Například Starostové podle předsedy Víta Rakušana neváhají ve Sněmovně využít obstrukce, aby znesnadnili přijetí takového návrhu.
Poplatek ČT se zvýšil loni od května ze 135 na 150 korun za měsíc, musí ho platit i ty domácnosti, které nemají televizi, ale chytrý telefon, počítač či tablet.
